Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Jeskyně
datum / id06.07.2017 / 480325Vytisknout |
autorGora
kategoriePovídky
témaHumorné
sbírkaVšední den v lázních,
zobrazeno1408x
počet tipů22
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Jáchymovská zastavení

Jeskyně


 
   Volný lázeňský den většinou probíhá, bohužel, ve znamení časného vstávání. Padl  na mne Černý Petr v podobě radonové koupele o víkendu v sedm hodin ráno..
   Procházím kolem vstupu na Sluneční terasu, jak jsem si pojmenovala část střechy domu s výhledem na  Lesní kapli. Strážce terasy, starší muž v pruhované košili a dlouhých tesilkách, sedí u dveří, kam nedopadá svit, ale stín, na plastové židli. Vedle sebe má položených několik knih, co knih - doslova bichlí! Stále čte, snad ani nenavštěvuje jídelnu. Kdyby mi býval dnes po obědě, kdy jsem se rozhodla složit tělo na jedno z lehátek, odpověděl na pozdrav, snažila bych se jej umluvit ke vstupu na Písmáka, jistě je velmi sečtělý. Nijak se neprojevuje, stále zírá do knihy.


   Lehám kousek vedle rusky hovořící ženy s kšiltovkou. Všímám si, že zřejmě taky není namazaná nějakým ochranným krémem, stejně  jako já.
   Tento postřeh mi navodil vzpomínku na příjezd. Na poslední chvíli jsem si v Krumlově vložila do kabelky pěnu na opalování ve spreji. V autě bylo šílené horko. Za několik hodin cestování se s přípravkem v piksle  něco přihodilo, nejsem chemik ani fyzik, tak nevím. Stala se příčinou neobvyklého entrée na recepci. Sotva jsem vyndala z kabelky peněženku a vyřizovala doklady, z otevřené kabelky se na pult začala valit pěnová hmota. Zírala jsem s otevřenými ústy, bylo to jako v pohádce Hrnečku, vař! Výrobek by zvětšil objem i třem vlasům děda Vševěda, o tom jsem přesvědčená. Bylo to "volume", reklama nelhala. Druhá zaměstnankyně zaregistrovala nezvyklý ruch kolem mne, zvědavá, co se přihodilo…
„Paní nám tu vypěnila,“ odvětila první s bohorovným klidem. Inu, jsou asi zvyklé na ledacos. Minimálně hodina po příchodu na pokoj patřila vyjmutí všech (mnoha různých a určitě potřebných) - předmětů včetně deštníku z kabelky, jejich čištění a sušení.
Myslím, že pokud ještě někdy přijedu, zazní někde za mými zády - to je přece ta, co nám tady vypěnila…

   V důsledku erupce se nemám čím mazat, v místním obchodě jsou opalovací krémy vyprodané, ale hodinku na suchu snad přežiju. Vydržela Ruska, vydržím taky. V prvních minutách velebím slunce a občas se napiju vychlazené vody. Po nějaké době už je zteplalá, a terasa se postupně mění na Saharu.
  Na střechy hotelů nečekaně zaútočil krušnohorský severák. Metal v naší těsné blízkosti plastové židle. Obracel stránky v knize a zbytek vlasů na hlavě dobrovolného Strážce tak rychle, že ten dobrý muž by potřeboval několik rukou. Jednou rukou marně listoval knihou, ve snaze nalézt ztracenou nit příběhu,  druhou hřebínkem upravoval účes, tedy několik pramínků vlasů větrem umístěných na nepatřičná místa hlavy. Popadl bichle a odešel. Ruska to taky vzdala. Posbírala převrácený nábytek a „do svidáňja...“
Slunce nabralo dech a já se z toho horka, téměř v bezvědomí - blízkém nirváně, přenesla v myšlenkách o několik hodin dříve.
 

   Po ránu, plná elánu, jsem kráčela k domu jménem Agricola, prý pojmenovaném buď po  římském válečníkovi, nebo proslulém lékárníkovi stejného jména. Před honosným domem s bazénem pro veřejnost je obdélník z barevných dlažebních kostek a ve středu vyskládané písmeno A. Uprostřed áčka se povaloval velký žíhaný kocour, který škvírkami zornic pozoroval okolí. Ovládal zvláštní taktiku, jak získat pozornost lázeňáků. Koukneš na něj, on zamňouká. Nekoukneš, ignoruje tě.


   Plavání bylo bezvadné, ale zaskočily mne „drobné nedostatky“: v šatně bazénu se zřejmě oklepávala nějaká skupina hastrmanů. Plavčík jako z Pobřežní hlídky, fešák, s vyholenými skráněmi, se naparoval za pultíkem, ale vzít mop a přetřít vodní spoušť na podlaze jej nenapadlo. Z jediné sprchy mně skoro vytlačila dáma, která vzápětí  navlhčila nohu proudem vody a jala se ji žiletkou holit. Vedle sprchy visí cedulka, že stříhat nehty a holit se je zakázáno. Byla jsem tak překvapena jejím počínáním, že pak moje fungl nové plavky zůstaly zapomenuty na věšáku. Ze dvou fénů nefungoval ani jeden. Zeptala jsem se na recepci, zda mám skutečně kráčet ke svému hotelu po kolonádě s mokrými vlasy. Máchnutím ruky kamsi daleko do tmavé chodby byl zřejmě naznačen směr pátrání. Na jejím konci, mimo prostory bazénu, jsem objevila vysoušeč na zdi, sláva!


   Podvečer patřil pobytu v solné jeskyni. Nikdo jiný neprojevil zájem o pobyt v chládku, byla jsem tam sama, podobna otroku z Platóna, jen mne nikdo nesvázal. Pramínky vody stékaly po kameni podobnému valše na praní. Kapky padající do vyschlé studánky fantazie za zvuků příjemné relaxační hudby přinesly ovoce. Připadala jsem si jako v nějaké pradávné jeskyni iluzí. Nakašírovaný strop má ovšem do skutečného stalaktitu hodně daleko. Nevadí, člověk si zvykne… Jedna hodina pobytu prý vydá za tři dny pobytu u moře. Vlastním tři vstupenky. Tak tomu říkám nečekaný bonus! Domů přijedu jako znovuzrozená lázněmi a pseudomořem v jeskyni.
   Škvírami ve zdi z navršených kamenů se dovnitř sluje prodírají paprsky světla – je tam někde snad ještě jiný svět?


   Rozpálená silnice venku před budovou mne přesvědčila o realitě horkého letního dne. Kocour Agricola ustoupil do stínu, pod kamenné schodiště. Je skutečný, nebo kupříkladu převtěleným duchem lékárníka Agricoly? Ne, to jistě ne, statečně se pere s nepřízní osudu svého  života. Spíš to bude ten bojovník.  Jdu také do stínu, horko mi nedělá dobře. Mrkla jsem na něj a on zamňoukal. Válečníku, drž se!
 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

27.07.2017 21:52:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kočkodane, já bych zas tipovala Smolíčka nebo pacholíčka, co se tvého ostrovtipu týče, a dík, že čteš i povídky. Za to tě někdy pozvu do světničky, nebo ty mne?

27.07.2017 21:44:26dát kritice tipKočkodan
Irčo, já jsem už tušil dávno, že jsi pohádková bytost, ale spíš jsem si tipoval jezinku než jeskyňku... (mrk)

Asi je pořád lepší mít pěnu v tašce než u pusy.
23.07.2017 21:34:37dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jitko, já tobě moc díky...jen takové rádobyhumorná:-)

23.07.2017 17:45:10dát kritice tipKytiii

Dobré, Ireno. Skoro bych si ty lázně naordinovala taky :d)*

11.07.2017 09:41:13dát kritice tipAlenakar

Už to tak bývá,že třeba bavíme společnost zážitky,které jsme prožívali plni úzkosti a děsu.

11.07.2017 09:38:32dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Aleno, díky:-)- bylo to jak ve zlém snu...

11.07.2017 09:33:46dát kritice tipAlenakar

Velmi čtivý deník. Nejvíce mne pobavila epizdka s pěnou. Dvacátý tip !

10.07.2017 19:47:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

To tvoje lítání je jistě lepší než moje plavání...díky, Ikare:-)

10.07.2017 19:44:03dát kritice tipHugo Ramon

Toužím plavat, ale naučil jsem se jen lítat :-)))Gori, z rozpálené silnice ;-)

10.07.2017 14:47:45dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

agát, no, Jáchymov se dle mne blíží Pompejím...vždy znovu mne ten pohled na zříceniny zasáhne... díky

10.07.2017 14:45:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

guy, děkuju...radon je upraven, okopíruji kousek článku:

 Radon se hojně využívá při léčbě pohybového aparátu. Terapie je umění využít léčivo v optimální kvalitě i kvantitě. Kvalitou radonu je měkké alfa záření, kvantitou je právě síla jáchymovských pramenů a po století ověřené dávkování radonových koupelí. Jejich léčebné rozpětí je 10 až 24 koupelí o intenzitě 4,5 – 5,5 kBq, po dobu 20 minut.

10.07.2017 12:58:53dát kritice tipagáta5

když si vzpomenu, jak nahoru od lázní ubývá života ani bych tam asi do lázní nejela :) město mrtvých duší, jen ty lázně tam dožívají

tohle vyprávění mi sedlo, je psáno lehkou rukou...

10.07.2017 12:45:25dát kritice tipguy
Fajn čtení :)
Akorát mě jako naprostého neuživatele lázeňských záležitostí překvapila zmínka o proceduře "radonová koupel" - všude slýchám a čtu o škodlivosti radonu a o protiradonových opatřeních - a hle - v Jáchymově se to ordinuje zřejmě jako zdraví prospěšné.
Hmm, zřejmě není radon jako radon ...
10.07.2017 08:24:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

díky, Ivi:-)

10.07.2017 08:23:27dát kritice tipblacksabbath

bezvadné...relax čtení................*/**

08.07.2017 23:13:34dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Když se o něco začnu zajímat, snažím se to dotáhnout:-) Letos jsem se vyhýbala místům, kde se shromažďují...už na to psychicky nemám, a stejně jsem spatřila z okna tlupu koček, jak se plíží na snídani, vedl je obrovský černý kocour a bylo tam několik malinkých mourků:-((((((

08.07.2017 23:10:18dát kritice tipDodola

Ireno, jsi dobrá, že ses o to dokázala postarat, někde se podaří navázat spolupráci úřadu s veterinářem, který dělá kastrace zadarmo, ale asi je třeba mít známosti, ten kastrační program je málo rozvinutý, obce by to měly řešit

a děti ze sociálně slabých rodin si asi jiné domácí mazlíčky nemůžou dovolit, je to jedno s druhým :-(

08.07.2017 23:03:11dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky...jak ráda bych někdy patřila k těm, co potřebují výkrmnou dietu:-)))V Jáchymově jsem v minulosti přikrmovala, dokonce chodila po stopách divokých koček a nalezla pod bazénem v teplých rourách jejich doupě...a snažila se rozmluvami s členy zastupitelstva přimluvit k jejich kastraci, zavedli to, každé jaro je odchyt, operace, vypuštění zpět...ale komunita sociálně slabých přispívá stále dalšími nekastrovanými kočkami...je to k zbláznění:-(

08.07.2017 22:57:05dát kritice tipDodola

Příjemné čtení, připomnělo mi můj pobyt v lázních v dětství, a když už je řeč o hubeném kocourovi... my, co jsme měli "výkrmnou dietu" jsme házeli úctyhodné porce nenáviděného masa smutně koukajícím "odtučňovákům", případně těm kočkám, kdežto dělba o dvojité porce (na tehdejší dobu výborných) zákusků nepřicházela v úvahu...

08.07.2017 15:44:41dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Movsare, pravda!

08.07.2017 13:33:46dát kritice tipMovsar

lét oje inspirativní období, t

08.07.2017 07:32:06dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

srozumění, děkuji ti:-)

08.07.2017 07:31:17dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, jsem ráda...díky moc:-)

08.07.2017 07:23:04dát kritice tipsrozumeni
Vtipně napsané, pobavilo...***
07.07.2017 23:06:03dát kritice tipK3
redaktor prózy

Příjemné čtení, zasmál jsem se. Kočky jsou páni, nemají zábrany jako psy. Mají svobodnější povahu bez vodítek a povelů. Kdoví co si myslí ony o nás. Dnes mi to trochu připomělo Movsara a jeho momentky. T.

07.07.2017 10:55:45dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karpaťane, díky:-))

07.07.2017 10:54:56dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, moc ti děkuju:-)

07.07.2017 10:54:35dát kritice tipKarpatský knihomoľ

Gora píšeš pútavo. /*

07.07.2017 10:07:17dát kritice tiprevírník

Málo platné, Ireno, ty to vždycky umíš napsat tak, že čtenáře zaujmeš, i kdyby nechtěl.

06.07.2017 23:34:12dát kritice tipPečený medvěd

Prosím, napiš mi do zprávy, jak jsi s lázněmi spokojená. Teď nemám chvilku to číst, ještě se zastavím. Díky!

06.07.2017 23:01:21dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Smích,  ba i úsměv, jsou pro mne lékem, a pokud se někdo nad mým vyprávěním pousmál, mám velkou radost...Pavle, díky:-)

06.07.2017 22:59:21dát kritice tipKolobajda

Jo - to humoristu potěší... Dyť s humorem jde všechno líp (i když právě nám dvěma moc do smíchu není...)

06.07.2017 22:44:05dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Pavle, moc děkuju, no - teprve se učím, jak se státi humoristkou, považuji to za vrchol umění, díky:-)

06.07.2017 22:40:02dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jani, děkuji...kocour tam přišel příšerně vyhublý a zenedbaný čtrnáct dní před mým příjezdem...na Agricole je recepční, která má srdce na pravém místě, nyní je vypasený, odblešený...ale přijde zima, a ty jsou tam velmi kruté:-(((

06.07.2017 21:14:41dát kritice tipKolobajda

Evži, Goro, kočky drásaly i Angeliku - neboli měly to za lubem, ale pak to všechno dobře dopadlo a pak ji prodali za neskutečný peníz.     Ale k povídce: tvůj příběh opět skvělý... "to je přece ta, co nám tady vypěnila..." - kde na to chodíš??? Máš to za T***

06.07.2017 20:47:00dát kritice tipvesuvanka

Irčo, hezky se mi četlo, tak jako všechny Tvoje příběhy. Zaujal mě kocour. Myslela bych si, že se má v lázních dobře, je oblíbený, nestrádá hladem... a zatím, jak píšeš, statečně se pere s nepřízní osudu. Je mi ho líto.  TIP

06.07.2017 20:29:59dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evži, no, jinak radon tam působí dobře, ale ty kočky mne drásají:-( - díky

06.07.2017 20:20:04dát kritice tipEvženie Brambůrková

Vybrala bych jiné lázně. :-) /T

06.07.2017 19:38:24dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Květoni, dík!

06.07.2017 19:37:46dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Diano, moc díky:-)

06.07.2017 18:46:40dát kritice tipKvětoň Zahájský

Vida, prokouklo to. Dobré. ☺

06.07.2017 18:40:24dát kritice tipDiana

Ta vedra jsou fakt k nepřežití. Tak ať ti to uteče a hlavně pomůže! * 

06.07.2017 18:04:16dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Aleši, kočky v Jáchymově by zasloužily studii - všímám si jich tam už 11 roků a jejich osudy jsou vesměs smutné...dík

06.07.2017 17:24:17dát kritice tipaleš-novák

hle, jak se dá mňoukání ovládat pohledem...zvláštní bojovník...

06.07.2017 16:43:56dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Čudlo, tak jeď:-))) a dík!

06.07.2017 16:38:20dát kritice tipČudla

Jo lázně. Taky bych si dal říct pár procedur. /*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.