Panenka

Speciálně pro sidiho, aby ukojil své brutální choutky.

Na pohovce seděla panenka maličká, po podlaze koulí se její hlavička. Panenka už nesedí, nějak se nám svalila, na podlaze okolo krev se rozlila. Kdopak zvedne její hlavu, kdo odváží se vyjít z davu? Malá, milá, růžovoučká, chlípník její oči mačká. Krev se řine ze dveří, uklízečka láteří. Děvče zlatý, tvoje šaty, honem to jdi uklidit. Nevšimla si, že je mrtvá, mraveneček kůži leptá. A tvářičky do běla se zbarvily, po dvoře proudy krve pomalu se rozlily. Rudá záře nad kladnem, její hlavu ukradnem. Svítí slunce, měsíc září, pomalu dny utíkaj. Kde máš hlavu, marně se jí vyptávaj. V tom se zvedne malá milá, chtěla by as odejít. Nepustím ji z mého auta, dokud nedá, co chci mít.

---