„Hostinský, tebe volám, hej

jedno černý pivo mi dej,

účet dnes nezatížím plůtkem,

dnes neslavím, dnes trpím smutkem.

Víš barde, štěstí na mě kálí.

My s manželkou se pohádali,

prý na mě měsíc nepromluví,

nechám-li hádku bez omluvy.“

„Omluvit se? To není málo,

přesto by se však hovno stalo,

jestli chceš mít klid se slepicí,

dej jedno a běž jí to říci.“

„Tady to někdo blbě chápe,

dobrá, dej ještě jedno, chlape,

jsem kůň na příliš krátké lonči,

zítra totiž ten měsíc končí.“