Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Spratek
datum / id20.09.2019 / 499279Vytisknout |
autorJohanakrupa
kategoriePovídky
zobrazeno118x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Na každého jednou dojde..

Spratek

Jedenáctiletý Tadeáš měl opět jeden ze super nápadů, jak rád nazýval svoje, občas dost šílené, pokusy. Další dva kluci z party mu neřekli jinak než Spratek. Tuhle přezdívku dostal předchozí rok od jejich třídního učitele, když při pobytu na škole v přírodě nalil před večeří do várnice s čajem celou lahvičku s projímadlem. Pak sledoval, kdo první poletí v noci na záchod a následně si dělal čárky do notýsku, kdo a kolikrát tam běžel. Tahanice o toalety, které byly pouze dvě společné na patře, ho přitom dost pobavily. Ke svému činu se přiznal hned ráno a po předčasném návratu domů ho čekala ředitelská důtka i nová přezdívka. Vykřikoval ji brunátný učitel, předtím než ho zavřel v jídelně do příjezdu jeho rodičů.

Pavel s Jirkou ho vzali za šéfa party, byla s ním zábava a navíc, většinou vzal zodpovědnost za různé experimenty na sebe. Ostatně, ty praštěné nápady byly hlavně z jeho hlavy.

Minulý týden odchytili kocoura starého Zahradníčka. Za ocas mu přivázali špagát, na něj různé plechovky, co vyhrabali v kontejneru. Vypustili ho na hřišti a měřili, za kolik vteřin ho přeběhne. Ze začátku to byla prča, kocour běhal sem a tam, jak se snažil zbavit hlučného přívěsku. Pak je ale načapal správce a oni museli zdrhnout. Naštěstí je nepoznal.

Byl zrovna pátek po vyučování a všichni tři se courali pomalu ze školy. Tadeáš měl dobrou náladu a nedočkavě se otočil na kluky.

„Tak za hodinu u rybníka, jak jsme se dohodli, jasný? Včera jsem to tam vobhlíd a ta stará loďka není přivázaná.“

Jirka se ošil, neměl vodu moc rád. „A co tam teda vůbec budeme dělat, vole? Si nám ještě nic neřek. Já se na tý prohnilý loďce teda plavit nebudu.“

„Se neboj, srabíku,“ ušklíbl se Tadeáš. „Plavit se budu já a slepice, kterou doneseš ty, Pavle. Máte je přece furt na zahradě, nebo ne?“

„No jo máme, a co tam s ní? To jí budeš mít na rameni místo papouška jako pirát?“ rozesmál se a Jirka s ním.

„Ale houby, vy máte teda představivost jak dvě malý slečinky. Jenom mě furt vrtá hlavou, jestli slepice uměj plavat. Už jsem to zkoušel doma s naším hadem i myší. V televizi jsem viděl i další zvířata, jak plavou. Ale slepice, to je teda záhada. To bych potřeboval vyzkoušet.“

„No já myslím, že plavat uměj úplně všechny zvířata, né?“ namítl Pavel.

„Já teda myslím, že ne. Lidi to taky přece neuměj, když je to nenaučíš. Navíc slepice není kachna, blboune,“ ozval se Jirka.

„Tak to chci právě vyzkoušet, chápete pánové? Takže přijímám sázky, co takhle o kilo? Já říkám, že to v pohodě dá,“ navrhl Tadeáš.

Všichni tři si tedy plácli o stokorunu a pak se rozeběhli domů s tím, že za hodinu se uvidí na místě činu. Těšili se, že zas bude nějaká zábava.

Kolem rybníku byl klid. Rybáři se tu žádní nevyskytovali kvůli zákazu rybolovu. To klukům dokonale vyhovovalo. Pavel přinesl slepici ve starém pytli od zrní. Nebožačka se ani nehnula, tma ve vaku ji trochu omámila. Tadeášovi ji podal, až když stál s jedním pádlem na palubě staré loďky. Ten hodil pytel s ní na dno, pak se odrazil od břehu a pádloval směrem do středu rybníka. Cestou nezapomněl prohodit ke klukům: „Tak zírejte, pánové. To už jen tak neuvidíte. Jo a Pavlosi, koukej jí měřit ten čas, kdyby náhodou plavala.“

Po chvíli byl zhruba na středu vodní plochy. Pomalu rozvázal uzel a sáhl pro slípku. Ta se nejdřív zmateně porozhlédla a pak, jak když vystřelí, prudce vyrazila se zděšeným kdákáním z pytle ven. Tadeáš se postavil a chtěl ji chytit. Náhle ztratil rovnováhu a s výkřikem se poroučel přes palubu jako první. Nebohý kur na nic nečekal a vyskočil z loďky rovnou do vody. Za mohutného máchání křídel a jakéhosi hrabání pařáty ve vodě se velmi zdatně řítil ke břehu. To samé se nedalo říct o Tadeášovi, zběsile plácal rukama a snažil se zachytit lodě.

Kluci stáli na břehu a popadali se smíchy za břicho. Pavel samozřejmě nezapomněl slepici měřit čas a přitom prohodil k Jirkovi: „Hele, umí vůbec Spratek plavat?“

„No to nevím, vole. Vo kolik se vsadíme?“

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.09.2019 10:48:15dát kritice tipK3
redaktor prózy

Přemku, mě tvůj komentář o duševní poruše taky překvapil. Takových lidí, kteří to dělají je opravdu víc než dost. Ale je pravda, že podnět k tomu konání pochází od jednotlivce, který k tomu ostatní strhne. Takže na  tvém názoru možná něco je.

25.09.2019 08:32:49dát kritice tipJohanakrupa

Lastgasp- jako vtip jsem to opravdu nemyslela, spíš jako takové nastavení zrcadla hrdinovi či ironii osudu. Neboli- kdo sám jámu druhému kopá... Co si pamatuji já ze svého dětství, hodně spolužáků se dokázalo chovat  dost nepěkně nejen ke zvířatům ale hlavně i k sobě navzájem. Pokud je mi známo, naštěstí je většina z nich dnes běžným občanem a milujícím rodičem a ne chovancem ústavu..  A naopak, čtyři ze starších kluků z mé rodné vesnice, kteří byli slušní a bezproblémoví, v devadasátých letech uneslia  zavraždili pár podnikatelů a vykrádali kde co. Jeden z nich dostal doživotí...

25.09.2019 08:07:31dát kritice tiplastgasp

Příběh s eufemistickým koncem dokumentuje projev určité duševní poruchy, kdy dochází k cílenému, aktivnímu týrání zvířat. Jde o psychickou poruchu nebezpečnou pro společnost.  Od vztahu ke zvířatům se nápodoba odráží i v chování k lidem. Autorka dobře popisuje vnější projev vědomého trápení zvířat (kočka, slepice), ale méně již poukazuje na příčinu chování Spratka a jeho obdivovatelů. Naznačená možnost jeho utopení se sázkou o život není dobrým vtipem, přes snahu závěr povídky odlehčit. 

25.09.2019 05:35:06dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Není to sice kdovíjaké literární dílo a ani ten nápad s porojímadlem není
příliš originální, ale po onom trápení kocoura a (mé) obavě o život kura,
to tomu spratkovi docela přeju; takže konec mě pobavil :-)
23.09.2019 14:40:10dát kritice tipK3
redaktor prózy

Děti jsou stejní, jako dospělí, /viz. např. "Pán much."/ Ale na dospělých záleží, zda dokáží zasáhnout...

23.09.2019 10:43:28dát kritice tipJohanakrupa

K3, ano. Tys to asi jediný z komentujících pochopil. Trošku jsem chtěla ukázat děti i z jejich temné stránky- a že ji mají! A někdy i daleko horší.. A také jsem chtěla hrdinu trošku potrestat a aby se mu dostalo trocha toho cynismu i od "kamarádů".

22.09.2019 22:28:52dát kritice tipK3
redaktor prózy

Mě se to líbí. Tohle jsem zvířatům nikdy nedělal, ale vím, že ostatní dost často. Líbí se mi to právě pro to věrohodné vyjádření cynismu, až s nádechem sadismu.

21.09.2019 21:01:28dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Je pravda, že kluci v pubertě tyhle nápady mají, i jejich jazyk máš odposlouchaný, asi od svých synů. Povídka je věrohodná, jen možná z výchovného hlediska to mohl komentovat nějaký dospělý nebo jejich vrstevník, který by týrání zvířat nesdílel. T.

21.09.2019 17:43:06dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Když odpovídáš, Johano, pošli vždy prosím avízo - rozbalíš Avíza a jiné možnosti, zamodříš v seznamu toho, komu odpovídáš a pošleš:-), dík.

Naše slepice se párkrát topily nebo utopily, tak jsem z toho vycházela, ale vaše zřejmě ví, jak na to:-))

21.09.2019 12:29:35dát kritice tipJohanakrupa

Díky  za celé přečtení, chybku opravím, díky. Pointa- že na každého dojde. Chlapec zkouší, zda umí kdeco plavat a sám to zřejmě neumí... Je to vlastně malý tyran a potrestal se sám.

Jako chovatelka drůbeže ti mohu s klidem říct, že slepice plave úplně přesně, jak to popisuji :-). Máme na zahradě jezírko a moji zlatí synkové už to párkrát zkoušeli.

20.09.2019 22:16:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Johano, tohle mi přijde, nebýt cynismu hochů až na konci, jako "rošťárny", které provádějí mládenci, s nimiž lomcuje puberta. Trápení zvířat ráda nemám, a tak čtu dál, jen abych nekončila v půlce:-)

Přečteno, ani obsah, pointa? ani způsob psaní mne dnes moc nezaujal. 

Taky mám technickou poznámku k plavání slepice - mám za to /dle zkušeností letité chovatelky drůbeže/, že slepice by neudělala ani jedno tempo, křídla natáhnou vodu a již nevzlétne...tak to bych tam změnila. Dále chybka:

jak dvě malí slečinky. - malý

20.09.2019 17:38:35dát kritice tipJohanakrupa

Díky za Tip a komentář..

20.09.2019 16:37:55dát kritice tipzvedavec

tip

hrozný, no poučný príbeh, čítala som so zmiešanými pocitmi

ja dúfam, že vie, a že s podobnými pokusmi už nebude chcieť mať nič dočinenia



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.