Studená peřina nehoří

Super věc. Můj šálek něčeho.*Máš zřejmě cit pro expresivní reflexe!

děkuji :-)

povedené

Jsem poctěn :-)

zajímavý... jako výčitka podaná en face...v tomto druhu poezie je potíž, že buď působí jako předčítání z vlastního deníku, anebo jako "bičování" sama sebe  a bližního svého jedním vrzem.

Tohle je ale pěkná miniatura, být to o pár řádek delší, tak je to rozmělněné a nepotřebné... s tipem

Početl jsem si komorní melodrama v titulní roli s primabalerínou careful. Měl jsem již tu čest setkati se s madame Opatrnou a nechal se zlákat na vějičku logické disputace. Marně jsem šeredil prohýbáním podlebečních závitů. Ovšem zaujala mě nevyžádaná reakce zmíněné censorky našich pocitů. Ta holka je sice pokrokově pošetilá, ale cítím z její jednooké střelby do vybraných hnízd nezlomného bojovného ducha. Takové Don Quijotské nadechnutí. A v neposlední řadě i slzu něhy.

Doufám, že jsem neurazil :-)

Skvělýýý, ty se mi líbíš Emanueli. Žiješ!

Lavíroval jsem min u jednoho výrazu - tak jo. Metamorfóza je přeci jen prospěšná :-)

Vidím, že Emanuel je ryze technický motýl bez imaginace :-)))) možná lepší číst recepty v jiné rubrice ;-) ne, hodně štěstí

Umíš hezky pracovat se stavbou textu. Oceňuji úspornost - schopnost vyjadřovat se krátce - "nevykecávat se v básni". Co mi nesedí je přílišná expresivnost textu, plného silných slov. Osobně bych v tomhle ohledu zvolnil.