Nedělní chvíle | |||
datum / id | 25.12.2020 / 515110 | Vytisknout | | |
autor | annnie | ||
kategorie | Volné verše | Další dílo autora | |
zobrazeno | 171x | ||
počet tipů | 12 | ||
v oblíbených | 0x | ||
Nedělní chvíle | |||
Nedělní chvíle (po snídani) Neděle 15.1.2017, Matylda
jiskří v lednovém slunci vítr jemně hladí větve borovic a na stole svíčka vydá poslední dlouhý vzdech a zhasne. Ach... Odejít jednou taky tak...
|
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |
27.12.2020 12:39:06 | dát kritice tip | annnie |
Milý Safiáne, přesně: tady nejde o smrt, ale způsob umírání. Děkuju za pochopení a za "obhajobu" - to ovšem myslím opravdu s velkou nadsázkou. Ve všech komentářích nacházím důležitý připomínky a moc si jich vážím a doufám, že mi pomůžou trochu od mých textů odhlídnout, to je moc cenný. Jsem zvědavá na tvý další věci. Pá a. | ||
27.12.2020 02:13:52 | dát kritice tip | Safián |
Ve věci sentimentu v poezii souhlasím s názorem A2. Vztah k němu odlišuje nejen básnické školy, ale i celé epochy. Názor na samu báseň mám jiný. Básnířka v ní nahlíží neodvratný závěr života, ale to, co jí ve skutečnosti zajímá, není smrt sama, ale způsob umírání. Přání nalplnit svůj život a zhasnout jako svíce, to jest plynule, bez trápení, dobře nebo dokonce šťastně (dnešní představa se v tom liší od dřívějších - dobrou smrtí bylo kdysi pomalé umírání umožňující smíření s Bohem i lidmi), bychom mohli považovat za jakousi obdobu modlitby. Na první pohled se zdá, že by báseň naplnila představu i bez třetího, čtvrtého a posledního verše první strofy. Bez posledniho určitě, ale druhý a třetí si spolu s prvními dvěma můžeme představit jako jakýsi světelný, laskavý obraz konce života (zima). Z mého pohledu tedy báseň sentimentální není. Mně se jeví jako abstraktní myšlenka oblečená do odpovídajících (i citově) obrazů. Navíc pracuje, pro někoho možná málo průbojně nebo dokonce nepřijatelně, s kouzlem zřejmého. | ||
25.12.2020 20:15:41 | dát kritice tip | annnie |
Hmmm... Někdy důchod, někdy bardö. Líběj se mi některý tvý haiku! | ||
25.12.2020 19:27:34 | dát kritice tip | PavelK |
Neděle je takový důchod týdne. :-)
| ||
25.12.2020 19:10:33 | dát kritice tip | annnie |
A2: Hmmm... Díky, musím to promyslet... Uvidíme příště... A k tomu věku: pochopila jsem, že tady si všichni tykaj, tak jsem se tak vřadila. Tak snad je to o.k.???
| ||
25.12.2020 18:36:18 | dát kritice tip | a2a2a |
Milá annie, docela jsi mi polichotila. Kdybych měl být o něco mladší než ty, pak tobě by ve vaších místních novinách museli každý rok přát k narozeninám. V ostravě tak činí všem, kdo mají 80 avíc. K sentimentu. Je to na dlouhou diskusi a není málo těch, možná i většina, zvláště z mladších čtenářů, kteří v něm v básních spatřují citové vydírání nebo nedostatek schopností opsat je nevtíravě a nenápadně. Sentiment, nostalgie jsou nejen nedílnou součástí našeho prožívání a ještě častěji inspirací. Do básní patří. Jde spíše o to, zda ho vytrubovat v celé šíři, nebo ho jen naznačit a ještě lépe skrýt do nějakého obrazu či metafory. Konkrítně v této tvé básničce. Nejprve si povzdychneš se svíčkou a pak vzdech opakuješ dokonce dvakrát ....ach... a ...odejít jednou tak. Já jsem tě osekal na dřeň a spojil stejné vyznění v jedno. ...zhasne svíčka... a ...jednou..., přičemž z toho spojení plynou asociace. Co jednou, když zhasne svíčka. A nabízí se víc možností než jen umřít. Např. Než svíčka zhasne, ještě bych měl něco udělat, nebo ...co když nezanechám nic. Umřít je jenom biologický okamžik. | ||
25.12.2020 17:42:34 | dát kritice tip | annnie |
a2, tohle je pro mě důležitá připomínka, jen si nejsem úplně jistá, jestli ji dobře chápu. Cítíš tam moc sentimentu nebo formální nedostatky nebo obojí? S těma emocema mám dost potíže, ne že bych je nechtěla cejtit a malovat do svejch básní, ale nechci čtenáře donekonečna unavovat fňukáním... Budu ráda, pokud mi k tomu ještě něco dodáš. Pokud jde o formu, tak moje texty jsou často takový skizzy, proto tolik detailů. To není obhajoba, jen vysvětlení. Ta tvoje variace je dobrá, líbí se mi, ovšem posouvá ten závěr od obav z umírání (mých) k smířený jistotě konce (tvý). Tipuju, že jsi o něco mladší než já :) Díky moc, annnie
| ||
25.12.2020 16:23:30 | dát kritice tip | Dagmaram |
Je to ok :-) | ||
25.12.2020 15:26:29 | dát kritice tip | a2a2a |
Tady je ten sentiment podle mne formálně nezvládnutý, ale ne protivný.
Pod oknem bílá zahrada vítr na stole svíčka zhasne.
Jednou... | ||
25.12.2020 12:54:42 | dát kritice tip | annnie |
Těžko si nevšimnout... Ale já si z toho zas tak moc nedělám. Obvykle si to přeberu jako že někde se možná najdou mí pražané, co mi rozumějí - a kdyby ne, napíšu tklivou báseň s názvem Nepochopena | ||
25.12.2020 12:51:44 | dát kritice tip | Norsko 1 |
Obavy jsou na místě. Bývám nesmiřitelný | ||
25.12.2020 12:46:33 | dát kritice tip | annnie |
Naštěstí mi do snu nevstoupila :) Ráda čtu tvoje kritiky k básním dalších autorů, občas si přitom říkám: jen až se jednou pustí do mě... | ||
25.12.2020 12:41:35 | dát kritice tip | Norsko 1 |
Svíčku ve snu zhasínat viděti, dlouhý život značí |
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.