On-line

Díky, a ahoj, a zas něco kloudného napiš...

Líbí, asi nejvíc, co jsem od Tebe od léta, četl. Ahoj Y.

Karle, děkuju, potěšil jsi...

Tohle dílko zasluhuje uznání s jakou pečlivostí je "autenticky" vedené. Snaha o přesnou dikci a vylíčené prostředí je pozoruhodné. Přečtení bylo pro mě příjemným prožitkem. 

Díky, Lakrove, je to skutečně jen malý kousek...možná jsem se unáhlila, chtěla jsem vědět, jak to čtenář přijme...to se jinak nedozvím:-) Všem dík.

Zdendo, upravila jsem ty problematické věty. Děkuju!

Zpočátku to vypadá jako přetřásání dávných vzpomínek  nesené v "národopisném duchu" (který bývá často užíván falešně  a bývá postaven na zkreslených základech). V průběhu čtení to ale získává  zvláštní náladu nejistoty, naděje a "opatrného mládí".  Po dočtení mám dojem, jako by to bylo nedokončené a když odhlédnu  na začátek k názvu a jménu autora, ten dojem se potvrzuje.  Nepůsobí to jako ucelená povídka, ale (chystaný) celek, jehož je součástí,  může být dobrý. Takhle, jako jedna epizoda z mnoha které budou tvořit jakýsi  příběh, to místy působí spíš jako "podávání informací".  

Díky, připomínky vítám...snad se "rozjedu", doufám...materiálu mám hodně, teď "jen" to umět napsat...rok jsem se připravovala.

Aha. Tak jo. Téma zajímavý.

Podání je takový... no, místy je to takový těžkopádný.

Pár vět mi připadá nešťastně poskládaných - třeba ta o vacích s peřinami.

Slovo "přivrtat" se myslím používá, když se třeba přidělává polička v domě, tedy tam kde se skutečně použije vrtačka. Stěny dobytčáku nejspíš nebuou zděné...

Zdendo, na ukázku není kategorie, jinak bych neoznačila jako povídku. Je to ukázka z delšího díla. Na pokračování to tady také nebude. Próza to ale je.

Co to je? Povídku to moc nepřipomíná.

lastgaspe - Přemku, děkuju, za Olbrachta díky:-))))

Čtení dle Olbrachta. Vynikající uvedení novely, na kterou se těším. K nominaci gratuluji. Příběh má silnou stránku v barvitém popisu vzhledu postav i prostředí. Děj je neukončený, ale známou písní ověnčený.

M.H. také zhynul bídným způsobem...nu což. Díky, věrný čtenáři mých nedokonalostí.

Díky...sama bych se nehlásila, je to jen kousek...souhlasím :-)

Vyprávění si rozhodně zaslouží nominaci do PM, i když je to jen úryvek.

Jestli autorka nebude proti.

Díky ti :-)

Jo, čte se líp, ten začátek. Jen je v něm pár překpelů:  ...čekala sestry Červeného kříže... ## mělo být asi čekaly.  ...Několika dětí bylo tak slabých... ## Několik Takže opravdu jen pár :-) Celé znovu si to přečtu až za pár dní.

Lakrove, díky, už jsem drobátko zreparovala. Díky za velmi cenné rady!

 Zpočátku to vypadá jako přetřásání dávných vzpomínek  nesené v "národopisném duchu" (který bývá často užíván falešně  a bývá postaven na zkreslených základech). V průběhu čtení to ale získává  zvláštní náladu nejistoty, naděje a "opatrného mládí".  Po dočtení mám dojem, jako by to bylo nedokončené a když odhlédnu  na začátek k názvu a jménu autora, ten dojem se potvrzuje.  Nepůsobí to jako ucelená povídka, ale (chystaný) celek, jehož je součástí,  může být dobrý. Takhle, jako jedna epizoda z mnoha které budou tvořit jakýsi  příběh, to místy působí spíš jako "podávání informací".

 První věta je (na to, že je první) zbytečně složitá (slovní spojení  a nepřehledná návaznost další věty).  Celý první odstavec je zralý na "reparát" :-)  Nářečním výrazům (...sukňa, Spodnik, šata...) by prospělo skloněné písmo.  ...Orea... je nejspíš správně, ale možná překlep od Oradea.  

Inko, děkuju ti, ještě sice není k čemu gratulovat, ale snad mi to vyjde a někdy vyjde:-) díky

Umíš. Vtáhneš do děje a dovolíš  tu chvíli, o níž píšeš, prožít...představit si vše, zcela bezprostředně a živě. Pamatuji Tvá první dílka: je to obrovský posun... Gratuluji k novele :-)

Baby, budu s tebou počítat, kdybych náhodou někde vydala...díky za podporu:-)

Dodolo, díky, no, měla by vzniknout novela, tak se nech překvapit:-))

Napínáš:)   atmosféra příběhu mi cosi připomíná - za mého dětství byla ostuda, když muž vezl kočárek... tipuju si, jak se to bude asi vyvíjet, ale nechám si pro sebe:)

Evži, moc děkuju:-)

Krásně napsané. Jaky by tam byl člověk s nimi. /T

LLobo, díky :-)

ju :-)

Já vím.

Díky, kvaji...myslím, že při té cestě se dá cestovat nejen do budoucnosti, dík...

Zatím se to čte pěkně. Líbí se mi ten princip, kdy se při cestě vlakem, která je současností, odhalují souvislosti, vztahy a předcházející děje. Vidím to i jako film - záběry v dobytčáku se střídají s retrospektivními z Rumunska. Uvidíme, kam to povede dál.

Hm, tak také máš co psát, Karle:-))

Shodou okolností mám rozepsanou Jízdu vlakem v roce l987. Zatím tři věty, ale určitě ji někdy dopíšu...:).

Děkuju, Lenko:-))

supíku, díky, vzala jsem ten odstaveček jako příležitost popsat jejich tradiční oblečení. Jsem ráda, že se ti líbí...

gabi, děkuju, oni ti Slováci převzali něco od Čechů, kteří tam žili ve svých komunitách, od Maďarů a Rumunů, je to směsice...není to pravá slovenština:-)

Přemku, děkuju, pro ostatní to není zas tak překvapivé, dříve, když jsi tu ještě nebyl, jsem na tento námět již něco psala...díky:-)

Di, děkuju moc, no, bylo třeba obsadit pohraničí po násilném vysídlení Němců, Maďarů, a tak do Rumunska, kde žili Slováci, nesmírně pracovití lidé, vyslala naše vláda skupinu náborářů, ve spolupráci s rumunskou vládou, která nebyla tímto nápadem nadšena,  bylo vypraveno několik transportů do Československa...

Jardo - revírníku, děkuju!

Hodně dobré. Pravda, trochu se zpomalí tok děje při popisu těch krojů a obleků, ale není to na škodu celku. Vynikající!

pôvodne som sa chcela pustiť do opráv slovenčiny, ale našťastie si vysvetlila, že je to zmes slovenčiny, rumunštiny a češtiny, tak potom hej *

Irenko, jednou mi na jednu povídku napsal revírník. "Já zírám." Nic jiného, jen toto. Řekl tím vše. Dovolím si ho napodobit. Zírám. K celému dílu ti přeji dostatek sil a tvořivého ducha. Vytváříš bohatství podobné Olbrachtům, Němcové a jim podobným. 

Velice mne to zaujalo. Tohle jsem nevěděla, že byly nějaké náborové akce ohledně návratu Čechoslováků z Rumunska. Ale vím, že tam Česká komunita pořád ještě je. Moc poutavě napsáno...***

Chvályhodný úkol sis dala, Ireno. O těžkém životě v těžké době. Moc rád budu číst každé pokračování. Dávám tip.

Aleši:-) věř, že já taky, jestli to svedu... - dík ti za podporu, jsem tady bez pár dní tři roky a nikdy bych nic nenapsala, kdyby Písmák neexistoval, což by pro literaturu zas nijak velká škoda nebyla, ale ...

těším se na knihu...

bixley, i tobě děkuju, musím psát a psát...a hlavně chci...dík!

Karle, díky, snad se to podaří:-) Díky za zájem a podporu...

Okamžiku, díky...ona je ta slovenština smíchána s rumunštinou a češtinou, a je to pro mne celkem snadné, slyším mluvu hlavní hrdinky, jak jsem ji slýchala přes třicet let...

Moc pěkné. Vidím všechno před sebou naprosto plasticky. Ťenáře to hned vtáhne.Tip.

Ty postavy znám z jedné tvé drsné povídky. Je to zajímavé a počítám, že si přečtu celou novelu.

Na několika místech jsou větší mezery.

Smutné, ale poutavé...:-) Obdivuji Tvou slovenštinu, já bych v ní už nedokázal psát...;)

Hanko, drž mi palce, abych to zvládla, materiálu mám hodně, a teď "jen" to napsat...dlouho jsem to připravovala. Píšu ještě druhou novelu, tak teď budu na Písmáku jen čtenářem...děkuju ti.

nepamätám si, že by ssm niekedy čítala od Teba príbeh, ktorý by ma nezaujal... vieš zachytiť emócie, čas, v ktorom sa dej odohráva...

viem aj zo spomienok rodičov, že niektorí ľudia, najmä otcovia bývali krutí, niekedy aj mamy, deti nemali šťastné detstvo, poznali len robotu, bitky a často aj hlad... 

aj keď viem, že bude smutné, teším sa na pokračovanie, verím, že úryvkom nekončíš

Jani, děkuju ti...jsem ráda za každý názor.

Velmi pěkně a poutavě napsané.   Příběh mě zaujal, vtáhl do atmosféry, budu se těšit na pokračování :-))) TIP