Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Lánov
datum / id20.11.2015 / 461555Vytisknout |
autorGora
kategoriePovídky
témaPsychologické
upřesnění kategorieukázka z připravované novely
sbírkaVšední den v lázních,
zobrazeno2388x
počet tipů18
v oblíbených0x
do výběru zařadila2a2a,
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Prolog

Příběh se odehrává v dobách reálného socialismu. Část církve, která odmítla spolupracovat se STRANOU, byla pronásledována. Řády vymíraly. Tělesně a duševně nemocní stáli na okraji společnosti. Fiktivní Lánov skutečně existuje v Karlovarském kraji, na hony vzdálen jakékoliv civilizaci. V době, kdy se vše odehrává,  zde pracovaly převážně řeholní sestry řádu Notre Dame.

Lánov

   Slunce se ospale vymotávalo z ranních mlh a nevlídně shlíželo na vísku Lánov. Hodiny na věži odklinkaly sedmou. Chovanky se  probouzely. Ve dvou zdravotních oddílech ústavu nastoupily sestry na denní směnu. Začínalo se osobní hygienou: děvčata zde umístěná nezvládala ani základní úkony. Dívky v odděleních výchovných na tom byly se  sebeobsluhou o něco lépe.

   Po chodbě cupitala řádová sestra Eustella. Drobná,šedovlasá,energicky našlapující na nízké podpatky, s jemným úsměvem na laskavé tváři. Jako by ani nevstávala ve čtyři ráno... Spěchala do léčebného  oddělení číslo jedna, kde začínala ranní službu.  Zde pobývaly převážně idioticky postižené pacientky. Asi třetina z nich byla trvale ležících. Eustella si vyzvedla z výchovného oddílu dvě dívky, určené k výpomoci - Vlastu a Marušku.

   ,,  Dobré jitro, čečičko Euštello, jak šte še vypinkala?"  drmolila hovornější Vlasta. Vedle ní dusala s tonáží nosorožce zamračená Marie a brumlala si  něco pod svůj mohutný knír.

   ,, Copak je s tebou, Maruško? Jsi nějak nadurděná..."  starostlivě se ptala Eustella.

    ,, Někdo mi vzal mý krásný kocátko!" Zlobila se statná Marie, vystrkujíc bojovně bradu.

    ,, No a kde jsi ho měla? " ptala se sestra. Věděla, že Marie pod polštářem ukrývá pohlednici s mourovatým kotětem, a má ji nadevše ráda.                                                                                                                                                                                                                      .

     ,, Řeknu vaší sestře Ivetě a pak se po fotce podíváte, neboj, určitě se najde. Tak, dívky, a teď do práce. Vlastička mi přinese čisté povlečení, Marie pomůže s ležáčky." Eustella nejprve zamířila  k hrbaté postavě sedící na jednom z lůžek. Byla to Věra Šosová. Žila v ústavu přes dvacet let a většinu dne trávila pro těžkou deformaci páteře na vozíku. Zajímaly ji dvě věci: bonbóny, které nosíval personál po kapsách, a okusování kůže vlastních rukou. Proto musela mít dlaně neustále pevně omotány plenami, jichž se v nestřežené chvíli snažila zbavit. Věra nemluvila. Ve chvílích libosti i nelibosti vydávala zvláštní houkavý zvuk. Jako nejstarší chovanka z jedničky se hrbáček Věrka stala mazánkem sestry Eustelly.

    ,, Nazdar, Věruško, pojď, pomohu ti na vozík, pojedeš se mýt. " Věra ji přivítala dvojím zahoukáním a šinula se z postele. Za chvíli jely  chodbou do koupelny. Eustella odmotala Věře pleny, aby jí mohla umýt místy zakrvavělé ruce. Jen co se otočila pro mýdlo, Věra škubla prsty za kapsičku její zástěry a zalovila v ní. Hledala cukrovinky...

    ,, Co děláš, teď se umyj, bonbóny nemám, " zlobila se Eustella. Věrka rozčileně hučela a štípala ji bolestivě do nohou.                            

     ,, Šosko, přestaň, neštípej!"  bylo slyšet zdánlivě hněvivý hlas. Ale Šoska řádila dál. Zakousla se do své ruky těsně nad palcem, hned začala prýštit malým pramínkem krev. Eustella spěchala pro desinfekci a obinadlo. Zároveň vzala ze šatny sáček se sladkostmi. I když věděla, že nedělá dobře, bonbón lačné Věře dala. Idiotické stvoření neomylně vytušilo již před lety její náklonnost a vynucovalo si neustálým vydíráním pozornost. Eustella tento cit pečlivě tajila. Trpěla výčitkami svědomí vůči ostatním chovankám. Nedokázala k nim cítit totéž. Velkou starost jí dělala budoucnost jedničky. Povzdechla si...Pro těžkou nemoc srdce měla již brzy odejít do domova pro přestárlé sestry. Co si Šoska počne bez své Eustelly?

    ,,  Ilona je poscaná, "   žalovala pomocnice Marie, a jak měla vztek kvůli ztracené pohlednici, dloubla Ilonku bolestivě do vychrtlých žeber.

   ,, Vlasti, podej prádlo, musíme lůžko převléci, " řekla Eustella. Bylo jí jasné, že noční služba ( paní Lavičková ) nevzbudila Ilonku a pravděpodobně ani další chovanky na vymočení, což bylo již léta součástí harmonogramu. Nesnášela civilní pracovníky, ale nesnášela je tak nějak tiše: neřekla nikdy na nikoho, že něco odbyl či neudělal, a snažila se sama věci napravovat.

Přičítala si to v duchu  k dobru a vyvažovala tím nevraživou žárlivost na všechny, kteří měli co do činění s "její" jedničkou.

   Dívky byly postupně  již umyté, odvezeny či odvedeny do denní místnosti, připraveny k podávání léků a snídaně. Sestra Eustella si oblékla sněhobílou zástěru s kapsou naditou laskominami. Šoska se při pohledu na uniformu rozkolébala na vozíku a zahoukala. Další den na prvním oddělení začínal.

 

   To samé ráno, oddělení čtvrté, výchovné:

   ,, Vstáváme, všichni do koupelny... "  ostré světlo a hlas jako z polnice probraly Madlu Beranovou. Ospale zamžourala na Gitu, kudrnatou cikánku. Gita, kápo čtvrtého oddílu, se stala nepostradatelnou pro neslyšící řádovou sestru Ivetu a zároveň postrachem některých chovanek. Její pravomoc, občas zneužívaná  přesahovala roli běžné pomocnice.

Madla poulí oči a uvolňuje sliny z úst. Gita přiskočila k posteli a strhla z ní pokrývku: ,,Beranko, tak dělej, přijdeme pozdě do jídelny..."

 

   ,, Né, né, nechci..." vyráží Madla nejprve lítostivě, jako malé dítě, ale když jí Gita nadává do lenochů a beranů, piští stále vztekleji. Vyskočila z lůžka a škube hlavou. Ruce zatíná v pěsti.

  ,, Tak oblíkat, Beranko, nebo se to poví sestře Ivetě..."  zkouší znovu Gita domluvit Madle, ale drží se raději opodál. Ta však dupe plnou vahou přes ložnici a vydává zvuky slona před útokem. Je mohutná a ví to. V pyžamu, nemytá a rozježená, vylítla na chodbu. Její pohled se rozestřel do prostoru. Každé oko se stáčí na jinou stranu. Zleva vnímá Marii s Vlastičkou, nesou znečištěné prádlo do koupelny. Madla zavyje a zamíří k nim. Koutkem pravého oka zahlédla povědomou tvář: sestra Iveta přichází do služby a tak zabraňuje  možnému útoku. Všechny dívky ze čtyřky se oblékly a řadí se na okraj schodiště... Jen Máňa Beranová tvrdohlavě stojí a odmítá vše: mytí, oblékání i snídani. Sestra Iveta po dlouhém přesvědčování máchla unaveně rukou a odešla s ostatními do jídelny. Madla v noční košili vztekle rýpala omítku z rohu chodby, pak se vrtala v nose. Čekala, že  pro ni Iveta přijde. Ale nedočkala se.  Stála tam tak dlouho, až se její oddíl vracel zpět. Iveta měla pro Beranovou jenom hrst obvyklých léků. Kolos jménem Madla jí vyrazil víčko s prášky z dlaně a pokračoval ve vzdoru. Přispěchala staniční sestra s injekcí na uklidnění. S pomocí děvčat vlekli bránící se chovanku na izolaci do provazové klece.

  ,, Tak vidíš, Beranko, ty jdeš do klece, a my máme odpoledne kino!"  pokřikuje Gita a chechtá se přes síť Madle do obličeje. Beranová po chvíli usíná. Neví, co je láska. Ví, co je nenávist.

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.11.2016 17:09:19dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ano, ještě s námi není ámen, ještě kousek srdce máme:-)

19.11.2016 17:06:08dát kritice tipSusanna Dodovka

Irčo, nejen životní téma, ale i poslání, je dobře, že takových lidí poznávám hodně. Jako živočišný druh, ještě nejsme tak zkažení, jak by se mohlo zdát :) A to jsem ateista :)

19.11.2016 15:40:33dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Zuzanko, já ti děkuju. Práce tam je mé životní téma:-)

19.11.2016 14:54:24dát kritice tipSusanna Dodovka

Pět let jsem se starala o svého Alzheimerem ( po úraze ) postiženého otce, souběžně s péčí o rodinu. Když umřel, chyběl mi tak moc, že jsem začala na nějakou dobu vypomáhat  v domově pro seniory se zvláštním režimem. Neskutečně to obohatí duši a donutí člověka se  zamyslet nad svým způsobem života. Tvůj úryvek z připravované knížky mě zasáhl. Viděla jsem před sebou zase tátu, jeho vzdor, apatii, ale i chvilky, kdy se žulil naprosto všemu, přesto, že já jsem se na něj za něco zlobila....Děkuju.... Z.

21.03.2016 19:10:32dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jiorgos: děkuju za komentář, také za tip!

21.03.2016 18:51:05dát kritice tipJiorgos

Obsahově otřesné i pro otrlého medicinmana...Zpracování tipuji!

05.03.2016 09:05:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju moc, a dva roky jsem s řádovkama opravdu žila. Nikde jsem se tolik nenasmála jako tam. Obdivuhodné ženy. Pracuju na novele.Děkuji.

05.03.2016 08:40:10dát kritice tipMKbaby

Je to velmi silné, máš můj velký obdiv. Velmi rád bych si to přečetl celé. *

27.12.2015 08:37:14dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Diano, moc děkuju za zastavení. Je to mé stěžejní téma.

27.12.2015 08:35:51dát kritice tipDiana
Velmi barvitě a přesvědčivě napsáno. Četla jsem bez dechu a s husí kůží...****
23.12.2015 15:19:11dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju za přečtení!

23.12.2015 15:15:50dát kritice tipokoloidúci

... fragment, no pôsobivý.

14.12.2015 00:37:56dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju za čtení a rady...mám tam příběh nově příchozí sestřičky /já zamlada/ a ten zas není tak moc "těžké" téma...zkusím z této části dát ještě jednu ukázku, uvidím, co na to vy čtenáři /kritici/...mám za to, že na povídky se to dá rozepsat vždy. Je to můj námět č.jedna a chci to zkusit s novelou. Gerty, díky moc!

13.12.2015 23:58:14dát kritice tipGerty2

Jak už to výše napsala Janina - jako fragment delšího příběhu celkem dobré. Mám ale doma knihu jiné autorky, odehrávající se ve velmi podobném prostředí - a taky je to napsané na základě vlastních zážitků, ale ta je složená z víceméně uzavřených příběhů, které mají jasné rozuzlení, a to mi připadne lepší. Nejsem si jistý, jestli bych byl schopen dát třeba sto stran textu, jako je tenhle. Goro - neber to ale jako kritiku, spíš jako námět k zamyšlení. Tématika je velmi silná a aktuální a vzhledme k mé současné situaci a pracovní náplni se do ní dost silně dokážu vcítit, a právě proto si myslím, že by stálo za to ji udělat pro čtenáře přitažlivější právě tím příběhem - ať už několika dílčími nebo jedním, který poběží celým dějem.

11.12.2015 23:19:22dát kritice tipsrozumeni
A tak to jo. Já jsem nějaká natvrdlá takhle při pátku večer, po celém pracovním týdnu ve stacionáři. Tak se budu těšit. Jiřina
11.12.2015 23:16:17dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

To jsem myslela symbolický oceán lásky pro ty naše děti...někdy ti písnu, a děkuju za přečtení...

11.12.2015 23:13:48dát kritice tipsrozumeni
Vítej v ,,klubu pomáhajících a psavých". Napsané pěkně a výstižně. nenašla jsem to ,,moře a oceán lásky", na cos mi dala odkaz, tak jsem si vybrala tuto a nelituji....***
10.12.2015 18:42:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Janina 6: děkuju, mám napsáno přes 50 stran, nedala jsem to sem od začátku, aby tu byl nějaký kompaktní kousek. Nevím, když bych chtěla někam po dopsání Lánov nabídnout, zda to zde můžu zveřejnit, třeba na pokračování... prosím o radu, díky moc. Nějaké věci, o nichž jsi mi napsala, v textu opravím.

10.12.2015 16:28:53dát kritice tipJanina6

Přečetla jsem se zájmem. Nejen pro závažnost tématu, ale hlavně proto, že je to dobře napsané. Postavy jsou vylíčeny přesvědčivě, čtenář si je dovede živě představit. Je to dobře rozehraná situace, která si přímo říká o pokračování. Už proto, že kompozice nemá „klasickou“ stavbu pracující s výraznou zápletkou a jejím rozuzlením, což povídka obvykle potřebuje. Ale jako začátek (nebo součást) nějaké delší prózy by se mi tenhle text líbil. Zajímalo by mě, jak se budou dál vyvíjet naznačené osudy, např. jestli a u koho se najde ztracený obrázek kotěte.

Mám jen minimálně výhrad, např. bych nedávala výrazy jako sebeobsluha nebo denní místnost do uvozovek – jde o termíny, které se v daném prostředí běžně užívají (v povídce o nemocnici taky nevezou pacienta na „operační sál“). Ve větě „Přičítala si to jako plus k dobru“ bych doporučovala něco škrtnout, protože „jako plus“ a „k dobru“ vyjadřuje totéž a jde vlastně o zdvojení. Ke konci povídky mě rušilo časté střídání minulého a přítomného času. Přítomný čas je dobré použít ve vrcholných okamžicích děje, ale pokud se nahodile střídá přítomný s minulým, ruší mi to plynulost čtení.

07.12.2015 13:43:03dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju ti moc, Lucie, a takových lidí, kteří se věnují postiženým, je spousta...

07.12.2015 13:35:45dát kritice tiplucie.médea.

téma mě taky dostalo, a navíc máš můj obdiv*

06.12.2015 11:31:52dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Antoncek: děkuju za přečtení a názor...pracuji na Lánově dál a dál...

06.12.2015 09:46:22dát kritice tipAntoncek

Jak říká Zdenda: hlavně téma. To je to, čím začínám. A tím boduješ. V tom ostatním to už není tolik samozřejmé (a dobré téma má taky Vigan).

03.12.2015 22:29:02dát kritice tipMarking Machine

Jsem z Karlovarského kraje, neznám, ale přišel jsem si na to. Mám blízko k jinému takovému zařízení.

03.12.2015 22:22:09dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Znáte? Ano.

03.12.2015 22:13:56dát kritice tipMarking Machine

Jedná se o Mnichov, že?

28.11.2015 20:04:02dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Já děkuju.

28.11.2015 19:45:35dát kritice tipJanina6

Díky za nominaci. Omlouvám se, že jsem to ještě nestihla přečíst, mám teď docela napilno, ale snad to brzy napravím.

28.11.2015 08:07:09dát kritice tipVigan

Děkuju. Avi Jani..:-)

27.11.2015 22:55:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Je mi ctí, samozřejmě. Děkuju.

27.11.2015 20:28:54dát kritice tipVigan

Ahoj, dovolíš, abych tvoji povídku nominovala do Povídky měsíce?

27.11.2015 13:13:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky za přečtení. Je to i příběh modernější ženy, která se dostala jako nová za prací do toho ústavu...to už tak ponuré není...

27.11.2015 12:56:21dát kritice tipslunceblunce

doufám, že máš v tý novele připravenou i odpočínkovou část. Chtělo by to tutově odlehčit něčím hezkým k nádechu, protože mě to hodilo do sklíčenosti.

 

26.11.2015 21:42:37dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju za názor, v rozepsané knize ta jména nejsou tak na závadu, tady jsou dvě podobná na malé ploše, tak se pletou více...

26.11.2015 21:28:54dát kritice tipCleb
Líbí se mi popisy těch postav - třeba tu Marii si u toho člověk úplně představí. Na druhou stranu se mi pletou (hlavně Máňa a Marie, pravděpodobně protože mají podobná jména)
24.11.2015 22:11:54dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Tetřev: Děkuju a vážím si milých slov. Jelikož jsem tam i bydlela i pracovala cca 3 roky, změnil se mi tehdy život. Ústav a "děvčata" jsou dodnes mému srdci blízké a je to hlavní důvod, proč o nich píšu...

24.11.2015 21:13:43dát kritice tipTetřev

Pro mne bylo určitě zajímavé dostat se do prostředí ústavu se vším, co obnáší. Nepochybuji o tom, že pracovat s takto postiženými lidmi musí být velmi těžké, na druhou stranu jsem přesvědčená o tom, že dokáží lásku a péči vracet. Autorku obdivuji, na takovou práci je potřeba velká vnitřní síla.

24.11.2015 17:36:02dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

DĚKUJU ZA TIP!

24.11.2015 17:34:43dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

V případě, že se jedná o fragment většího celku nemám výhrad. Ta popisnost se k onomu celku nejspíš hodí a i takhle, v úryvku, je únosná.

Tip.

24.11.2015 17:14:32dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lnice, děkuju moc...

Lakrov: děkuju za přečtení. Skutečně je to fragment mnohem rozsáhlejší prózy. Nad popisností se zamyslím... 

24.11.2015 16:35:48dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Přes (na můj vkus) přemíru popisnosti se mi to čte celkem dobře. To, co mi po dočtení chybí je nějaký výraznější konec. Takhle je to -- spíš než povídka -- jakýsi záznam průběhu jednoho všedního dne v 'Lánovském' zařízení.

24.11.2015 16:09:42dát kritice tipLnice
Brala jsem to tedy jako úryvek a zaujalo mě to :-) i když tématika je hodně smutná
23.11.2015 11:34:07dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuji za hodnocení, Vigan

23.11.2015 10:56:43dát kritice tipVigan

Zajímavé téma, napsané celkem fajn. Je pravdou a už bylo řečeno, že skáčeš z postavy na postavu, ačkoli ji předtím pořádně "představíš." Z tohoto důvodu jsem v tom měla trochu zmatek a musela se vracet, abych věděla kdo je kdo. Pokud je to součást delšího textu, tak si určitě počkám na pokračování. A také můj obdiv k tvé práci s takovými lidmi.

23.11.2015 07:01:28dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju za empatii.

22.11.2015 22:26:16dát kritice tipa2a2a
redaktor poezie

Ano, věřím ti, že máš od děvčat - klientek zpětnou vazbu, je to cítit i z tvého textu, právě to byl pro mne jeden ze silných důvodů dát výběr. A jsem rád, že ta zpětná vazba je tak spontánní, jinak bys nemohla tu práci snad ani dělat dlouho.

22.11.2015 21:58:45dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ze samé lásky či pocitu křivdy dokáží ublížit / i zabít /, píšu o tom v navazujících částech, proto ten akcent v poslední zde zveřejněné větě. Život, který jsem tam poznala, byl samé emoce: jen při příchodu do práce bylo běžné, že děvčata z výchovných oddílů na mne volala, že mne milují, a mnohdy dokazovala železným sevřením. Ještě bouřlivější byly negativní city, personálu v některých situacích šlo o život. Děkuju za diskusi.

22.11.2015 21:08:46dát kritice tipa2a2a
redaktor poezie

Gora,

pracoval jsem s dětmi tohoto typu a dále si myslím, že jejich pojetí nenávisti je jiné než u ostatních, potřebu emociálních podnětů či lásky z naší strany jsem nijak nezpochybnil a tys to v závěru vyjádřila téměř jako jakýsi protest, pro který v textu povídky schází nikoliv snad podnět, ale ozřejměnný podnět.

22.11.2015 18:20:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju. Je mým záměrem realisticky vylíčit práci s mentálně postiženými. Jen s emocemi /láska, nenávist/ nemáš pravdu. Vím, že jsou naopak daleko silnější než u nás "zdravých".

22.11.2015 18:12:49dát kritice tipa2a2a
redaktor poezie

Přečetl jsem si se zájmem a pozitivní dojem výrazně převažuje. Je pravdou, že po formální stránce lze leccos dopilovat, např. pasáže vysloveně v povídkovém formátu jsou nabourávány větami spíše článkovými či vyprávěčskými, není třeba uvádět žádné příjmení, u Věrky se objevují - Věrka, Věra, Šoška, což sice evokuje jakési stupňování nelibosti nad jejím aktuálním chováním, ale čtenář vnímá, že jde o mentálně nedostačivého jedince a předem s tím nejen počítá, ale i odpouští. Také jména Marie a Máňa, dvě různé osoby, ale čtenáři se to může plést, třeba právě proto, že i u Věrky dochází k proměně oslovení. Redaktor Zdenda správně poznamenal, že je třeba některé zvyklosti lépe ozřejmit, také postava řádové sestry Eustelly, která zdá se být hlavní hrdinkou, se postupně vytrácí, čtenář očekává rozvinutí vztahu mezi ní a chovankami a nějaké vyústění, ale neděje se tak, a konečně, ve druhé části textu začíná převládat vyprávěčský jazyk nad povídkovým.

Na druhou stranu je spíše pozitivem textu počet postav, obsah je tak nejen barvitější, ale i realističtěji odráží atmosféru v ústavu, využití přímé řeči je adekvátní a dobře začleněné, snad v úvodu šišlání Vlastičky podle mého odhadu více evokuje mluvu batolat než mentálně nedostačivých dospělých, tam to chtělo trochu více odlišit. Nemyslím si ani, že tato povídka nemůže existovat jako uzavřený, na širším kontextu nezávislý celek. Je dostatčně nosná.Také poslední věta - neví, co je láska, ví co je nenávist - se mi nezdá. Jednak je to zbytečně silné zakončení už třeba ke schopnosti těchto lidí vnímat jednotlivé tóny lásky a nenávisti (mám namysli jisté zploštění jejich emociálního vnímání, čímž ovšem nepopírám jejich potřebu láskyplných podnětů), teď si nemohu vybavit vhodnější vyjádření, ale nejsem si jistý ani jejich schopností nenávidět v míře, jak závěr naznačuje a jak nenávist vnímá širší populace. Tam by to chtělo lépe vystínovat.

Přesto vše jsem se rozhodl pro výběr. Text má totiž i přes své literární nedostatky dvě přednosti, a sice: Věrohodně a také čtivě zatahuje čtenáře do problematiky a atmosféry prostředí a také s nezaujatým nadhledem vykresluje řadu postav a jejich vazby tak, že mi jako čtenáři umožňuje přijat j bez zbytečného sentimentu či třeba i naopak, nechuti. A toto je velká přednost zvláště v ději, kde se jen zdánlivě nic neděje, přestože obráží jiný a nesnadný svět.

A na závěr poklona každému, kdo s těmi to lidmi pracuje jako ona řádová sestra.

22.11.2015 16:43:52dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuji za přečtení. Pracuji na tom.

22.11.2015 13:22:56dát kritice tipProsecký

Takové prostředí včetně působní řádových sester dobře znám jako bratr chovance. Je tam jistě hodně vjemů, které neznalé překvapí a zaujmo. Otázkou je, co bude hlavní dějovou linií, protože novela musí mít nějaký vývoj, děj, konflikty a vyústění. 

21.11.2015 22:51:45dát kritice tipK3
redaktor prózy

Já dík za tip k Ringovi. Až dopíšeš svou novelu, tak ji můšeš klidně posílat na pokračování.

21.11.2015 22:33:52dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju, žes sem zavítal...právě v té částečně již napsané novele mám to téma, o němž jsme si již korespondovali. Za tři roky práce v takto enormně náročným prostředí mám fakt materiálu dost. Teď" jen" dát ho kloudně dohromady.

Jinak týden by ti byl v tomto případě málo platný: byl bys zahlcen dojmy, postavami, nevěděl bys, co a koho sledovat dříve./Vzpomínka na moji první návštěvu v ústavu/.

Navíc díky moc za tvé hlasování v PM, cením si toho.

21.11.2015 22:24:50dát kritice tipK3
redaktor prózy

Jako výsek se mi to líbilo. Je tam docela přesvědčivě vyjádřené prostředí ústavu. Myslím, že asi o to ti hlavně šlo. S množstvím postav, jak se zmiňuje careful, mám taky trochu problém, chce to pozorně číst. Čekal jsem, jestli nepříjde nějaká ta zvláštnost, jak jsi se zmiňovala v Blonďákovi...

Abych řekl pravdu, já jsem takovej dobrodruh, že bych byl schopnej se v takovým ústavu, třeba na týden, nechat zaměstnat. Abych prostředí blíž poznal... Přímou řeč je dobré se naučit z běžných knížek a osvojit si to. I odstavce. Tvou novelu bych si možná přečet, kdyby byl nějaký děj, aby to bylo čtivější.

Tip.

21.11.2015 20:50:34dát kritice tipKolobajda

Zdáse, že jsi na tom zapracovala - do plusu... /***  Bohužel další tip už nemůžu dát

21.11.2015 15:21:46dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky za názor, pohraju...

21.11.2015 15:20:09dát kritice tipAlexka

Zajímavé, téma určitě zaujme… ale tak nějak mě to nechytlo a přeskakovala jsem. Asi by to ještě chtělo si s textem trošku pohrát

21.11.2015 01:10:07dát kritice tipcareful

Já myslím, že by pro trénink stačily i závorky nahoře...občas, je tak dělám taky...ono to v některých souborech tak funguje nějak přednastaveně... však nemusí rovnou pršet, stačí aby kapalo:)... a u vět je dobré je dělit, a psát jasně... pokud se v tom člověk nechce zamotat, když nemá moc zkušenosti... ono se to vypíše (možná)

20.11.2015 23:01:41dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kočkodánku, díky...krasavici Marii s knírkem sis vybral?

20.11.2015 22:57:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Careful : máš pravdu, je to jen ukázka, nikoliv z úplného začátku, mám tak cca 50 stran, vybrala jsem kousek, který dává smysl sám o sobě. Díky za názor.

Zdenda:  Inkriminovaná věta znamená, že civilní pracovnice /lempl/ paní Lavičková z pohodlnosti nedodržela noční harmonogram, podle nějž se chovanky dávají v přesných intervalech buďto na nočník, nebo se odvedou na WC. Pakliže je dodrženo vše, jak to má být, ráno jsou děvčata  suchá.       Neumím dělat velkou literaturu, píšu jen o svých životních zážitcích. Snad to alespoň někoho osloví. Přímou řeč píšu takto, neboť se mi nedaří na klávesnici dávat uvozovky dolů. Budu ráda za pomoc. Díky, pokud by někdo měl zájem, mohu v příběhu z Lánova dát na Písmáka třeba začátek nebo vše, co zatím mám...chci si jen ověřit, zda mám šanci pobavit či zaujmout svým psaním.Ještě jednou díky, Zdendo.

20.11.2015 21:33:11dát kritice tipcareful

jako napsáno je to poměrně čtivě...ale opět přímá řeč... chce se to naučit přímou řeč, je tam vrznutá tak, že splývá s ostatním a navíc v tom vidím přiliš mnoho postav, ve kterých ztrácím orientaci...také tam není  moc děje, který by se někam ubíral... ale je to jen úryvek, takže je možné, že se výrazná nosná dějová linie teprve rozjede:)...každopádně za mě v tom úryvku přepostavováno a to tak, že jsou z toho střepy...

20.11.2015 21:32:00dát kritice tipZdenda

Tahle věta je natolik podivná, že jí vlastně vůbec nerozumím:

Bylo jí jasné, že noční služba paní Lavičkové nevzbudila Ilonku a pravděpodobně i další chovanky na vymočení dle letitého harmonogramu.

Fakt to nechápu.

Jinak téma by mohlo být zajímavé... to nejdůležitější . mít, o čem psát, tu snad je - ale zatím tomu chybí ta literatura, je to samá přímá řeč a mezitím takový dost jednoduchý vyprávění... nějak mě na tom nic neoslovilo. Jo, a myslím, že jako čistě formálně by tomu taky prospělo psát přímou řeč normálně... nebo aspoň důslděn pořád stejně.

20.11.2015 21:21:07dát kritice tipKočkodan
Já bych si pro sebe vypíchnul něco humorného, třeba ten plastický popis Marie. :-)
20.11.2015 16:05:32dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkujuuuu...

20.11.2015 15:32:52dát kritice tipKolobajda

Je to úchvatné - četl jsem to s otevřenou pusou. Nezatajíš, že to je tvoje vlastní zkušenost (tedy v řadách personálu)...   /**



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.