Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 440 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Pepánek
datum / id16.07.2020 / 509078Vytisknout |
autorwanuny
kategorieFejetonyDalší dílo autora
sbírkaPŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA,
zobrazeno55x
počet tipů1
v oblíbených0x
Pepánek

Jedu z práce domů, po cestě vyzvednu kluky ze psí školky. Jsou utahaní ze psích lotrovin, Jaroušek usíná vedle mne na lavici, tříměsíční Pepa si ustele v brlohu. Tato chvíle je pro mne vždy sváteční. Potichu si udělám kafe, čtu si e-maily a koukám, co je na FB nového.

Zároveň sleduji cvrkot v místnosti. Zatím klid a ticho.

Za hodinu se probírá Pepa. Ostrým zrakem sleduji jeho počínání, Pepa se protáhne a přejde z brlohu tři metry do psí boudy. Tam se natáhne jak plážový střelec a cosi kouše. Dle zvuku je to hračka – jindy kouše psí boudu.

Bravo, beru foťák a udělám snímek plážového střelce – ovšem jen jeho pozadí, oháňku a natažené zadní nohy. Mám radost, že se Pepa chová mravně.

Položím foťák a zpovzdálí sleduju další dění. Pepa za pár minuteček vylezl z boudy a začal se protahovat, přičemž napřímil onu oháňku a já už viděla rudě; no jistě, Pepa zase neřízeně čůrá – hned vedle boudy. Chtěla jsem ho čapnout, ale on už ví. Honili jsme se spolu po kuchyni – on byl rychlejší, já zase chytřejší.

Omočení čumáku – už asi posté, pohlavek – asi desátý a vyhození na dvorek. Jenže tam se mu líbí, takže kňučet začal až za půl hodiny.

Mezitím jsem se jala zasít ještě nedosetá semena afrikánů s tím, že snad to ještě letos zvládnou. Hlína byla na zahradě, na zahradu vedou tři schody zabarikádované kýbly, aby tam psové nechodili, když nemají. Pepánek se ovšem prodere i na úkor toho, že se o kýble rozmačká, hlavně, že překoná překážku, a jal se likvidovat kosatce – mimochodem, stádo asi třiceti tulipánů zlikvidoval za jediné odpoledne už před měsícem.

Zařvala jsem na něj, ať maže domů, ale Pepánek začal lítat přes celou zahradu, hrál si na honěnou a při tom úprku sem tam ukousnul další a další kosatec.

Pomaloučku jsem přestávala honičku zvládat a z posledních sil jsem zasípala: „Pepo, já tě zabiju!“

Nato konto se mu podařilo se protáhnout mezi kýbly na třech schodech a úprkem zamířil na haldu rumu ze spadlé omítky. Přeskočil, přeběhl a schoval se za ní a chráněn touto haldou začal na mě štěkat, zatímco já o jeden kýbl zakopla, ten upadl a rozlil napršenou vodu, přičemž já v té louži hledala ztracenou pantofli.

S očima podlitýma krví jsem polosípavým vražedným hlasem, co by šel krájet, tiše zavelela: „A domů!“ a hodila jsem po něm cihlou.

Pepánek usoudil, že je to vážné a velikým obloukem kolem mne upaloval domů.

Dopotácela jsem se s mokrou ponožkou a bez pantofle do obydlí. Pepánek spokojeně ležel v brlohu a koukal. On, ten kretén, koukal na mě.

I zželelo se mi dítek a štěňátek a vlídnějším hlasem mu povídám: „Tak co, ty hrdino?“

V tu ránu povstal a plíživým „mea culpa“ pohybem se ke mně dosoukal a začal se s pocitem viny domáhat mé přízně. Vzala jsem ho do náruče a byla rozhodnuta mu všechna ta hovna na koberci odpustit včetně tulipánů a kosatců a čůráního v kuchyni. Ale sotva jsem si jej chtěla přivinout k obličeji, tak mi ukousnul nos – teda chtěl a s radostí, kretén!

Tak jsem ho upustila a šla do červenýho. Zatímco to zde sepisuju, Pepánek dlí ve svém brlohu, ze kterého mimochodem vyhnal Jarouška, neb to byl původně Jarouškův brloh.

Navečer očekávám, že zase v nestřeženém okamžiku přeleze překážku do obejváku a vytvoří na koberci lejno. To on rád, i když do poslední vteřiny bude venku. Abych ho nezabila, nechám si ještě dvojku červenýho na potom.

 

Nojo, ale, když ho večer odnesu do ložnice, vydrží celou noc bez potřeby a ještě mi leží za krkem a ráno mě budí polibkem.

 

Tak fakt nevím – zabít Pepu nebo ho milovat?

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

16.07.2020 18:35:32dát kritice tipkyubnot

Pepánek má mnohem blíže k nějakému statusu na facebooku, do kterého někdo silou nastrkal rádoby básnické líbivosti, ty se tu totiž komýhají a v opozici k tématu křičí děsnou agonií.

16.07.2020 18:04:10dát kritice tipK3

Mně se to jako fejeton líbí, myslím že je zdařilý a fajn, psaný s nadhledem a zábavně. Alespoň se mi tak zdá.

wanuny - určitě ho miluj:).

16.07.2020 17:45:08dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ahoj, tvé vyprávění o "dovádění psíků" mohlo být veselé nebo zajímavé, ale přijde mi nepříliš zdařilé. Rozumím tvé řečnické otázce, zda rozjíveného Pepu zabít či ne, tuším, že bys ho nezabila... ale psát, jaks po něm hodila cihlou a nazvat ho kreténem mi nějak vadí. Věty jako tahle nejsou dobře vystavěné, spíše pospojované bez nějakého ladu, kupříkladu - kýbl -upadl? rozlil?:

Přeskočil, přeběhl a schoval se za ní a chráněn touto haldou začal na mě štěkat, zatímco já o jeden kýbl zakopla, ten upadl a rozlil napršenou vodu, přičemž já v té louži hledala ztracenou pantofli.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.