Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+5 neviditelných
Dívky a pentagramy
datum / id10.06.2020 / 507830Vytisknout |
autorRawe
kategorieHádankyDalší dílo autora
témaErotické
zobrazeno58x
počet tipů0
v oblíbených0x
Prolog

JAK SEM DOSTAL SCHIZOFRENII A CO MĚ ZNÍ DOSTALO.

Dívky a pentagramy

Vyšel jsem ven z hospody. Nebylo co dělat. Šel jsem do parku a na nádraží a v podchodě stála postava, hleděla na mně.  Šla ke mně a líbala mne už v ten moment. Moje otrhaný kalhoty a její děrované silonky se k sobě náramně hodily. A šli jsme do toho, hned do jejího bytu rodičů a rozdaly jsme si to šedesát devítkou. Odešel jsem ráno dom. Potom telefonát kde jsu at příjdu. Chodily jsme okolo města a tiše naslouchaly svým pocitům. Pak se to nějak obulo do černé barvy. Na krku nosila obrácený pengram, měla piercing v nose na obočí i rtu. Šly jsme na nádraží. Mraky také zčernaly když jsme pod nima stály jako dva havrani. Já měl rád Curta Cobaina a ona Behemont. Rozloučily jsme se. Potom telefon – at zase příjdu. Plakala. Její pengram tam nebyl. Namísto toho červený otisk řetízku. Řekla co se stalo. Přívěšek jí strhl jeden takovej obr za to že nechodí s ním. Měl sem zlost ale taky mi to bylo jedno. Nevadilo mi to. Chodily jsme parkem a ona přizvala kamarádku kterou jsem znal z dětství. Barevné zapletené dredy, výraz jak veverka a hlasitý smích. To se o nás říct nedalo, moc jsme se nesmály. Hulily jsem ze skleněnky trávu když v tom přišel ten který strhl přívěšek pentáče mojí nové černé přítelkyni. Vysvětlil že je to zlá síla v tom přívěsku a že nechce, aby ho nosila. Nějak sem to nevydržel, vstal sem a dal mu jednu pěstí. Za několik dní jsme byli zase všichni spolu, plus dva nový kamarádi také v černém. Nemám tušení jak jsme se octli v jednom rozpadlém baráku za lesem u lomu. Najednou sem tam stál a zatvářil se směšně. Na stůl někdo nakreslil křídou pentagram a čichaly jsme toulen. Ten jeden už byl uplně hotovej , šlo vidět že to dělá snad každej den. Výsměch obrovy a celé zeměkouly že je tak příšernej svět. Nevím. Satane, Behemonte – přijd k nám. Vem si nás. Venku byla už zima a zamračeno když jsme omámení odcházely. Takové zlé síly nás provázely. Jednou mi to stačilo. Pamatuji si její hvězdu v zadečku když sem jí to dělal zezadu. Spával jsme u ní a její máma a ona se za zvuků hlubokých basů prohýbaly, vařily, chodily doma nahé a neustály jsi nadávaly. Takové to bylo. Tátu neměly, jen koně a mladší sestru.

Když sem přišel asi měsíc po seznámení. Hrozně jsem se opil, ASI VE TŘECH HOSPODÁCH. Ležel jsem jí pod okny a volal, škrábal na zed. Otevřela okno. Pak už nevím. Spal sem jako zabitej u psa v kotci její kamarádky. Ráno se se mnou navždy z brekem rozloučila. Naposledy a navždy. Nechce žádného takového. Trochu mě to vyděsilo ale řek sem si že se nic neděje když sem procházel znovu kolem podchodu kde jsme se poprvé setkaly. To byla první dívka s pentagramem. Druhou dívku jsem poznal za pár let s tímto symbolem. Spal jsem po koncertu na zkušebně a když jsem se probudil ležela nahá vedle mne. Šukaly jsme pak asi každý týden, pak každý druhý den, pak každý den, nic sem o ní nevěděl, chodila z foťákem a jen si fotila přírodu. Fotil jsem ji nahou, to mne bavilo. Fotit jí do pornočasáků a ukazovat její tělo by mne asi taky bavilo. Ale do téhle slečny jsem se asi zamiloval. Když jsem jí to řekl když byla na mne a líbal jsem jí kozy tak se zděsila a řekla že mne zabije když jí podvedu. Dva roky jsme spolu byli. Když byl nějaký čarodějný svátek zapálily jsme svíčky , daly dary a tak. Chodily jsme na operu. BYLI JSME TROCHU JINÍ A PRO DRUHÉ ZVLÁŠTNÍ. Nejlíp za všeho uměla kouřit to jo… A jak to chodí, rozešly jsme se když sem jí podvedl. Opustila zkušebnu a pak sem o ní už nevěděl. Chodil jsem do kina, do muzeí a ani jsem si na ni nevzpomněl když sem se dověděl že měla nehodu a že mohla zemřít. Zničilo mne to. Měl sem na sebe hroznej vztek jak sem mohl být tak krutý. Nosil jsem jí potom dary, ale ona mne už nechtěla.

Další červenovlasá přišla jak blesk. Objala mne a chtěla učit na kytaru. Byli jsme do ní blázni všichni kamarádi a ona týden co týden měnila kluky. Když byl čas můj tak jsem jí vzal na taneční kolo kde jsme se líbaly. Už mi fakt stál ocas tak jsme šli ke mně domů a tam si to na férovku rozdaly. aNatáčel jsem si to. Umělo se mi z ní výborně povídat a byla jiná než všechny co sem měl, byla taková nadpřirozená. Člověk v dnešní společnosti asi neví co je to láska. U ní to bylo vše krásné a hodně bolelo jí nějak ublížit. Po výletu do hor se naše cesty rozdělily a protože jsme každý byl na práci uplně levej, dýlovaly jsme drogy. Pervitin, trávu, lsd, extázi. Bylo to na plné obrátky pořád v běhu. Ona ve velkém městě a já v malé končině. Naše cesty se rozdělily ale naše srdce ne. Když potřetí přijela sedly jsme si před hospodu na lavici a ona vyndala náboj, devítimilimetrovej, schodou okolností jsem měl u sebe taky náboj. Ostatně pokaždé když jsme se po našem rozchodu potkaly vždy se něco na ní změnilo a na mně též. ASI JSME SI UBLÍŽILY, STRAŠNĚ JSME SI UBLÍŽILY ALE CO, JE TO BOJ.

 Další dívka dábla neuctívala jen se mu hodně podobala, tmavé oči, černé krátké vlasy, malá postava. Asi mne ani nenapadlo že bych s ní mohl něco mět, když jsem jí poprvé spatřil ale přitáhla mne její maličkost. Když jsem s ní seděl na nádraží na kávě přišel za námi číšník a protože byl už starý a kolem dokola jen pár opilců tak nám vyprávěl o jeho první a druhé svatbě a o tom co prožil za svůj život a jaké má děti. Moc jsme ho nebraly ale poslouchat se to dalo. Bývaly jsme na jejích kolejích. Chodily do lesů a na party se spolužáky. Jednou jsem ji požádal aby utíkala mezi stromy do kopců a že já ji budu honit a až jí chytím taky jí znásilním. Běžel jsem za ní a nemoh jsem ji dohonit za žádnou cenu. Pak sem jí zastihl a ona se zastavila u takové divné stavby ve skále na jejímž průzoru byl nápis KLÁŠTER sprejem napsaný. Uvnitř stavby byla tma, venku tábořiště a pengram. Rodaly jsme si to v blátě a po tom všem sem se cítil jako pes. Nějak sem za ten čas ztratil přehled o realitě a nebylo jen kvůli holkám z pengramem. Nechodil jsem do školy, nepracoval, užíral se a užíval si na zkušebně která byla zadarmo, na jídlo mne přátelé zvaly a jinak sem prodával kresby turistům. Nedokázal jsem si představit že bych každý den vstával a chodil do práce. Do té nezáživné práce. Za nějaký čas jsme se rozhodly že se odstěhujem z tohoto města a začnem život v partě která je už zajetá a kterou známe z cestování po koncertech. Ona tam šla studovat teologii. Byl to ale náhlý problém , odstěhovaly jsem se když jsem neměly nikdo ani korunu, jen na vlak nám zbylo. Pamatuji si tu cestu, vzal jsem si rytecké nářadí a kytarovej box. Chtěl jsem tam i založit kapelu, myslely jsme že to na sto procent výjde. Potom co nás vyhodily z jednoho bytu jsem zavolal kamarádovy jestli nemůžem bývat u něho. Řekl že jo. Najednou sem se dostal do problémů. Nemohl jsem najít práci. Začala mne podvádět z mojim nejlepším kamarádem a kapelu jsem taky žádnou neměl, celé dny jsem se poflakoval po ulicích a hledal někoho kdo by mi pomohl, začal jsem spávat venku když mne nechtěly sjetého pustit do bytu a tak sem se zpřáhl z lidma z ulice, fetákama a dalšíma co na tom byli mizerně. Za nějaký čas mne nechala dopis na kredenci a sbalené věci. Bylo mi zle ale byl jsem rád že tohle skončilo.

Odjel jsem k rodičům, moc nadšení nebyli. Auto kde jsem spával jsem musel sešrotovat. Našel jsem si práci v JZD a ryl doma zakázky. Jenom sem chodil se psi do lesů a nemohl se spokojeně usmát. Objevil jsem kámen ve kterém byl vytesán obrys čerta nějaké postavy. Obcházel jsem ten kámen a jednou když mne to nedalo jsem do něj vstoupil, ruce a tělo jsem dal do míst kde bylo čertovo a v tom se to stalo. Začal jsem slyšet zvuky který jsem před tím neslyšel, povídání stromů, mluvení brouků a šumění jetele. Tak to bylo dobré vysvobození z tohoto chudého světu. Ale jak to zastavit, slyšel jsem vše, i to co člověk naproti mně myslí a když sem šel třeba do autobusu, hluk se nedal vydržet. V té době jsem četl knihu o okultismu, nikde nebylo vysvětlené a danné jak se mi to stalo. Za nějaký čas k tomu přibily i vjemy jako pozorování různých bodů a postupem času sem viděl obličeje na zdi na stolku, na stromech , v nebi atd. postavy se jednoho dne změnily na čertíky kteří se smály a štěkaly, jednou když sem šel po cestě se podemnou prolomil asfalt a v žáru ohně mne zkoušely pokousat pekelní trojhlavý psi.

Tento čas nešel vydržet. Nebyl nikdo kdo by mi pomohl. ZŮSTAL JSEM NA PSYCHINĚ. Hned poté co mne hodily mezi fetáky na oddělení jsem dostal prášky, za nějaký týden mne daly na oddělení pro sebevrahy když se můj čas zhoršil. Na oddělení jsem si prožil své, od šikany, pití kafe zalitý horkou vodou z kohoutku. Pašování drog v ovoci, měla jsme je jídelnu, balkon se mřížemi a strom na výběhu. Nic mi od hlasů a bludů nepomáhalo a tak sem po propuštění za tři měsíce se spojil z jedním knězem, přiznal jsem    j              Ježíše jako svého spasitele boha a když jsem spolu po telefoně pomodlily za mne, hlasy a bludy v ten moment přestaly.

Toto je konec příběhu, jen sem si chtěl udělat jasno v tom co bylo a jak to bylo. Tot vše.  Rajwe.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.