Petronela - dík moc:-)

Opět dávám tip, povídka se mi moc líbí, zvlášť ten konec :)

Pěkná povídka s dobrým koncem. Opět dávám tip.

zvedavec - naopak, já ti děkuju:-) a zdravím

Gora, ďakujem

Vigan - děkuju ještě jednou...

Už..))

Vigan, jsem moc ráda, že v mých povídkách pro sebe něco nacházíš...díky

P.S. tip zatím nedorazil:-)

Obvykle bývám na ten "drsňácký" styl vypravování alergická, ale vzala jsi to tak nějak jemně. No tamta povídka předchozí se mi líbila víc, ale za tip to určitě je..:-)

Karle, děkuju...

Gratuluji Ti Irenko k vítězné "Próza měsíce!"    Potěšila a potěšilo!!

Díky ti, žes četl...tahle se myslím povedla pěkně:-)

Není zač, konce jsou hrozně důležité, já taky kolikrát škrtám na poslední chvíli :).

K3 - díky moc, patříš také k těm zdejším přátelům, kteří mi mnohokrát pomohli:-)

Když se na to znovu dívám. Mrkni se na tyhle věty: My děláme bordel...

                                                                                   Měl jí poděkovat...

                                                                                   Přece jsou v. sv.

Uvaž, jestli je nevyřadit. Myslím, že to vyznívá  z textu a že by tam ne- musely být.

On se asi špatně vyjádřil, věřil na to, že je zas malej kluk a svět kolem dobrej...tak mi to pověděl a tak ti to tlumočím:-), ale malé děti snad opravdu věří na Vánoce - Ježíška a tak, já z toho vždy měla bolení bříška:-(

Když budu potřebovat pomoci s přechodníky, vím, na koho se obrátit.

jo a chtěl jsem napsat jsouce obluzeni vánočností...

jo, prosim tě, abych to měla v úplnosti: teďka jsem to četl poprvé, takže oko jste už vyloupli....

rozhodující je věta předposlední, ne závěrečná. té se všichni chytají jsou obluzeni povinnou vánočností. já jsem taky pro, když už ty Vánoce musej bejt, nestřílet po sobě a zajít si na Rybovku (mmch nádherná věc), ale věřit​ na Vánoce? Americky? We trust in God, jak se píše na jednodolarovkách? Kdepak, to musí jít samo, buď si sedneme nebo si ubližujeme. Víra, naděje a láska a Největší z nich je láska, a láska jsou Vánoce a láska je sázka. do loterie.

nech to bejt, je to fajn. ale mně osobně oko chybí. moje paní má tak dojemně nohy do X, je invalidní, a přitom to dokáže být ale taková​ mrcha....

CHT, díkes, no, ze všeho nejméně toužím být v podezření z dojímavosti, natož úmyslné, a tak jsem ty stopy odstranila...

Myslíš, že tu závěrečnou větičku mám změnit? Příp. opět dát tu o slzách, které skoro bez přestání z toho oka tečou? To je fakt, a nemá co dělat s cukrkandlem.

​Nó, tak já nevím. Povídka moc pěkná, ale nechybějí tam ty vypuštěné věty? Tohle je tak celistvá záležitost, že by tam pásly. A pak by možná nevyzněla ta rozhodující věta tak moralistně. Myslím si, že je to škoda. Vypravěčská dikce je tak suverénní a vůbec ne sentimenální, že slzy, které z důlku vytlačuje dráždění skleněné protézy, nemohou být chápány cukrkandlově.

Díky, Zboro, že jsi četl, jsem moc ráda.

Nebýt existence a odezvy Písmáka, nepsala bych, sice by se nic nestalo:-), ale přesto -  tímto děkuju mnoha autorům, kteří mi svojí kvalitní tvorbou nebo radou jsou příkladem, jako je Zdenda, a2a2a,Lyryk, Lakrov, Prosecký, Kolobajda, Movsar, Můra a mnoho jiných.

Tato povídka mě z těch, co jsem od Tebe četl zaujala asi nevíc. Trefné civilní dialogy, hezký rozjezd - těmi popisy na úvod pozvolna nadzvedáš oponu. Odměřená míra sentimentu, délka tak akorát pro podobnou momentku. Hezké.

avi na PM

Hele, Zdendo, nemusíš se hned ježit. Vždyť je to jedno.

Já že bych pak nemusel pořád odpovídat na něco, co jsem vůbec neřekl... 

Ano, myslím, že je to dostatečný důvod, proč psát. A myslíš, že bys ty byl příště tak uvážlivý, aby sis pořádně přečetl, na co reaguješ, než mi pošleš avízo?

Karle, děkuju...na PP by mi napsali, že je to slzoždím:-)), to Zdenda je ještě tolerantní...

Zdendo, mě tahle povídka nijak nedojala, ani szičku jsem neuronil. Jenom mě pohladila a zlepšila náladu. Myslíš, že to není dostatečný důvod proč psát?

LGarro, díky :-)

Skvěle vykreslená atmosféra.

Lakrove, děkuju, cením si, že jsi se mnou zahlédl za roh:-)

 Zvláštní pohled na tyhle "zprofanované dny". Takový odjinud, z druhé strany.  A líbí se mi, jak v celé své bídě vyznívá optimisticky.  Tip.  

Rozumím, jak to myslíš...díky.

Ad: No právě Špata dokumentoval už v sedumdesátých letech to lidské  bezůtěšné stáří v podhorských vsích. Opuštěnost, zbědovanost a bezvýchodnost. Ty je máš  obdobné v jiném prostředí a v jiné generaci i době, ale ten grund osudů je stejný. Zbědovanost. Asi jsem měl uvést přesněji. 

Leraku, usmívám se zde - ti "moji venkovani" jsou poněkud zbědovaní - nejbědnější z bědných...děkuju ti a jsem moc ráda, že tě to taky baví:-)

Oko K. V. Raise nebo záběry venkovanů dokumentaristy J. Špáty? Ono je to vlastně jedno! Tvůj obdobný prozaický pohled do lidskosti je parádní! Za zrcadlem  retušuješ dokonale. Baví mi, Tvá obrazná upřímnost alegorií (dokumentů) , a  mžiky prostoty z celku.    

Dobrý nápad...daj, uvidíš:-)

Tak řekneme Vieweghovi nebo Urbanovi, jestli by to tady nechtěli trochu zredigovat - určitě mají času tři prdele, tak co by jim to udělalo? :) Ale jestli mi nedaj výběr, tak se teda vážně naseru.

Zdendo, děkuju ti. 

Připadá mi, že by zde mělo být víc redaktorů na prózu, není spravedlivé, že mnoho dobrých prozaických textů zůstane bez povšimnutí, právě třeba tvých nebo movsarových a dalších. S tím by se něco mělo udělat.

a2a2a, hele a proč je jedna potřeba přirozená a druhá nezbytná? a fungovalo by to i naopak? :D

a2a2a - snažím se poctivě odpovědět, když se mne někdo zeptá, a to jsem udělala...a ty jsi přidal body, s nimiž souhlasím...

Knížku Matěje Hořavy si objednám...jedno z témat,o němž bych ráda něco delšího napsala. Děkuju.

Gora, píšeme-li nejen do šuplíku, pak s tím nutně souvisí několik věcí:

1) Ctižádost, abychom byli čteni

2) Ctižádost, abychom získali pocit, že jsme oslovili

3) Přirozená potřeba podpořit svět, jaký si přejeme

4) Nezbytná potřeba hájit svět, jaký si přejeme

Je mnoho žánrů a každý má své čtenáře a nemusí se navzájem vylučovat. Skutečnost, že jsou hodně čteny příběhy ze života má své důvody. Tvá povídka, podobně jako ta o návštěvní neděli s vážkou jsou krásné texty a jejich předností jsou reálně vyjádřené realie a způsoby myšlení a obě povídky mne zaujaly právě i proto, že až na několik velmi málo cituplných formulací netrpí žádným sentimentem. Pokud ho čtenář čte mezi řádky, pak je to odraz jeho vnímání, které preferuje a má ho tak nastavené bez ohledu na to, zda si i něco přečte. Je nastaven vlastní životní zkušeností, podobně jako jsou stejnou zkušeností zasaženi ti, kteří světobol snáší jinak. Ne nadarmo se říká, že nejvíce toužíme po tom, co nám schází.

Letos jsem přečetl útlou knížečku povídek Matěje Hořavy  - Pálenka, která získala vloni či předloni výroční literární cenu za prózu.  Jsou to velmi citivě napsané obrázky ze života v rumunském Banátu, kde žiji čeští krajané. Doporučuji, kniha vyniká i jazykem a určitě se v ní najdeš.

To jsem nemyslel. Ptal jsem se, čeho se snažíš dosáhnout tímto jedním konkrétním textem. Měl jsem za to, že chceš čtenáře dojmout. Napsala jsi, že nechceš, tak jsem byl trochu zmatenej. Ale už tomu asi rozumím: Prostě ti to připadalo nějakým způsobem zajímavé, tak jsi to sepsala a ta dojímavost už se dostavila tak nějak sama od sebe.

Myslím, že vydat knížku nebude v tvém případě nereálné přání.

Tak ať se daří.

Zdendo - pokud jsem pochopila, ptáš se, čeho chci dosáhnout...každá "věc", kterou sem vkládám, nebo jinam, má riziko - propadák, nezájem, úspěch...a to nikdy dopředu netuším. Rozhodně to nepíšu z vypočítavosti.Nemám mustr, podle nějž "sekám" dílka, koukni, jaký je to rozsah, "riskuju" stále s něčím jiným, pro mne novým. Možná dělám špatně, možná dobře, to nedokážu posoudit.

Chtěla bych někdy někde vydat knížku. To bych ráda. jaká je pravděpodobnost, že se podaří, asi ví zde všichni... Toť vše.

bixley, díky za komentář...lidi si musejí pomáhat...díky:-)

Qí, je to můj způsob vidění a psaní, a snažím se pokročit...víc k tomu nemám co...díky ti.

Já ti přece nezakazuju psát. Ptal jsem se na něco jiného.

Smutný to je, ale v závěru se objeví dobrý anděl. A to je pozitivní. Lidé si pomáhají všude. V Americe ukládají peníze na účet pro bezdomovce, v Anglii neznámý dárce obdaruje lidi padesátilibrovkami v několika ulicích, lidi si pomáhají i u nás. A to je i velké poselství této povídky.

Zdendo, právěže jo! Když přemýšlím, nemůžu pobrekávat ... Ale nehádám se, nejsem pisec, jen ještě patou ve Vánocích.

Goro, myslím, že Zdenda nekritizuje, kde bereš inspiraci, ale jak obrázky předkládáš ... to je právě ta literatůra. Ale jinak si stojím za svým, Vánoce by měly být dojaté:)) Moje atmosféra ...

Zdendo, chci psát. Jelikož nemám bůhvíjakou fantazii ani intelekt, dokážu se pohybovat jen v určitých mantinelech. Takže román z vesmíru nesvedu, ani o ruské šlechtě:-). Držím se při zemi.

Možná, že k tomu jsou amatérské weby - když to člověka baví, aby psal, nebo se mýlím?

qíčalo, ty si snad necháš kazit dojetí názory cizích lidí? 

Goro... já ti nevím... nijak zvlášť o seznámení s tvými protagonisty nestojím... Kdyby mi Melville nabídl, že mě seznámí s Achabem, kdybych se mohl setkat se Stavroginem nebo plukovníkem Buendíou, to bych neodolal. Ale Kyklop s Želvou mě moc nelákají.

Otázkou pro mě zůstává - když necheš nikoho dojímat - co vlastně chceš?

Aleši, jó, Jirásek:-) jinej level:-))

Jestli pak si Jirásek taky nechal tak kecat do toho, co a jak  psal...? :o)

Qí - děkuju ti. Mohla bych vypsat minimálně deset, patnáct svých delších nebo krátkých děl, povídek, ve kterých píšu o "lidech na periferii", tahle  k nim patří. Věnuju se od doby, kdy jsem začala "psát", většinou jen námětům, které mám osahané.. Příhoda s vánočkou je pravdivá a sepsala jsem jí ne kvůli dojímání /se/, ale protože mne baví psát.

Zdendo, dobrá, rozměry odstraním. Díky za kritiku. Pokud někoho dojímám, není to úmyslné. To, o čem píšu, znám zblízka, a jsem ráda, pokud mé postřehy či názory někoho zajímají.

Můžeš přijet a zajdeme k zídce...ráda tě představím protagonistům povídky. Vánočka vítána!

Chm, Zdendo, s těmy rozměry máš asi pravdu, ale jinak jsi drsný jako Nový rok - tohle jsou Vánoce, přeci! ... dojetí, mít se rádi a tak - to je prostě samostatná disciplína :) Chápu, rozumím, ale nesouhlasím - no nejsem spisovatelka, jen dojatě naměklý čtenář :) Nekaž, jo?

Inu, Goro. Musím říct, že bych to nedokázal rozlišit od tvorby samotného a2a2a. :)

Když už to tak hezky společně pilujete, tak můžete vyhodit třeba ještě ty rozměry zídky ve druhé větě. Nebo ne?

Osobně teda tyhle vánoční pohlednice nemusím. Připadá mi, že dojímat se lidskou dobrotou je nakonec docela fajn, i když si tu dobrotu člověk musí vymyslet - jenže vaše texty trpí značnou předdojatostí, ta vypravěčská laskavost, ze které se čtenáři chce plakat, sotva přečte dvě věty a ještě ani netuší, o čem dnešní pohlednice bude... smrdí to dojímaním se nad sebou samým - a to bych jako zodpovědný autor ve čtenářích nikdy nepodporoval. A jako zodpovědný komentátor to nemohu podporovat ani v autorech. :)

A a2, prosím tě, pošli avízo Elizabetě, aby o to nepřišla. Třeba Goře soukromou zprávou sdělí, proč je její pohlednice horší než ta tvoje.

Okamžiku, díky ti - už jsem pomalu odbornice na sociálně slabé...teoreticky:-) - dík

Paráda! :-) 

Pavle, záleží, jak se na to kdo kouká...s tím pocitem štěstí...někdy to může být i kousek vánočky:-))

Děkuju!

Perfektní, výstižné... je to takové úsměvně drsné - vyvážené, atmosféra i prostředí... Asi mám štěstí, že jsem to četl až teď - po zásahu a2a2a, k dokonalosti tvé dílko už má velmi blizoučko... Nakonec i ty "ztracené duše" si užijí kousek štěstí - pravda že po svém...   */**************

qí, já děkuju:-)

jen opsáno, co před očima a v sobě...

Vystřihla jsi ty svátky, jako bych tam byla ... děkuju:)

Tak upraveno. Měl jsi pravdu, to stačí...děkuju:-)

Já věřím, že slzí třeba i samovolně, ale já jsem měl na mysli, podobně je to i v poezii, odstranění dublovaných vazeb, zatímco slzící oko zavání trochu kýčem, zvláště pak zesílením zmínkou o uvěřitelnosti Vánoc, a přitom celý text je krásně vyvážený, civilní a hovorovým jazykem až mírně humorný. Není třeba ždímat ze čtenáře slzu za každou cenu, on ji vypustí dobrovolně, když má proč a v té povídce proč má.

Jiří, velmi děkuju...a jdu na tu úpravu...znala jsem "ho" - hrdinu - jako chlapce, i rodinu, a byla jednou u nasazování oka, skutečně to stále slzí, ale když je to příliš, odstraním...

Kapří louže mne celkem irituje, možná proto o ní důrazně píšu...to nejsou ti prodejci schopni po sobě umýt?

Děkuju!

Velmi hezká povídka. Snad bych vypustil jednu z opakujících se zmínek o kalužích s kapří krví, to jediné mne tam při sledování formy rušilo. A pak snad bych doplnil ve třetím odstavci ještě nějakou větičku před zmínkou o strachu z hádek ožralýho táty a mámy. Tam se mi zdá ten přechod poněkud prudký. A také bych úplně vypustil věty ...Vyndal z kapsy hadřík, který býval kapesníkem. Zpod černý pásky upevněný přes skleněný oko skoro pořád tekla slza. Utřel ji. Aby ostatní neviděli...  To proto, že jsi se tam nechala unést do sentimentu, který v té krásné, citlivě vyvážené povídce je tak trochu umělý a  a nekoresponduje s otrlým povrchem bezdomovců, zmínka, že zase uvěřil na Vánoce je víc než silná. Píšu to jen proto, že mám na tebe už jen přísná měřítka, nejsi už žádná začátečnice a velmi dobře jsi se vypsala. Ale znovu opakuji, možná nejhezčí, co jsem od tebe četl ve své kompletnosti, tedy obsahu i formy. Citlivě zařazené dialogy v hovorové řeči, graficky pěkně rozčleněné, prostě paráda. A co u tebe vnímám po celou dobu jako silnou zbraň? To, že chceš nahlížet do zákoutí, obtížných zákoutí života. To je to hlavní, co ti přináší zasloužený čtenářský ohlas.

Jo, docela hezké:-)

Ozzozorbo - švábi na pivo používá starší generace...a tomu vousáčovi bude /dle mého odhadu/ tak kolem šedesátky, tak myslím, že jelikož skoro celé je to "jeho"uvažování, vlastěně celé, že by so to tak mohl říkat:-), co myslíš...

ad plnovous paprsků - ono je tam paprskůM, takže ...

ad ražená matrice - a o tom to je:-)))

Moc dík za poznámky...

Karle, najdou se, je to skutečné...díky ti, tohle jsem psala včera, tak nemohlo do soutěže:-)

Je to fajn lidské, nevím jestli se ještě najdou takoví lidi, ale dnes tomu věřím. To by se umístilo i v té soutěži. Není to přehnané jako některé co tam byly. Tohle je s citem dávkované vyvážené. T.

blackie, děkuju ti za souhvězdí:-)))

Dodolo, moc díky...je to denní obrázek...

Nádherné......nádherné.......nádherné.......*/***********

Jakobys viděla za zeď, nebo aspoň pod slupku... lobouk dolů:)

Zajíčku, díky moc, potěšilo:-)

Text působí uvěřitelně, dobré vystižení atmosféry, jakýsi "obrázek ze života". Ani závěr není rušivý a přitom je překvapivý, otevřený a nenásilný. Líbí!

upupo, díky ti

Vždy si rád prečítam niečo zo života.

vesuvanka: Jani, děkuju ti!

Evži, díky moc, ty bys jim to taky dala, jak tě znám:_)

Hani, děkuju...je to skutečný příběh...

Pěkně napsaný smutný příběh ze života, a obzvláště mě zaujal závěr. TIP

Až jsi mě rozplakala. To ty vánoce. Jsme na sebe hodnější. /T

milujem Tvoje obrázky zo života, dýchajú človečinou,  v každom je kus Teba...

*****

Štírko, děkuju:-)

Petře, děkuju ti...

Díky, Čudlí...

Jj jako vzdy : umis to podat... ale smutku je v tom na kila... Toho, co nejde lecit...

Mám od Tebe radši prozaičtější texty (nic v tom ale nehledej) a tomto tvém tématu máme podobný pohled na svět. 

KK, děkuju, že ses vrátil a dočetl a napsal a tak:-))

srozumění: Jiři, děkuju...jsem ráda, že se líbí

Modrou, modrou s bílými:-)) a díky....