Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 450 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Soužití
datum / id19.01.2020 / 502442Vytisknout |
autorGora
kategoriePovídkyDalší dílo autora
sbírkaVšední den v lázních,
zobrazeno1467x
počet tipů30
v oblíbených1x
Prolog

Tématický den: Den zúčtování

Soužití

 

 

Hodiny ve věži kostela zabimbaly dvakrát. Díky tomu vím, že hrůzné domácí divadlo trvalo dvě hodiny.

Běžím postranní uličkou jen v noční košili a županu. Udivená, že při zdolání výšky přízemního okna ty staré pantofle nespadly z nohou. Všechno mi to připadá jako děj z horroru a jsem v něm bohužel donucena účinkovat.

Na chvilku odpočinku nebo ohlédnutí potřebuji dost odvahy. Přesto – musím se dozvědět, jestli jsem svého pronásledovatele setřásla. Běžel- li ovšem vůbec za mnou.

 

Dnes večer jsem klimbala u televize. Udělala jsem si kafe bez mlíka a cukru, abych šetřila. Muž chodil domů stále později, i když jako soukromý stavitel tarasů určitě nemohl pracovat za tmy. Nedávno mi známá s nevyřčenou otázkou v očích řekla, že ho lidi vídají sedět nebo klečet u zastavení Křížové cesty v blízkosti zámecké zahrady.

Konečně dorazil, umyl se a já mu ohřála večeři. Za naprostého mlčení ji snědl. Již dávno si nemáme co říct.

Těšila jsem se, až padnu do postele. Každý všední den vstávám v pět, mám toho v pátek večer opravdu dost.

S údivem jsem z postele přihlížela, jak Jenda někdy kolem půlnoci vystavěl na našem prádelníku malý oltáříček. Před svatým obrázkem zapálil velkou svíčku. Nejprve prosil, abych si klekla na koberec vedle něj,  pak si toho moc nepamatuji. Vytáhnul mne zpod deky. Bála jsem se zalézt zpátky, ale nepoklekla jsem. Odešel do kuchyně a vrátil se s největším nožem, který mám ve stojánku. Po nějaké době dohadování, kdy jsem odmítala předčítat z jeho podivné náboženské knihy, kterou objevil v antikvariátu, začal vyhrožovat a tou kudlou šermovat směrem ke mně. V panice jsem zachytila čepel. Ocitla se příliš blízko mého trupu. Křik, tentokrát můj, manžela na chvíli ochromil. Na nic už jsem nečekala a vyskočila oknem.  

Opřená o fasádu jednoho z přízemních domků teď omotávám pořezané prsty. Improvizuju, obvazem je kapesník, který jsem nahmatala v županu. Snažím se uklidnit. Kluci zůstávají v poslední době čím dál častěji na internátě. Za současné situace je to lepší. Jenda si jich buď nevšímá, nebo má snahu předčítat jim z náboženských knih.

 

Připadá mi, že každý můj krok hlasitě rezonuje mezi zdmi přízemních domků staré čtvrti. Co když se tu někde muž schovává a uslyší třeba i jen moje hlasité oddechování? Musím požádat někoho o pomoc. Mobil bohužel zůstal doma a v nočním úboru nemůžu jít přes celé město do nemocnice!

Zkouším zaklepat na některé z oken přízemních domků - a nic. Rozumím. Jen se do ničeho neplést. Nezajímat se, oč tam venku na ulici jde, z toho nikdy nic dobrého nekouká!

V rohovém domku se dokonce ještě svítí. Klepu a kdosi odhrnuje záclonku.  

Hledí na mne povědomá tvář, teď s poněkud vytřeštěnýma očima. To je přece prodavačka z Terna. Netušila jsem, že bydlí právě tady.

 

Prosebně zvedám poraněnou ruku. Objevuje se nějaký mužský. Paní ukazuje k oknu a něco říká. Ona pak otevírá dveře. Přes strach, který hmatatelně cítím v zádech a který žene někam dovnitř, vcházím poněkud váhavě. Zase další ponížení a ještě od ženy, kterou nemohu vystát! Nemám ji ráda od té doby, kdy se den ze dne Jenda ocitl bez stálého zaměstnání a já při nakupování musím obracet doslova každou korunu. Domácnost a kluci na studiích něco stojí. Jako mistrová v mlíkárně si nemůžu finančně moc vyskakovat.

Ta ženská má natupírované vlasy jako na fotkách někdy z šedesátých let i v noci. Kupodivu je přes pozdní hodinu oblečena do kalhot a svetříku.

„Posaďte se přece,“ přistrčila židli a účastně se vyptává, co se mi přihodilo.

„Ukažte, máte od krve i župan.“ Ošívám se, ale když odložím kapesník na ruce, hned se obrací manželovi:

„Karle, prosím tě, záchranku, tohle se musí odborně ošetřit!“  Ten chápavě kývne a jde pro telefon.

„Určitě se divíte, že jsem ještě vzhůru. Chodívám v noci na další směnu a doplňuji vedle v Kauflandu zboží do regálů. Manžel je v invalidním důchodu a Jednota moc neplatí, tak jsem si našla ještě další práci. A vůbec, já jsem Jiřina,“ představuje se.

„Jana, já jsem Jana.“

Hlas prodavačky zní jinak než jak ho znám z krámu. Mám před očima, jak pozdvihuje z pásu moje zboží jako kněz hostii.  S každým kouskem vyjmutým z košíku zaslechnu pípnutí a hlasitý komentář  - SLE – va!  První slabika, ta je důležitá, zatímco  -va znamená jen pohrdavý přílepek, aby nikdo nebyl na pochybách, jak pohlížet na ty, kdo kupují samé zlevněné zboží. Prožívám to i teď. V obchodě obvykle rudnu, házím jídlo do tašky, platím a pakuju se. Cestou k východu si připadám menší a ještě menší.

Venku mívám pocit, že jsem středem pozornosti. Jako by si lidé něco šuškali, když mne na ulici míjejí. Určitě to souvisí s tím, jak se poslední dobou chová Jenda. Co ho vyhodili od policie, jde to s ním s kopce. S celou rodinou.

Přestal sice pít, ale dal se k nějaké sektě a pořád mne přesvědčuje, že se mám taky obrátit na víru. Že prý brzy přijde jakýsi den zúčtování. Tak abychom se my čtyři zachránili.

Jdu zkratkou přes park, lidem se vyhýbám, a přehazuji těžkou tašku v rukách: levá, pár kroků, pravá. Už abych byla doma…

 

Prsty projela prudká bolest. Prodavačka polila řezné rány desinfekcí, což mne vrací do kruté reality. Zatínám zuby, abych nezačala křičet. Podala mi hrnek s horkým čajem, do kterého kápla rum.

„Sanita tu bude za pár minut. Napij se, Jano,“ přešla samovolně k tykání. Situace, kterou jsme spolu prožily, nás sblížila.

„Prosím tě, Jiřino, volejte taky policii. V patře našeho domu bydlí stará máma, tak aby jí snad neublížil. Anebo sám sobě. Mám o ně strach.“

 

Zahlédneme modrý majáček. Houkačka vzhledem k době výjezdu není zapnuta. Vstanu, ale nějak se mi podlomují kolena. Jiřina mne podepřela svojí paží a jdeme ke dveřím.

„Moc děkuji, Jiřinko, opravdu, moc.“

„Drž se, Jano. Nezapomeň, že ať se v budoucnu stane cokoliv, máš tady přátele.“

 

Za jízdy otupěle zírám z okna sanitky. Nic už nebude jako dřív. Jenda měl přece jen možná v něčem pravdu. Nastal den zúčtování.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

11.02.2020 16:55:38dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Lakrove, děkuji, je to napsáno jako text pro Tématický den, tomu jsem vše podřídila. Díky.

11.02.2020 16:08:54dát kritice tip✩✩✩ Lakrov
redaktor prózy
Začíná to (první odstavec) jako snový horor, pak se to "na pár řádků" zklidní,
jako by mělo následovat probuzení z onoho hororu a pak to "propukne v plné síle", s niž to nutí číst jedním dechem až do konce. Na konci mám sice dojem, jako by tomu něco (hlubší smysl? překvapivé zjištění? ...?) chybělo, ale spád to má, to musím uznat a smysl to -- i tak, jek jo to zakončené teď -- taky dává.
Tip.
03.02.2020 18:02:21dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Dík, Jarrdo...

03.02.2020 15:18:29dát kritice tip Jarrda

Zajímavá povídka.

26.01.2020 08:51:55dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

avi PM

26.01.2020 08:51:29dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Karle, ano, pošlu avi a díky.

24.01.2020 13:45:03dát kritice tip✩✩ K3

I tuhle povídku bych nominoval do PM. Jsi pro autorko?

23.01.2020 20:09:50dát kritice tip✩✩ chuan

neviem presne, čo v tomto prípade znamená, "zo starej školy", ale vždy je šanca to zmeniť: Pod vplyvom fyziky

23.01.2020 20:03:22dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Díky, film neznám, jsem z tzv. staré školy. ale třeba se někdy podívám, rozhodně díky za odkaz...

23.01.2020 19:58:24dát kritice tip✩✩ chuan

Nic už nebude jako dřív.  táto veta mi pripomenula film Annihilation s komentarom od Gilmour93

23.01.2020 19:53:56dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

chuane, děkuji moc...

23.01.2020 19:48:08dát kritice tip✩✩ chuan

úplne ma to vtiahlo do deja, neskutočná atmosféra

23.01.2020 18:36:53dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Děkuju moc, Přemku, bylo celkem nesnadné ten skutečný příběh nějak zpracovat a dát mu špetku naděje :-), díky.

23.01.2020 16:11:05dát kritice tip✩✩ lastgasp

Nesnadno uvěřitelný příběh odporného domácího násilí manželem ve stavu nepříčetnosti. Nejde o to, jestli se udál ve skutečnosti, nebo je fabulací autorky podle podobných zveřejňovaných případů, ale hlavně zaujme svým závěrem. Nic už nebude jako dřív. Co bylo dřív? V čem měl Jenda pravdu? To je velká tečka ve vztazích dvou lidí. To je den zúčtování. Blahopřeji k perfektnímu zpracování téma měsíce. 

21.01.2020 10:02:08dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

troji, díky

Ten, který si nevěří, má např. mizerné dětství, tak velmi snadno...

21.01.2020 09:59:39dát kritice tip✩✩✩ trojort

...jak snadno člověk zblbne...

20.01.2020 20:14:56dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Evži, děkuji ti!

20.01.2020 20:06:42dát kritice tip✩✩✩✩ Evženie Brambůrková

Dobře jsi to napsala. 

20.01.2020 13:04:38dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Oldjerry, děkuju za moc milý komentář!

20.01.2020 10:49:312 tipů dát kritice tip✩✩✩✩✩ Oldjerry
korektor

Úžasně silný příběh a je jedno, jestli je to zápis skutečnosti, nebo napůl fikce s promorální úpravou. Vypadá však až příliš pravděpodobně.  Je to prostě vhled do života bez příkras, jeho syrovosti i surovosti. 

20.01.2020 10:30:40dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Jani, děkuju za tvá slova:-))

20.01.2020 10:27:241 tipů dát kritice tip✩✩✩✩✩ vesuvanka

Silný a velmi pěkně zpracovaný příběh, při čtení mě zamrazilo. TIP

19.01.2020 23:50:52dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Díky, Luboši!

19.01.2020 23:35:331 tipů dát kritice tip✩✩✩✩ Kočkodan

Na tom „všechno zlé je i pro něco dobré“ možná dost často něco bude.

19.01.2020 21:57:13dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Táňo, díky!

19.01.2020 21:56:35dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Díky, Karle... chtěla jsem drobet odlehčit tíhu... tak ještě motiv protivné prodavačky, ženy se obvykle rychle sblíží, když skutečně o něco jde... díky:-)

19.01.2020 21:46:02dát kritice tip Táňa Larinová

Hodně drsný příběh. Každopádně dávám tip.

19.01.2020 21:25:18dát kritice tip✩✩ K3

Dramatické. Zvlášť mě zaujal vývoj vzájemného vztahu žen. 0bčas překvapí někdo u koho to nečekáme.

19.01.2020 19:30:10dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Hanko, díky, tohle je už starší příběh, kdy třeba mobil neměl ještě každý, o to hůře se dalo přivolat si pomoc. Dopadlo to hodně zle, s tím mužem myslím... nakonec si sáhnul na život.

19.01.2020 19:23:141 tipů dát kritice tip✩✩✩ 8hanka

ako vždy skvele napísané...pripomenula si mi udalosti spred rokov, kedy môj muž prestal chodiť do práce, mne tvrdil, že je PN, chodil na nejaké náboženské stretnutia skupiny ľudí, ktorí verili, že sa narodil nový Mesiáš, bral peniaze z rodiny a dával tam, zadľžil nás, chcel mňa i deti vodiť na zhromaždenia, čítať podivné knihy, odolala som, časom sa z toho dostal, no začal robiť iné hlúposti...žil mimo reality a ostalo mu to...

19.01.2020 19:19:161 tipů dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Díky, Okamžiku, za komentík!

19.01.2020 19:17:27dát kritice tip Okamžik

Povedené...aktuální...vtáhlo :)

19.01.2020 17:22:461 tipů dát kritice tip✩✩✩ supizmus

Ty jo, úplně mě to vtáhlo! Díky, téma sice náročné, ale su rád, že dalo vzniknout tomuto příběhu!

19.01.2020 16:48:14dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Díky za milá slova a... Ivi :-)

19.01.2020 16:47:34dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Renato, děkuju, potěšilo...

19.01.2020 16:39:01dát kritice tip✩✩✩✩✩ blacksabbath

koukáš kolem sebe a píšeš...dělíš se.......děkuji že jsem mohla být součástí....*/***

19.01.2020 16:38:58dát kritice tip✩✩✩ bixley
redaktor prózy

I takové situace v životě nastávají, hezky jsi to zpracovala a na tuto problematiku tím upozornila. T.

19.01.2020 15:49:46dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Díky za názor.

19.01.2020 15:48:58dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Di, souhlasím... v tomto případě vznikal ve spojení s nějakým "vyhořením" + alkoholismem...

Děkuju ti:-)

19.01.2020 15:48:02dát kritice tip✩✩✩✩✩ Norsko 1

Banální příběh

19.01.2020 15:47:08dát kritice tip✩✩✩✩ Diana

Fanatismus je ještě horší hřích, než nenávist! 

19.01.2020 15:45:23dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Jardo, díky, bystroočko!!

Jura byl příliš skutečný, a tak opravuji:-)

Tvůj komentář moc potěšil. 

19.01.2020 15:42:47dát kritice tip✩✩✩ revírník

I takové věci se stanou? Ze ztráty zaměstnání se dát na náboženské blouznění? Asi ano, protože, pokud vím, tak ty si, Ireno, zápletky většinou nevymýšlíš, ale bereš je ze skutečnosti. Při čtení po mně běhala husí kůže.

(Mimochodem, ten manžel je Jenda, nebo Jura? Koho to vyhodili od policie?)

19.01.2020 15:38:00dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Ladi, díky!

19.01.2020 14:57:56dát kritice tip✩✩✩✩ Nami 99

Silný příběh.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor