Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Démon alkohol

22. 07. 2019
4
10
1075

Démon alkohol

 

Jack London

 

Praha 2002, Labyrint, 214 stran, ISBN 80-85935-30-9

Jack London (vlastním jménem John Griffith Chaney, nar. 12. ledna 1876 v San Franciscu) se poprvé opil v pěti letech, když nesl svému otci na pole džbán piva. Poté se s alkoholem stýkal a potýkal dalších dvacet let, než se na něm stal v pětadvaceti letech závislý. Kvůli nemírnému pití alkoholu měl nemocná játra a ledviny, zemřel jako čtyřicetiletý 22. listopadu 1916 na předávkování morfiem, které užíval proti bolestem. Podle některých spekulací šlo o sebevraždu.

Již od útlého mládí žil dobrodružným způsobem života, procestoval velkou část světa (USA, Aljaška, Tichomoří, Dálný východ, Austrálie, Tasmánie, ale i Evropa).

Pocházel z chudé rodiny, již v deseti letech se začal živit jako kamelot, poté pracoval v továrně na konzervy, živil se také jako pirátský lovec ústřic a námořník, odjel na Klondike jako zlatokop, vrátil se stejně chudý jako odjížděl a dál vykonával různé nekvalifikované a příležitostné práce.

Mezitím začal studovat na univerzitě, studium nedokončil.

Od dětství četl dobrodružnou literaturu, kterou později začal také psát. Zprvu neměl úspěch, ale brzy se vypracoval na uznávaného a velmi dobře placeného spisovatele. Sám o tom napsal, že si mohl dovolit sto řízků denně, ale sníst mohl pouze jediný. Přesto se až do smrti nezbavil finančních problémů. Byl také veřejně činný v socialistickém hnutí. Oženil se a měl několik dětí.

Román Démon alkohol (známý také jako Paměti pijákovy) poprvé vyšel dva roky před autorovou smrtí. Jedná se o útlou autobiografickou knihu, vlastní životopis s důrazem na Londonův celoživotní problém s alkoholem. Kniha má celkem sedmatřicet krátkých kapitol, jež zpracovávají jednotlivé epizody autorova života ve vztahu k alkoholu. Jednotlivé příhody jsou uspořádány chronologicky.

Román je velmi čtivý, napsaný celkem prostým slohem a jazykem, přesto je působivým mistrovským dílem. Jen před koncem jsou některé obtížnější úvahové pasáže.

Jedná se o důrazné varování před nebezpečím alkoholismu. London zdůrazňuje problém snadné dostupnosti této drogy. Jeho dílo zřejmě působilo na rozvíjejíci se americké prohibiční hnutí. Prohibice se však brzy ukázala neúčinnou. Alkohol je prostě všudypřítomný a kdo chce, ten si k němu cestu najde.

V poněkud naivní důvěře v prohibici lze vidět patrně největší slabinu knihy. Přesto by však mnohým barbarským společnostem jako je ta česká bezpochyby prospělo výrazné omezení dostupnosti alkoholu nejlépe formou vyšších cen, ale i lepší informovanosti zvláště mládeže a obecně menší tolerance této drogy.


10 názorů

Marta Urban
12. 07. 2020
Dát tip

Výborně napsaná kniha o velkém zlu. 


Děkuji za návštěvu, Viv! Doufám, že jako London nedopadneš, alespoň co se toho chlastu týče. :-)


Bohužel mám někdy pocit, že skončím jako on. Ale zatím se držím :)

agáta5
23. 07. 2019
Dát tip

jj, souhlas s K3, alkohol je horší!!!  blbne mozek, což cigára nedělají, nikoho nepodkuřuju, když jim to vadí... a do hospod nechodím, takže si tady na zahrádce pokuřuju a je mi fajn 


Děkuji všem za čtení.

K3, vycházel jsem z toho, co o sobě sám London uvedl v tomto románu a dále z článku na Wikipedii. Nejsem tudíž na Jacka Londona žádný odborník a proto se omlouvám, jsou-li v mém příspěvku faktografické chyby.


K3
22. 07. 2019
Dát tip

Děkuju za stručné připomenutí mého oblíbence. Pro upřesnění: knížka byla překládaná i jako Král /či Pan/ Ječmínek.

Literární cesta JL byla velmi klikatá. Zprvu byl neustále odmítán a jen svojí neuvěřitelnou vytrvalostí, pílí a houževnatostí se nakonec prosadil. Pokud vím, věděl, že je prohibice utopie, ale vždy pro ní hlasoval ze zásady. Neboť si byl vědom toho zla.

Diano i alkoholik ničí své okolí, hlavně svou rodinu. Alkohol je proti kouření o to horší, že způsobuje nejen psychickou, ale i fizyckou závislost. Prohibice by nepomohla, ale osvěta pomáhá. Mladí si už dost často sami vybírají raději např. lehká piva. Souhlasím, že se nesmí kouřit v restauracích.


Diana
22. 07. 2019
Dát tip

Alkoholik ničí a vraždí jen sám sebe, zatímco kuřák ničí a vraždí také své okolí.... 


agáta5
22. 07. 2019
Dát tip

alkohol tady byl a bude... omezování jakékoli člověka lepším neudělá, kdo chce, ten si cestu najde - sám to píšeš. Já osobně skoro vůbec nepiju alkohol, ale jsem kuřák, tak vím moc dobře, jak je omezení naprd

nechci vidět, aby se alkohol dělal někde potají... stačila jedna aféra, to samé čeká jednou cigarety a nebude to dlouho trvat... už taky přemýšlím, že si tabák budu pěstovat sama....


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru