Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBrýle
Autor
Johanakrupa
Dlouho čekala na toho pravého. Pak přijel on.
Princ na na bílém hřebci a sliboval jí svůj život, lásku.
Slibem nezarmoutíš.
Ona mu dala vše, tělo, duši i svůj čas.
Jednou, když mu vařila, ohnula se pro hrnec a spadly jí brýle.
Po chvíli mžourání pohlédla na svého milého, nikdy předtím si toho nevšimla.
Prášilo se mu od úst.
Běžela k oknu, na dvoře uviděla prašivou, bílou herku.
V odřeném sedlovém vaku jí cinkaly prázdné láhve od vína.
Sehnula se. Pomalu posbírala růžová sklíčka od brýlí a hodila je do koše.
17 názorů
Milá Johano, usmívám se nad svou bláhovostí a nad tvou roztomile elegantní odpovědí. Pravdu díš! Přeju růžovej svět, pá a.
Evženie Brambůrková
26. 01. 2021Snad to bylo včas.
Spadly pozdě, ale přece. Doufám, že je odhodila tříděně do růžového skla.
Johanakrupa
25. 01. 2021annnie- sklíčka jsou nepřenosná, každý dostane ta svá, až se zamiluje..
Děkuji za komentáře, Tipy..
Kočkodane- lepší komentář prašivý na první pohled, než ten obalený ve sladkém jedu..
Aleši- ano, žili spolu až do smrti- do té jeho :-)
K3, dík za radu, ale mně se tam ta růžová líbí..
Prosecký- co máš proti duši?? :-)
Já se teď docela bojím něco napsat, abys neviděla ještě i prašivý komentář.
aleš-novák
23. 01. 2021...a žili šťastně až do smrti?
blacksabbath
23. 01. 2021kéž by se všechna růžová sklíčka naráz rozbila.......*/****