Šangdongská čtverylka

Básnička je o jednom rytmu, který jsem ne a nemohl zahrát. Přece. 

možná právě o tom měla být ta básnička ... :) ale nevím, já tam nebyla, ani tady už kolikrát  - tak jen, že avi :)

lawenderr - já už jsem tam přece byl v roce 2006, tedy ne přímo v provincii "Šang-Tung", jak se psalo dříva, ale v Xi-anu o něco níže, a v Pekingu, v Kuej-linu a hlavně v Šanghaji, tam jsem koukal jak Ládínek na Planetě strojů. 

:.. ).

Co říci? Způsobně se ukláním, báseň s úklonou přijímám .... mě z tebe fakt hrábne :D  Lokace mě trochu zarazily (nevím, co dřív, jestli Norsko nebo Šangdong - ) ... ale liči a fík to napravily, čili se nečílím, mávám, už abys vyrazil - Šangdong je trochu z ruky

:)) Kamamuro, uf

hele, já už slamák nenosím, včera co padly dračí řády a bouchla sopka na Kanárech, řek' jsem si čoveče Aru, teď když jsme ouplně opuštění, tak bychom mohli žít, jako normální člověk, holky prachy, zábava, ale jako mezi náma Thein štít ještě neodkládám, bohové a staří teda padají jeden za druhým, ale dost pochybuju, že si někdo troufne na samotnou dceru Gai... ale kdyby něco, tak kufry mám zbalený :D

Aru - jen nech slamák na hlavě - a naraž si ho hluboko do očí, protože tak se v záplavě ostatních slamáků nepozná, že máš podezřele bledou "dispozici". Nejsem ovšem žádný sýček - budoucnost nevidím černě, ale žlutě! ;-)

Šangdongská čtverylka nás možná jednou všechny zachrání - tak šetři litanie díků! ;-)

no prosím, už se sem valí normálně lavina tipů Kamamuro :D

ještě počkej na čtenáře ze Šangdonu, určitě ti text ocení, až dorazí jednoho dne na Písmák :))

Velmi roztomilý textík! Tip a.

chtělo by to nějakej příspěvek, že po lysohlávkach lidi automaticky neskáčou z oken, a že amanita červená jako jediná muchomůrka není jedovatá, nýbrž psychotropní houba, ale nikomu se to nesmí říkat, jelikož by lidi nemuseli hledat poměrně složitý cesty k tvrdým drogám, ale šli by prostě do lesa.

mimochodem šamani na sibiři ji užívají dodnes a světe div se neumřeli po tom. jo hlavně že lidi mají systém, kterej jim řekne co mají dělat, jak se chovat, na druhou stranu pak jdou k doktorům a psychiatrům a jsou sjetý úplně jako po drogách, dobré ne? to bylo zjištěno u důchodců, kteří berou milion prášků, že nemají alzhaimra, ale že jedou na fetu od doktorů, já tleskám, opět ironicky, když doktoři léčí pouze a jenom následky, ale na příčiny se těžce kašle

"Bzhgh!"

Toť zvuk čehosi, co nemůže a nikdy nemělo být, nicméně na nezbadatelný okamih se přesto zhmotnilo a opět navěky dematerializovalo. 

Ó mystéria jsoucna, je jich jak žvýkaček na spodních stranách lavic v pražských kostelích a čekárnách českých nádraží...

O čertech jen dobré, jak praví přísloví. 

"HAJDULA PAJDULA" a  čerti konzumují  kyselé zelí kvůli patřičnému čertovskému šklebu.......

znáš tu antickou hru, kde soudili nůž? :D

nemůžu si ale vzpomenout od koho je a Googl neví nic

čoveče, jsou smažky a smažky, někdo prostě chce utýct z reality jakýmikoli prostředky, já sem jim teda nedivím :D

Aru - buď v klidu, tvé libido z rasismu nikdo neobviní, protože libido se nedá vsadit do želez ani pranýřovat před shromážděním upracovaných slévačů. 

chápu, chápu, já jsem spíš na slovanský typy,... ehm, snad mě nikdo neobviní z rasismu :D:D

BTW kromě smažek by báseň mohli ocenit i dadaisté, ale pravda, v Čechách jsem jich moc nepotkal. 

Je to rytmická záležitost, Aru, přednes musí doprovázet krásná žena na perský tombak.

báseň je natolik experimentální, že ji ocení jen ti zmínění čichači čikuli ,... nebo uživatelé jiných psychotropních látek :))

případně ti co četli Baudelairovo Umělé ráje, (prudce inspirativní, mimochodem, pokud se básník nechce přímo něčím sjet na vlastní kůži)

... A Goře tedy taky posílám avízo, protože jsem jí maně též zmínil, aby byl ve věcech pořádek....

Norskovi tímto posílám avízo, protože Gora říkala, že je se to sluší a patří, když někoho zmíníme jménem. A ono to tak i funguje - zkuste si třeba říct do noci nahlas: "Baal-Zebboth!", a hned ucítíte, jak se zachvěl plamen svíčky či kahanu na stole, jak přes něj přelétl jakoby nezřetelný stín, jak kdesi u vaší hlavy zabzučela moucha, jak se kolem měsíce udělal mlžný opar, jak opilcovo blábolení z ulice najednou ztichlo, jako když řezník rozpůlí vepřovou půlku jedním přesným sekem, jak vám vyschlo v krku, jak hodiny najednou zpomalily svůj tikťakot, jak je vám najednou zima...

... a jak to všechno v mžiku hned přešlo, protože se vám to určitě jenom zdálo. 

Kdo by věřil v jednadvacátém století na bubáky, nemám pravdu?! ;-)