Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 435 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Pražská Odysea
datum / id10.03.2020 / 504505Vytisknout |
autorNevia7
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno57x
počet tipů3
v oblíbených0x
Pražská Odysea

 PRAŽSKÁ  ODYSEA

Bloumajíce  nočními uličkami milované Prahy, klopýtajíc po kočičích hlavách v úzké ulici u Starého Židovského hřbitova v doprovodu svého oblíbeného Průvodce a bodygárda v jedné osobě, jsem si uvědomila jakýsi zvláštní pocit Dejavú...

Pohled zaskleným průzorem kovovými vraty dovnitř, na nakupené řady macev, kdy jedna jako by se tulila k druhé...Některé nakloněné, jiné stále pyšně čnící k temnému nebi, jiné ohlodané zubem Času,další jen torza kdy další půlka náhrobku je kdoví kde...

Pevná zeď chránící SPÁNEK těch kteří  si tady jen chvíli - ve Vesmírném pojetí kontextu Času- oddechli od lopoty a starostí Tohoto Světa a čekajíce na dunivé Kroky Masiacha...Kroky zvučivé jako ten Nejspolehlivější BUDÍČEK...

Prostor pevně oddělený od Světa těch co si myslí že žijí...Mysticky nasvícený reflektory. Pohled z temné úzké uličky ZA ZDÍ této Zahrady "mrtvých" ještě umocňoval ten prožitek SVĚTLA uvnitř...

Chtělo se mi vejít, zůstat, odpočinout si, tady někde snad jakoby byla i má maceva...Hodně divný pocit. Jakoby Čas a Prostor někde splynul ,odtekl a nebyl...Nechtělo se mi od té Zahrady Světla odejít

Ale má Odysea Mořem Tohoto Světa asi ještě nekončí, proto má Duše poslala Požehnání a polibek Těm, kteří zatím Spí...Jen tak jemně, jako při ranním kuropění...

A v Merkavě svého Těla jsem plula dál uličkami ,ozářenými lampami, ve formě rádoby starobylých luceren a výlohami obchodů s nádherným křišťálem, kosher potravinami, starými hodinami...Ten vzduch byl jiný, takový jako prosycený Dušemi...

Stála jsem u těch Starých původních vchodových dveří do Staronové a dívala se dalším okénkem do OSVĚTLENÉHO prostoru. Ty zdi MLUVILY... Můj pocit "projití krz dveře" byl tak intenzivní, že jsem se křečovitě držela aby mě dovnitř dveře "nevcucly"...Jako bych přišla po xy stoletích domů...

Ten "staro -nový" lustr se usmál a zamával mi na další Plavbu mými Životy....

                                                     




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.03.2020 12:34:57dát kritice tipMajaks

Tady bych se i já přimluvil, jestli by nešlo nějak poladit ty přechodníky. Ale celkově je to omračující, všechny ty trojtečky, velká písmena, chybějící písmena, člověk hned vidí svůj malinký, bezvýznamný život v jiné perspektivě.

12.03.2020 09:06:53dát kritice tipvesuvanka

Krásně napsané, působivé, TIP

10.03.2020 21:44:46dát kritice tipK3

Čte se jako báseň, vlastně jí je. Líbí se mi, že se nebojíš použit archaismu, což tu není dost populární. Je to velmmi pěkně, kultivovaně zpracované.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.