Díky, zázname. Jak jsem psala již u Křtin, občas se mi "daří", občas méně. Tvůj názor beru v potaz. Báseň jserm napsala v jednom zátahu, což se mi nepovede pokaždé, a hned publikovala, měla jsem čekat a cizelovat.

Těším se, až si přečtu, co a jak píšeš ty:-)

vnímám jen rozmazané obrysy / neexistujících zvířat / žádné z nich se neodvážím nazvat jménem / neodvážím se dotknout jeho kůže – Tohle mi přijde dobré, nenápadně znepokojivé (zdvojení neodvážím mi to dobře dokresluje). Nesnaží se to příliš o nějakou poetiku, a asi právě proto ji v sobě má, civilní, jemnou. Akorát by to, pro mě, potřebovalo zasadit jinam. Totiž, první sloka ani závěrečný verš se mi moc nelíbí. Když si porovnám první a druhou sloku, jako by to byly dva různé hlasy. V první je pro mě mnohem víc klišé a umělostí. Jakože sny ucpaly uši... a jako voda v moři (a ne třeba ve vaně), a ticho se rozprostřelo, navíc ticho hloubek, potom zastlaná víčka... Je to jazyk, který hezky vypadá, ale přijde mi postavený víc na efektu než na něčem skutečném. Navíc, zastlaná víčka mi rozbíjejí dojem, že snění je přirovnávané k hloubkám v moři. A ticho, které se rozprostřelo – asi jsi chtěla takové používané spojení, ale rozprostření mi evokuje hlavně dvojrozměrnost. Zatímco ten člověk je někde v hloubkách v moři (jako). A tak podobně. První sloka mi teda moc nefunguje. Zatímco druhá, díky tomu, že se vyvarovala podobných klišé a nesrovnalostí, na mě působí pročištěně a fakt jako poezie.

Slávo, díky!

skvelá vec...parádna...*

skvelá vec...parádna...*

Vigan, děkuju ti!

krásné...

Takto se to dělá, chce-li autor čtenáře ujistit, že opakuje stejné slovo záměrně a není to jen jeho opomenutí. :-)

Díky moc, ještě promyslím prohození slov!

To mi bylo jasné, že jsi to slovo opakovala schválně. Pak bych to napsal takto:

neodvážím se žádné z nich nazvat jménem

neodvážím se dotknout jeho kůže

Dík moc, kvaji, ono je to opakování úmyslné, nevím, jestli šťastně zvolené :-), ale zní mi tam dobře a nejvíc vystihuje můj pocit. Díky za zamyšlení a zastavení se.

Druhá sloka stojí zato. Jen mi vadí: neodvážím - neodvážím. Co takhle dát v posledním verši druhé sloky: netroufám se dotknout jeho kůže.

dadik - dikes:-)

*

supíku, díky za ...

Takhle tě ještě neznám. Jako celek skvělé, některé momenty z úplně jiné dimenze *

Evži, díky ti, je to tak:-)- svět sám pro sebe.

To je dobré. Sny jsou kapitola sama pro sebe. :-)/T

díky, yss, jsem taky překvapena - a je to i tvoje zásluha... užívej léta a brzy zas...

No dočerta s tebou ! To som musela vystúpiť, aby si ukázala ako to vieš podať ???? Kebyže toto viem, tak to urobím oveľa skôr...Teraz vážne, v prvom rade ďakujem za venovanie , som milo prekvapená, nakoľko som to vôbec nečakala.. O to príjemnejšie som to zobrala.. V druhom rade / vidíš, aká som zaskočená../ som rada, že si to dokázala dať, odpútať sa od tej "ochrannej zóny " a ísť hlbšie k "prameňu" bez ohľadu na následky a reakcie. ..nemám ti čo vytknúť, len veľká pochvala a ďakuje. T / v ti už dať nemôžem, ale ak by, tak ho máš.... Dík

Ivi, díík...

...*/************

Písnák je mág. Dává body prázdým básním. 

Jani, děkuju za komentář a přízeň!

vnímám jen rozmazané obrysy

neexistujících zvířat

žádné z nich se neodvážím nazvat jménem

neodvážím se dotknout jeho kůže

protože snům nevěřím 

Pěkné, obzvláště citované verše, TIP

I tak mám radost, Karle...díky!

Jako "prozaik" dám jen tip, jako poeta bych dal výběr. Já moc chválit neumím, však mi rozumíš..

dievča, vďaka:-)

Ínko, děkuju !

To ja - jako dite - ve snu dostala bonbony a schovala jsem si je pod polstar... Rano tam nebyly... Tak jsem se rozhodla je priste hned snist... ale zadne priste uz nebylo... :-)

Čudlí, dík, no, já si je dost pamatuju, ale věřit se jim nedá...

Renato, díky moc ...

Kočkodane, díky za mruk...

sem si to myslela...

Krásné, úplně to vidím... :-)

Někteří lidé žijí pod vodou celý život. :-))

Díky:-)

Paráda, zdařilé dílko! :)

agát, dík... prostě JEHO:-)

čí kůže?

dneska obdivný hmmmmmm :)

Santie, děkuju - stačí mi sundat brýle a jsem v básni doma... díky za vše!

barde Písmáků, děkuju 

"vnímám jen rozmazané obrysy

neexistujících zvířat

žádné z nich se neodvážím nazvat jménem

neodvážím se dotknout jeho kůže

protože snům nevěřím"

​***

Dal bych za ni pět tipů a každý jinak zdobený,  mám však jen jeden, ale zato ten ti dám s chutí těch pěti. Umíš...

qí, dík!

:-))) dík, Norsko... to ti psi, utrhli se mi

:) pěkná - no na mě moc povídaví, řezala bych ... ale na mě nedej, jsem řezník:)

Něco jiného a slušné goro. Jakobyses utrhla z řetězu