Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMé starší já
Autor
ann.17
Stáří září
Tvář plná moudrosti
Zář vyrovnanosti
Postava maličká
Zář hodna sluníčka.
Má tvář je prázdná
Gestika rázná
Obočí v pozoru
Ruce bez mozolů.
Ona je křehká
Jak pírko lehká
Vrásky ji zdobí.
Já zas nic nevím
Na svět se šklebím
Jsem z jiný doby.
Já hledám odpověď
Podstupuji oběť
Tomuhle světu
Vyrůstám z květu.
Tohle už zažila
Já trochu ožila/ trochu mě strašila
I když bych nechtěla
Vyměnit si těla
Její klid působí
Na moje způsoby
Trochu mne zebe
Že když se otočí
Tak v těch jejích očích
Vidím i sebe.
4 názory
Vyměněná těla ? Nedávno jsem viděl film s touhle tematikou v TV. Čínská čarodějnice vsadila duši matky do těla dcery a duši dcery do těla matky, protože si ty dvě nerozuměly. Ten film pak přinesl docela vtipné a podnětné situace. Pokud by ale tahle básnička měla zpracovat nějaké obdobné téma dobře, bylo by nutné na ní ještě hódně zapracovat.
...naprosto přesně vím o čem píšeš... ;)
+ tip corriente za naprosto vyčerpávající rozbor! :)
Moc se mi líbí. Líbí se mi, že není promyšlená, že je živelná. Je poznat, že jsi ji vrhla na papír stejně rychle, jak se ona vrhala do vědomí. Je to co nejlépe vystižená neviditelná přítomnost něčeho málo povšimnutého. Něčeho, co se nežene do popředí, co má jinou zkušenost než naše všední já. Vnímám tu soustředěnost postřehnout tu prchavou přítomnnost v co nejširší paletě pocitů, emocí a vhledů. Syrovou tvář poznání v teple bezprostřední vstřícnosti vůči ní.