Na zeleným

Na zeleným linoleu mý podlahy se válejí cizí vlasy a těžkej prach. Prolomim zelenou hladinu a mizim někde v hloubce. Dech už mi nestačí. Kde najdu břeh? Zelená je pořád hustější, ruce mě bolí, na hrudi pálí, ta lehkost mě ničí, chce se mi spát. Poslední nádech a je mi krásně, zavírám oči, už mám ten břeh, řasy mě přikryjou, můžu jít pryč. Nikdo mě nečeká a jsem tu sám, je nás tu spousta, každej je sám, známe svý touhy, mrazí mě v zádech, vědět to někdy, už jsem tu dávno. Pláčeš nad mým hrobem? Teď tě to mrzí, tak si to užij, máš na to pár dní, než staneš se mou obětí, tak jako kolikrát, pozdravuj bohy, snad jeden mě zná, slyšel jsem anděla, když břehy mi zmizely, viděl jsem krásu, když dna jsem se dotýkal, tak přej mi to štěstí a zapomeň na mě, láska je touha, touha je myšlenka, myšlenky se nestanou.

---