Diskuze klubu: Klub křesťanské peozie

není možné vydiskutovat vzájemnou toleranci. kdyby bylo všechno na mě upálil bych tolik křesťanú jako oni upalovali nás. a pak bych byl stejní jako oni, ne úplně protože já mám chuť krve ráda. nekážu jednou rukou lásku a nepiju druhou rukou smrt. říkám jen že šelmu nespoutáte. ani do falešných pojmú morálky. já mám svoje poznání, svoje Bohy, svoje svojství a tam patří touha utopit nynějšího papeže (dříve šéfa inkvisice - nechápu že tahle instituce úchylú,antisemitú a podlých vrahú ještě funguje) utopit ho v jeho vlastní krvi

Drazí přátelé v Kristu, toršku jsem shlédl Vaše práce a činnost vašeho klubu mne zahřála u srdce. Chtěl bych vám učinit nabídku. Před dvěmi lety (11. 2003) vznikl LITERÁRNÍ KŘESŤANSKÝ KLUB, který se nazývá LITERATURA MLADÝCH KŘESŤANŮ. Samozřejmě, že tímto není míněno výhradně mladých. Protože se zabýváme křesťanskou poezií, chtěli bychom vás pozvat na naše webové strany: www.slmk.wz.cz, abyste se mohli podívat i vy na práci našeho klubu. Nabízím vám členství v našem klubu. Členství je pouze korespondenčního charakteru a všichni členové LMK spolu komunikují po internetu, takže by vás to nic nestálo. Společně, jako skupinka mladých se snažíme veršem a článkem chválit našeho Pána Ježíše Krista a šířit křesťanskou literaturu. V budoucnu chceme zavést přímo literární databázi křesťanské literatury a snažit se evangelizovat po internetu, k tomu potřebujeme mnoho krásné křesťanské literatury, která by vyjadřovala něco o vás, něco ze života a hlavně něco o Pánu Ježíši. Děkuji Vám předem za vaše případné reakce. Můj e-mail je: jan.zartia@email.cz, Martin Zařický :-) (Předseda spolku LMK)

Chcel som len upozorniť, že na stranke www.redemptoristi.sk chceme otvorit rubriku kresťanskej poezie a prozy v kratkej buducnosti. BOli by sme radi, ak by ste sa tam zastavili a nieco z vasej tvorby nam poslali. Vdaka

Ať žije satan a vymrdá toho vašeho Ježíše a všechny apoštoly, až jim bude z prdele tryskat krev!!!! Jste magoři! Mrdám tě Bože! Nesáháš mi ani po kotníky! Já jsem bůh! Blbečci...

Myšlenka mě zaujala a několik mých dílek křesťanství silně ovlivnilo - rád se připojím :-)

Milý Gérard_Réo, ráda bych ti řekla, že máš možná na církev jiný pohled než bys měl mít (ale to už není zase až tolik moje věc). Ráda bych ti řekla o víře pár věcí. Za prvé bych chtěla poukázat na to, že pokud by se ti narodilo dítě a ty bys ho nechal pokřtít - není to žádné zpečetění manželského slibu. Křtem pouze přijímáš svoji víru. To že jsou křtěné malé děti je možná dobře a možná špatně - rozhodně tyto děti si mohou v dospělosti vybrat, zda budou nadále docházet do kostela nebo ne. Vše záleží jenom na nich. Za druhé: v kostele chybí generace těch současných čtyřicátníků a lidí kolem jejich věku jenom proto, že v době, kdy tito lidé dospívali tady byli komunisté a tito lidé byli vychováni v úplně jiných podmínkách (zeptej se rodičů třeba na jejich možnost oblékání apod.). Proto v kostele najdech buď starší nebo mladší lidi. Tím ovšem nechci říct, že se tam lidé mezi tímto věkem nevyskytují. A dále bych ti chtěla vysvětlit, že do kostela se chodí v neděli proto, abys neděli světil. Je to vlastně strávení chvilky v rozjímání a chvilky s přáteli. Rozhodně tě nechci přemlouvat, abys v věřil, protože to je jen a jen tvoje osobní věc a nikdo ti jí nemůže vyvrátit. A k té tvé poslední otázce, co se týče toho znásilnění, zde se to týká záležitostí té dané ženy - rozhodně to také záleží na tom, co si o potratech nebo o adopcích myslí. A rozhodnutí záleží jen a jen na ní. Ale to už je složitější a od toho tu jsou kněží - mají nám pomáhat se správně rozhodnout a to nejspíš i dělají.

To je zase kapitola sama pro sebe. Na jednu stranu dorazilo na Velkou Moravu s Konstantinem a Metoďejem písmo a negramotný lid se učil číst a psát. Ale později se ukázalo, že tak nebylo proto, aby si sami utvářeli názory ("nedejbože" přemýšleli nad něčím), ale aby četli jen knihy s "vhodnou" tématikou. To bylo převážně dáno tím, že vlastně jiné knihy v té době ani nebyly. Čili lidstvo nedostalo do rukou tvůrčí nástroj, ale obojek kolem krku. A myslím si, že procesy s inteligencí nikdo popřít nemůže. Nebo má snad někdo pocit, že by například družice mohly kroužit kolem placaté Země? Křesťanství nikdy nemělo k fylosoii a pokroku moc blízko.

Zapomněl jsem kritiku adresovat. Tedy reaguji na Standama.

Křesťanství je ideologie (u tohoto náboženství se mi tak trochu příčí přirovnání k fylosofickému směru) s jistě hezkými vyhlídkami ale také nepatrnými náznaky diktatury pošpiněná činy lidí, jenž dokázali v jistém období na tomto základu vystavět nezničitelný totalistický režim s maximální snahou o útlak vzdělanosti a technického pokroku (analogicky výrok k zapálení knihovny v Káhiře: Jsou dva druhy knih - buď je v nich něco jiného, než v Koránu a pak jsou špatné, anebo z Koránu vycházejí, a pak jsou zbytečné). V tomto okamžiku bych chtěl oddělit pojem církev od pojmu víra(či jak tomu chcete říkat), neboť podle mého názoru jsou to pojmy irelevantní. Nyní, kdy lidstvo poněkud vyspělo po stránce nejen technické, ale i fylosofické není už církev v takovém rozmachu a stává se spíše módní záležitostí (osazenstvo kostelů znatelně omládlo). Snaží se na sebe poukazovat jako na utlačované a schovává svoji minulost ve stínu teroristických činů páchaných islámským fanatismem. Ale nebyli dříve stejní? Neberte prosím moje výlevy jako urážky, ale rád bych znal fundované odpovědi na pár otázek: 1. Proč církev křtí jedince (v té době ještě nelze mluvit o člověku), který neumí ani mluvit ani psát, ani uvažovat a tudíž nemůže se sám k tomuto vyjádřit? Jistě že se lze ohánět tím, že křest je jakýmsi zpečetěním manželského slibu, který se zavazuje k řádné výchově svého potomka. Ale to by snad pro každého SLUŠNÉHO člověka měla být samozřejmost! Přitom křest je také často považován za souhlas se vstupem do církve. Opět jednají o nás bez nás. 2. Je opravdu nutné chodit každou neděli do kostela na mši? Je opravdu váš pomyslný absenční list vizitkou vaší víry? Opravdu je četnost vašich návštěv přímo úměrná velikosti vaší víry? 3.Poslední, trochu drastický apel směřovaný hlavně k dívkám a ženám. Představte si, že vás někdo znásilní. Opravdu by jste si jen kvůli víře nechali dítě, které nevzešlo z lásky, ale jen jako "vedlejší produkt" živočišného ukojení pudů? Všem dotčeným se omlouvám a za názory děkuji.

Nevím, co má každý proti náboženství. Není o tom, jaký Bůh je a co po nás chce, jenom nám ukazuje cestu, po které bychom měli jít, aby se nám žilo lépe. (homosexuály neodsuzuju, jsou to správní chlapi - kdyby byli takoví i ti heterosexuálové!!!). A navíc, Bůh je milosrdný a kdyby ho nebylo, tak se mi v životě nepodaří moc věcí. Rozhodně mi pomáhá a jsem ráda, že je se mnou.

Jste hloupí. Já například jsem N-evangelík, co mi uděláte?

... škoda, že ta láska je tak slepá, že ani nedokáže rozpoznat, kdo haní jeho jméno, vychloubá se jeho skutky a činy, v jeho jménu, ubližuje, krade, znásilňuje - ZABÍJÍ!!! Tam, kde je láska, Borisi, musí být i nenávist a proto je třeba se naučit nenávidět, aby člověk mohl zdravě milovat. Né jen o tom všem vyprávět a nikdy to nepocítit. Je to jako asi když Ti papež vypráví o sexu a přitom si nikdy nevzr ( i když kdo ví )...

Náš Bůh je ten, který nás miluje k smrti, který za nás umřel na kříži... náš Bůh je všechno bohatství lásky, absolutní mystérium... je tu a teď s námi a jeho světlo přemohlo dávno, už na počátku všeho, tmu absurdity, chaosu a strachu... Je to Bůh, který se narodil v chlévě a neštítil se lidské bolesti a slabosti.... smetl slávu faraónů a zbabělou lež Pilátů, on je láska...

Já bysem chtěl Boha, kterej by mněl chlupatý nohy poškrábaný od ovčích kopyt. Blbej humor, ježatou palici. Kterej by mněl rád, takový holky, jako se mně líbej. Kterej by dokázal sprostě nadávat a kterej by pil režnou z flašky. A taky aby nosil kudlu v holínce a mněl vyplantaný kolena na gatích. Aby mu pár zubů chybělo a aby občas dělal srandu. Aby mněl ruce jak lopaty a neměřil víc jak metr šedesát pět. Na hlavě aby nosil hučku. A aby nám nic nezakazoval, aby poradil, to jó. Aby mě holky posílal do cesty, takový, jaký mam rád a jaký maj rády takový jako jsem já. Aby to byl takovej kámoš co se s nikym nesere, ale všichni ho maj rádi. Ne toho vašeho hubeňoura co visí na kříži, vypadá smutně a ty vaši svatý, dyť oni akorát žalujou na svoji bolest. Muj Bůh to je řeka v peřejích holenkové a vítr v korunách. Pohanský balvany a ptačí písně, stíny mraků na sněhu. To je všechno muj Bůh a ten mě radí a ten mně pomáhá, ale né vždycky, s něčim se musim vypořádat sám, anái za mě nerozhoduje co je správný a co ne. Ó jak jste chudobní s vaším jediným hubeným Bohem na kříži, do kostela za ním chodit musíte a On, On vás drží z krátka.

Rád bych tu zanechal svoji báseň: je o vztahu k bohu, tak trochu ovlivněná žalmy. Ó bože, nemám rád tvoje názory na homosexualitu potraty antikoncepci jinověrství pedofilii ( někdy jsi tak tolerantní, až je to divné) sex a jiné. Myslím si, že i bílý Texasan, člen Ku-Klux-Klanu, je víc tolerantnější než ty: a myslím si, že bůh a církev zničí touhle introlerancí celou moderní společnost. My nechceme boha diktátora: my chceme boha psychoterapeuta!!!!

fantazie možná, ale taky nějaký řád... řekněmě formální správnost... jejíž narušení musí být účelné... proto se ptám na účel slova peozie...:-))

co je to ta peozie?

Chcel si povedať,že je to klub zosmiešnovania kresťanstva. Je to smutné.

Čéče, jak se do toho tvýho klubu leze? Nějak mi to nefunguje:)...

Také jsem se hlásil:-) A nic...

co když se nepozná co když se prožije? :-)

rád bych se zeptal, jak se taková (křesťanská) poezie pozná