Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+2 neviditelných
pomerančový lev
datum / id27.02.2017 / 476952Vytisknout |
autoragáta5
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno673x
počet tipů15
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
pomerančový lev

V noci jsou skrze okna vidět
zelenkavá očka skřítků
bloudících po kamenech
a zem je postrkuje  jako mámy postrkují své děti
do lví hřívy
dokud je nepohltí stín a lev nezařve


„Vidíš je?“
„Ano, vidím.“
„Co dělají?“
„Nic.“
„Jak to že nic?“
„Prostě nic, stojí a koukají se na tebe.“
„A co chtějí?“
„Tvůj prst.“
„Proč ho chtějí?“
„Aby s ním mohli malovat.“
„Prstem se nemaluje.“
„Maluje. Namočíš do barvy prst a maluješ.“
„K čemu by jim to bylo?“
„Namalovali by si nový svět.“
„Tenhle se jim nelíbí?“
„Asi ne.“
„Tak já jim namaluju nový, ale prst si nechám…“


A když lev zařve
všichni se schovají pod peřinu
tlačí se na sebe
zahřívají
teplem změknou všechny polštáře a noc nikdy neskončí
na parapetu protějšího domu sedí tma
která prochází životem jako krotká laň a vypráví o barvách 
 

„Nejlepší je oranžová.“
„Je.“
„Namaluju pomeranč.“
„Namaluj.“
„Nebo dva.“
„Tak dva.“
„A dám je do toho nového světa.“

„Vypadá to jako kámen.“
„Ne, vypadá to jako pomeranč.“
„Poznají ho?“
„To dá rozum, že poznají.“
„Jak to poznají?“
„Když myslíš na pomeranč, oni vidí pomeranč.“
„Tak já na něho myslím.“


A pak se potkáte někde v pyžamu na konci světa
u nohou ratanové postele oranžově zajiskří
krotká laň si přisedne a bude mlčet
na parapetu protějšího domu se objeví světla obrovské plachetnice
a lev vyšle signál k odplutí…

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

02.03.2017 06:32:40dát kritice tipagáta5

njn, klišé to nejspíš je, ale ne ve všem vidím nějaký přesah. Prostě rozhovor dvou malého a velkého, střípky, které dávám do miniatury, protože mě to baví. Ráda bych došla dál, ale asi mi není dáno nebo spíš to uspěchám a nenechám dozrát.  Jsem nedočkavá.  Ale zase na druhou stranu, důvěra, blízkost je docela dost na jednu malou prozaickou miniaturu, ne?  díky, vážím si tvého názoru :)

01.03.2017 21:13:13dát kritice tipblešatá zpěvačka

Pročetl jsem si pár tvých textů, myslím si, že máš takovou rozvolněnou poetiku, trochu surreálnou, trochu naivistickou, proběhly mi hlavou nějaký asociace, jako třeba Tracyho tygr a Melounový cukr... Vypadá to spontánně, že prostě skládáš ty obrazy a už to moc neřešíš... Asi bych tam potřeboval trochu výraznější nebo zajímavější linii spojitosti, konkrétně tady je, někde jsou tvé texty víc roztříštěné.

To zasazování dialogů mi přijde fajn, ale tyhle řeči... nevím. Je to takové klišé. Vlastně i skřítci v dětství a všechny tyhle milé a pohádkové věci jako by skutečnost spíš zakrývaly. Práce s klišé je fajn, ale tady se k ničemu dál - přesahujícímu klišé - nedobírám. Vidím to jako výpověď o důvěře, blízkosti, ale kromě toho... nevím.

01.03.2017 16:01:20dát kritice tipagáta5

ráda jsem tě okouzlila :) a že mě poznáš, to mě těší

díky za čtení

01.03.2017 14:25:23dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Tohle mě okouzlilo, a nevím hned proč. Snad kvůli té "dialogové" formě.  Autora tuším... a po dočtení nalézám.  Tip.  

28.02.2017 09:28:08dát kritice tipagáta5

díky za čtení, potěšení na mé straně :)

kví... taky se chystám na cestu! :))

28.02.2017 07:34:39dát kritice tipqíčala

Ta je krásnáááá. Mám chuť ještě na chvíli zalézt do postele a někam vyplout s tím lvem ... Fakt pohádka. Tu si schovám

28.02.2017 07:29:46dát kritice tipvolamsa6
Súhlasím s K3, efekt sa dostavil takmer okamžite takto na ráno.
28.02.2017 06:43:50dát kritice tipagáta5

Evžo, jj, nechat se jen tak unášet.. :)

28.02.2017 06:43:13dát kritice tipagáta5

dodola, tak jíst se dá jedině ten, co si koupíš v obchodě, tyhle jen voní :)))

Jonáši, buď rád, že nejsi :))

k3, tak takhle jsem to měla v úmyslu... zalézt a snít :)

debraket, hm... zajímavé, tyhle střípky jsou doopravdický povídání, nový svět jsme namalovali... nevím proč, ale byl to dům s velkými oranžovými okny... :)

děkuju za zastavení všem

27.02.2017 19:51:46dát kritice tipEvženie Brambůrková

Do tvého příběhu je krásné vstoupit. /T

27.02.2017 19:42:42dát kritice tipDebraket

míň o odplouvání a potkávání a víc o malování nového světa? :)

27.02.2017 18:04:30dát kritice tipK3
redaktor prózy

Je to krásné čtení. Představy jsou různé ale když je to takhle hezky napsané, tak jsou vždycky pěkné. Kdybych byl dítě, vzal bych si to s baterkou pod peřinu, četl a snil.

27.02.2017 17:59:05dát kritice tipJonáš Brambůrek

Chtěl bych být tvým lvíčkem, Agátko. Drápkem ti maluji tip.

27.02.2017 16:17:51dát kritice tipDodola

Taky bych si chtěla myšlenkama namalovat pomeranč, ale musel by být aspoň trochu jedlý :-)

27.02.2017 14:46:25dát kritice tipagáta5

díky všem za čtení :)

hugí, může být všechno přece!!

27.02.2017 14:45:28dát kritice tipHugo Ramon

barevné, to mám tuze rád

Agíšku, může být na parapetu tma i světla plachetnice? nebo jde o časovou následnost?

27.02.2017 14:43:19dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Milé a hezké. :-)

27.02.2017 12:05:43dát kritice tipStázka

moc hezké...pohádkové.-)

27.02.2017 11:40:14dát kritice tipZdenda

oh, jak fantaskni

27.02.2017 10:59:48dát kritice tipKočkodan
I v mém komentári hraje prst dulezitou roli. I kdyz ti ho jenom ukazuji. Ne, nejedná se o prostrednícek, je to palec. A smeruje nahoru. Proste ti vysílám signál, ze se mi tvoje dílko líbilo...


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.