Kyvadla

Lidské společenství

je jako hodinářský krám

na všech stěnách

pulsují kyvadla

kývají se srdce

 

Nejsou synchronní

a přesto ciferníky

ukazují ten samý čas

 

Po všech stěnách

dřevěná nebo porcelánová

lesklá, malovaná

těla hodin

 

Hodinářem je sám čas

občas láskyplně postrčí

kyvadlo zastavené láskou

nebo vytáhne závaží

 

Ručičky na stěnách

mu minutu po minutě

přibližují zavírací dobu

 

Když se nemůže dočkat

je to to nejhorší

co může být

 

Pak se konečně

rozkýve zvon

na kostelní věži

a on naposledy cinkne

zvonkem u dveří

osobně

 

Před krámem zvedne hlavu

a jen z výšky věže

se mu zatočí hlava

 

Tam někde ve výšce

tluče srdce

samotného Pána

---