jo

Možná svůj, sdělením nepříliš podstatný, vstup pojmu opět poněkud popově, tak se předem nezlob, básničko, ale sluší ti - efektem - alespoň chvilkové vyškubnutí z volného místa a přistrčení rovnou za přípravu na zimu. To je teprv solidní srážka dávných nadějí gilotinou v přímé performanci.

Měj se najezeně a vyřiď mě prosím autorovi! 

Safián, je pochopiteľné že autor neoslovuje čitateľov rovnakou mierou. Moje výtlačky sú naopak dosť ohmatané. Keďže si vážim tvoje názory, celkom by ma zaujímalo, ktorých súčasných slovenských interpretov viazaného verša považuješ za lepších.

hakusho, člověk by se utopil v tvých rétorických výlevech. Kolik slámy potřebuješ, abys z ní vymlátil malinké zrnko. Něco pravdy máš, ale hledáš ji jinde, než je. Vázanost verše přece nezávisí na rýmu. A tvé výtky v tomto směru mi připomínají dávné kritiky některých Holanových rýmů (existovaly na ně dokonce posměšné rýmovánky). Ovšem hnusné jsou tvé výzvy k blokování. Už to, že tato možnost na Písmáku vůbec existuje, ukazuje, že to není literární, ale komunitní medium.  

Dajakbol by jistě mohl přednášet teorii vázaného verše. Má v tomto směru velké znalosti a ke každému jevu najde raději vzor a odpověď v odborné literatuře, než by uplatnil vlastní zkušenost. Proto dovede vše správně teoteticky pojmenovat.  Před léty  jsem ho obdivoval, dokonce si od něj koupil knížku. Ale mé očekávání zatím nesplnil. Z jedné básně nelze usuzovat, ale vypadá to, že obměňuje stále stejný vzorec. Stále je to stejný nátisk.  Na básníka jeho formátu je třeba klást vyšší požadavky než na nějakého pana Vomáčku. Zdá se, že je autorem spíše mluvným, rétorickým, než výmluvným, natož lyrickým. Rozhodně bych našel na Slovensku lepší interprety vázaného verše. Schopnost současné poezie zobrazit současný svět je dost složitá otázka. Mně se zdá, že se jí to příliš nedaří. Jeden z důvodů, proč ji lidi příliš nečtou.

hakusho: No, neviem, podľa toho, ako svojsky cituješ moje rýmy, ako ich redukuješ je jasné, že ich nevieš ani počuť, ani vidieť - a to sa nehnevaj, ale sotva ich potom môžeš interpetovať, analyzovať, posudzovať, zaradiť, vnímať v kontexte básne i v kontexte  rýmovanej poézie a poézie vôbec.  Nemám problém priznať, že toto je poézia, ktorá stojí a padá na rýmoch, totiž na konfrontáciách, na krížení slov s celou ich významovou energiou, s ich asociačným poľom, s ich obrazotvorným potenciálom, pričom slová, ktoré nevstupuju do rýmu by nemali byť len do počtu, ale skôr v role nahrávačov, prípadne, v dlhších veršoch, niesť aj viac z poetického náboja. Ale má zmysle vybavovať sa o tom s niekym, kto nerozpozná ani grafické hranice rýmu, pričom sa dožaduje neočakávanosti, prekvapivosti? 

dajaku, děkuju :) njn, nemám tě tak načteného - teď mi to dává smysl. Ale líbila by se mi i tak, jen bych se pořád vracela k chlebu a bádala

vk: a to nie, to sa príliš ponúka.

lawender: vtáčik-posmieváčik len otravuje, provokuje, nemá úprimné pedagogické motivácie, iba si vynucuje pozornosť, spieva, čo sa mu práve hodí, podľa toho, či jem alebo nie, no a v tom prechode som práve začal ako mi radil ;)

Lámu si halvu nad tím přechodem, že se někdo vrtá v chlebu a zároveň chleba kvapem ubývá ... neco mi uniká a to mě dere:)

Jinak moc fajn, vtipné precizní, o něčem - ráda tě čtu

už len Ashberyho zrýmovať s nejakou bobuľou :-)

To mne také... to je prostě geniální... klobúk doľe, dajaku!

Autor, ktorý by mal prednášať ako písať viazané verše a ktorý je dôkazom toho, že viazanie a súčasnosť sa nevylučujú, stojí o hlbšiu kritiku. Nie je čo bystré poznamenať. Demotivuje ma to pri vlastnom písaní, asi by som mal fakt len čítať. Nemám dôvod sa tu nikomu vtierať, myslím to úprimne. Zaspieval vtáčik na "ströme" ma dostal.

Nie je čo bystré poznamenať.