Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Omnia vincit marmor
datum / id04.08.2019 / 497968Vytisknout |
autorAbelquin
kategorieMiniatury prozaické
témaFilosofické
zobrazeno54x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Co dodat? Existenciální lamentace...

Omnia vincit marmor

Katalog krásek z jeho bývalých přítelkyň zapadal prachem a vrstvou podkožního tuku, kůže, ve které byl svázán, ztvrdla a vytahala se, vyrostly na ní bradavice. Byl starý, pekelně. Nevěděl, co by k tomu měl ještě dodat, tak začal své ranní cvičení ve slohu, jako asi kdysi bájný Borislav Rejsek nebo někdo jiný, kdo se jmenuje podobně. Chci milovat cikánku, má prima nohy a dětské papuče. Chci ještě víc milovat cikánku, ale všechny cikánky, co by stály za hřích, se dnes v noci už milují. Nejvíc bych chtěl a přitom nechci… to je paradox zmrzlé hlavy a uchozených nohou, porostlých modrými žilami. Biju se pěstí do nosu a přitom vím, že mi ho bůh jen propůjčil. Stojím nad umyvadlem a dělám si to snazší, protože krev má kam odtékat, moč má kam odtékat, všechno má kam odtékat, planeta se dusí mnou a musí mi věřit, že ji nevyměním za cikánku. A tak si zapálím a taky ten katalog zapálím, už mi neslouží, nic mi neslouží, jsem starý, ale nos se mi ještě zahojit svede.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.08.2019 08:25:43dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lamentuješ pěkně...Biju se pěstí do nosu a přitom vím, že mi ho bůh jen propůjčil... a náznak optimismu... nic mi neslouží, jsem starý, ale nos se mi ještě zahojit svede.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.