Žal a smutek pláč

Žal a smutek pláč

Dušechorý zanevřel jsi nad svou existencí

Tvoje oči nedohlédnou dál než na kraj nitra

Předříkávaje si stále jen těch pár sentencí

jako mnich si v chrámě svoji mantru říká

Sentence jež jako parazit se živí blahem

Budoucnost jež pojí se ti se cvokařským hradem

Tělo odvyklo si od pocitu blaha z snění

Mysl tvá jsouc vratká v noci padá v bdění

Však v tmách jak jen duše ukrutně tvá sténá

Žal tančící nocí v mollových tóninách Chopina

na klaviatuře slz v modrošedém dýmu

vyhrává si noty: ais – cé – cis – á – cé – fis – ef

zahajující koncert tvého každovečerního splínu

Procházíš se ulicemi zapomínáš na své boly

Tančíš s kolemjdoucí slečnou pod černým plátnem

žlutých kaněk

Jako stín tvůj choroba se nadále tě ale drží

Dusí tě jak světlo uvnitř vakuových baněk

Ve tmách tvoje duše sice krutě sténá

vlahý vítr večera jí však dělá mimořádně dobře

Dušechorý neplač Dušechorý zpívej