Jardo, díky, a jsem moc ráda, že již zas můžeš být tady, na Písmáku:-)

Dzravím

Další jedna z tvých momentek a tentokrát zvířecí. Jako bych to viděl. 

No, jo, když můžu, pohladím je...díkes moc

vlastně škoda, že si to pejsi a kočky nemůžou přečíst :)

Tak to se máš, Zboro. Dobře sis to zařídil.

Můj ty světe, někdo si to umí - přes Písmáky - zařídit:-) Tiše závidím. Napiš mini o jízdě limuzínou, prosím:-)

Ano, ale jak se říká: holá huba, líné neštěstí! Za peníze, které se sešly od Písmáků jsem si mohl dovolit koupit doživotní permanentku do lóže a ještě na každý koncert jezdím limuzínou, v níž popíjím pravé šampaňské a po koncertě si mohu vždy dovolit pozvat sólistu do restaurace U malířů.

Jdu opravit. Proč nečteš Zboru, jeho dvě mini z poslední doby se mi zdají dost dobrý:-)

No když myslíš, že mám pravdu, tak si ještě oprav "zakolísé".

Zboru nečtu, ale tipuju, že línej nejspíš bude, vzpomínám si, jak tu prosazoval myšlenku, že se mu všichni máme složit na to, aby mohl chodit na koncerty do rudolfina. :)

Zdendo, hm...zas máš v těch detailech pravdu, já už se picnu.Torpédo a mraky odstraním. To ostatní. Je to mini, koukni třeba na Zboru, kolik má ve svých mini vět - je taky lenivej??

Díky:-)

Mně to připadá líný. Pár vět a hotovo. Místama hezký a něco mě zas ruší - třeba "ušaté torpédo", nebo mraky "poháněné větrnými proudy", to mi přijde jednak nešikovně vyjádřený, jednak mi to nesedí k psímu pohledu na věc.

Díky za hezká slova, Aleno z říše divů:-)))

Hugo, díkes:-)))

Moc se mi líbí,s jakým zaujetím a do jakých podrobností pozoruješ skutečnost a s jakým opravdovým zaujetím o tom píšeš. Tak nějak bych chtěla umět psát haiku. Tip.

Pěnkné Gori :-)

Lakrove, děkuji:-)

> ...měla jsem tady několik cílů...

Myslím, že vyšly všechny (cíle), včetně té "mezidruhové komunikace".

Díky.

Tak nějak tímhle směrem: http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=460439 :)

To by mne zajímalo, jak píšeš teď:-)

Zmínka o mládí se čtyřicítkou na krku mě potěšila. Ale jo, máš pravdu, jsem vlastně mladý, huráá! :)

Ta miniatura je určitě víc než deset let stará (mladá). Nové texty sem moc nedávám. Nechávám je zrát :)

No, ty už jsi na dohled...tiše závidím tvou poslední mini...a nejen:-) Vzhledem k mládí máš dobré šance.

To taknějak nám všem :)

Jasně, do Čapka mi ještě malinko schází. Díky moc.

Napsané je to hezky. Na čtenáře dýchne konkrétní atmosféra. A líbí se mi, že se nespokojíš jen s prostým popisem ,ale snažíš se ho skutečně literárně vyšperkovat. Je tam metafora, personifikace, přirovnání. Všechny tyhle poetické vložky hodně pomůžou přesnému vykreslení nálady a udělají text zajímavějším i pro náročnějšího čtenáře. Fajn je také jak třeba pokaždé dáváš ratlíkovi jiná jména (která ale vždy sednou a nikdo nemůže být na pochybách o kteréhože ze tří hrdinů se jedná) a neomezíš se na prosté papouškování jednoho výrazu. Hezké. A přepisování je skvělá metoda, jak s textem pracovat a zároveň se učit a tříbit si styl. Nejhloupější je, když člověk nadatluje text do mobilu a hned ho uveřejní. To zvládnou bez ztráty věnečku jenom největší machři :)

Lakrove, měla jsem tady několik cílů: vytěžit z minima maximum, zdůraznit rozdíly : mládí - stáří, věrnost - svoboda, přátelství - komunikace odlišných:-), a snad se mi něco z toho povedlo. Moc ti děkuju:-)

Zboro, děkuju. Minimálně třikrát jsem to celé přepisovala, a ještě tomu dle mne něco chybí. Ale nevzdávám to:-)

Hezky zachycený jak ten "okamžik", čítající možná jen pár desítek vteřin,  tak onen propastný rozdíl mezi věrností psů a volností koček.  Tohle slovní spojení se mi líbí: ...co tlapka tlapku mine...  a i když koukám, že není originální, oceňuji je.  Tip.  

Milé. Čekal jsem nějaké vyústění na závěr, ale chápu, že o něj tady nejde tolik jako o popis samotný.

revírníku, díky moc...a na revanš...já zas ty tvé obrazy z lesa:-)

Obdivuju tvé krátké postřehy.

Kolobajdo, je to prostě frajer, no:-))) a díky!

"...nazdar hoši, vrátím se až ráno."    Zdá se, že kocour je ve formě  : -)  /**

Chachá...dobrý:-)))

Že bys mě přivolala? A já příběhla jak psík na klacík? ;)

Díky...je zvláštní, že ten den, co jsem si na tebe vzpoměla, ses v noci vynořila s básní:-) telepatie, asi...

Víš, že mám pro tvoje psaní slabost. *

blackie, díky ti:-)))

Goro....krásně napsané...úplně to vidím.........................*/***

Evži, díky...pozdravuj všechny:-)

Naši kluci si také vyhřívají kožíšky. Ale ten malý psík velkému kamarádovi klidně skáče po zádech i po hlavě.  Jaro je za dveřmi. :-) /T

Oldjerry, to byla jen řečnická otázka:-) a ještě jednou díky.

Volovina může být leccos. V tomto případě je to nepatrná, skoro nepovšimnutelná  událost, z níž uděláš krátký příběh, to jest  miniaturu, která i přes tu krátkost má děj.  To tě ale mohlo napadnout i bez té otázky: já bych za skutečnou »volovinu« nedával tip... (:-D

Kočkodane, pokud by to byly črty z exotické země, tak snad...tady u nás holt čokl a číča:-) a díky za komentář, věrný čtenáři:-)

Oldjerry, jak, z voloviny???

No, přece všichni jsme potřební - starý pes, mladý pes, i bohém kocour, že? Proč o tom nenapsat.

Díky, barde:-))), mám radost.

Mám rád spojení umět koukat, vidět a umět psát. Ty každé voloviny uděláš »záležitost« **

Karle, já dík:-))

Hezký pohled, dík.

KK: Peter, dík:-)

Irčo, díky. I Tobě pěknou neděli :-)))

rád som si to prečítal

Di, děkuji, směju se tady tvé kocouří charakteristice:-)) frajer je prostě frajer:-)

Stejný dojem jako Vesuvanka. Zvířata jsou nedocenitelný dar pro naši pohodu, úsměvy, pochopení. Jsou člověku podobnější, než si dokážeme připustit. Kolik jen znám frajerských kocourů! - těch i oněch ;-)))****

Stázi, mám ráda zvířata...proto:-) a díky ti!

Čudlo, díky:-))

Vesuvanko, děkuji za vlídný komentář, a pěknou neděli:-)

/*

Irčo, máš skvělý pozorovací talent, který dokážeš "přetavit" do hezkého, čtivého díla, jež mě vtáhlo mě do atmosféry. Měla jsem pocit, jako když to sleduji naživo.  Psy a kočky (i další zvířata) miluji. Díky za příjemný zážitek :-))). TIP