Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 446 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Trochu jiné odpoledne
datum / id30.12.2020 / 515249Vytisknout |
autorlapezka
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno61x
počet tipů2
v oblíbených0x
Trochu jiné odpoledne

 

Trochu jiné odpoledne

V Boha jsem nikdy nevěřil, přesto jsem ho tenkrát ve vesmíru cítil. Bylo to zvláštní. Byl jsem vyslán na poslední výpravu. Stalo se to před dvaceti lety. Selhala nám technika a já viděl před sebou smrt. Myslel jsem, že právě tady v nekonečném hvězdném prachu vydechne naše posádka naposledy. Naštěstí mechanik David nás v poslední vteřině zachránil a my se mohli bezpečně vrátit na zem.

Od té doby mám špatné spaní. Probouzím se ve zpoceném pyžamu a lapám po dechu. Stále se mi zdá, že jsem ve vesmíru a že se dusím. Vybavuji si ty hrozné okamžiky, které jsme na palubě prožívali.

„Problémy neexistují, jsou jen v tvé hlavě.“ Opakoval mi David pořád dokola.

Byli jsme uzamčeni v soudní síni. Nejde o to, že by jsme něco provedli, ale žiji na Floridě a dnes nás navštívil ze severu mohutný orkán. Podle předpovědi měl nastat až večer. Nestačil jsem odjet za rodinou. Zaskočil nás s Davidem ve městě. Tato síň je nejbezpečnější místo v téhle čtvrti. Musíme tu přečkat. Mám orosené čelo, těžce se mi dýchá. Cítím stejné nebezpečí jako na vesmírné lodi.

Z okna vidíme jak si příroda krutě zahrává. Po ulici létají kusy plechových střech starých garáží. Odpadkové koše s odpadky doslova vyskakují vysoko do vzduchu. Chlápka v modrým svetru napadlo zatáhnout žaluzie. Propadli jsme se do tmy. Proud pochopitelně vypadl. Tak tu sedím vedle nejlepšího kamaráda Davida s dalšími asi dvěstě vyděšenými lidmi. Společně se chvějeme úzkostí a mlčíme. Jsem si jist, že tedˇ většina z nich myslí na Boha. Nejde o nás, ale o naše rodiny. Nejistota, že nevíme jestli jsou v bezpečí. Vidím to na celou noc. Moderní dveře jsou na elektrický proud, nemáme šanci se z místnosti dostat ani na WC. Jsou nezničitelné. Pomalu zavírám oči. Problémy neexistují opakuji si v duchu a poprvé v životě se začínám modlit.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

31.12.2020 16:37:25dát kritice tipkyubnot

ano, možná jen mi nepřijde jasný ten bůh, jestli je na stejné významové úrovni jako "říkal že je to v mé hlavě", nebo jestli je to záchrana - pokud je to záchrana a zároveň naschvál mimotextová, pak a jenom pak bych to i zavrhl. V ostatních případech beru, ale jak říkám, při tom případu mého zavržení by to znamenal obávám se kýč. 

Líbí se mi "doslova vyskakují" a místo jako pořád dokola se popírající, to je dobré.

31.12.2020 10:26:18dát kritice tipJamardi

Tady je vidět, že sdělení, zda problém existuje nebo neexistuje nesouvisí s tím, jestli ho řešíme nebo neřešíme. V těchto případech říkají "neexistuje" a řeší. (David popřel existenci problému a opravil pokaženou techniku. Vyprávějící se snaží popřít problém a začíná se modlit.)

30.12.2020 21:50:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Bez té vesmírné lodi by se mi zážitek s orkánem celkem líbil, i když tohle je spíš náčrt budoucího textu... rozepsat jej víc, mohla  vzniknout napínavá povídka.

Tato věta i náhlé přemítání "o Bohu"mi přijde jako klišé: „Problémy neexistují, jsou jen v tvé hlavě.“ Opakoval mi David pořád dokola.

30.12.2020 17:05:36dát kritice tipK3

Mohly by se podle toho napsat možná dvě povídky. Tohle je jen velmi stručný výtah.

30.12.2020 13:14:56dát kritice tipAndělka1

Krásně popsané. 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.