Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

PRESLADENÝ POHĽAD

11. 03. 2021
1
1
239
Autor
Dorotha

Fúkaš mi práškový cukor do očí

a vydávaš ho za sneh.


Sladko sa mi na teba pozerá

keď spolu zamrazíme čas.


Sneh mám po pás

a v očiach cukru hromadu.


Postavíš mi iglu

a prenesieš ma cez prah

dverí z ľadu.


Pani zima

čo namiesto sĺz roní malinovku

a perami oblizuje skrehnuté líca

keď popri tvojom boku zaspáva

nad ránom

v tom ľadovom dome.


Nie je mi zima

viem, že ľad ja iba na oko

a za oknami je jar.


Už sa prebúdza a vidí,

 ako sa vietor tvojho dychu dvíha

 no tento raz jej nezalepí oči cukrom

dnes vidí

že sneh zožltol.

a naše iglu je iba nezmyselná kopa snehu

pod ktorou sa roztápame

jeden z druhého.


Fúkol si mi kryštálový cukor do očí,

a ja som povedala

ÁNO.

 


1 názor

Safián
11. 03. 2021
Dát tip

Přijde mi to trochu  mluvné. Spíše jako skica, než hotová báseň.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru