Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 458 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Tiše po větru...
datum / id02.01.2022 / 527537Vytisknout |
autorHelen Zaurak
kategorieSmíšené veršeDalší dílo autora
zobrazeno175x
počet tipů15
v oblíbených2x
do výběru zařadilBačkovský,
Tiše po větru...

 

 

Jsou tisíce cest a tisíce stezek,
a nikdo dosud jimi neprošel,
jsou tisíce skrytých ostrovů života.


Nehledám klid, toužím po volnosti,
dosyta chutnat myšlenky,
doušky světla i tmy,
a hlavně... hlavně zapomenout__
zamést hloubku lesa,
rozorat zemi,

obejmout.

Pak někde něco by se mělo chvět,
jak včela
do květu ponořená,
do krve když vpíjí se duha,
a hvězda s hvězdou mlčky šeptá...

 

 

 

https://www.youtube.com/watch?v=RNjrUz1sgxQ
Ancient Nordic Chant

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

03.01.2022 19:00:25dát kritice tipHelen Zaurak

Janinko6, děkuji za Tvé zastavení, vážím si toho a velmi mě těší. 

03.01.2022 18:57:50dát kritice tipHelen Zaurak

Kamamuro, moc děkuji za Tvé zastavení, jsem ráda, děkuji :-)

03.01.2022 18:55:18dát kritice tipHelen Zaurak

pan Bačkovský:

S pokorou děkuji, velmi mě těší, a ano, obejmout je nejdůležitější... ještě jednou děkuji, mám radost :-)

03.01.2022 10:05:59dát kritice tipJanina6

Hlavně zapomenout... nad tím dumám, ano, je hodně věcí, které by člověk chtěl zapomenout, ale i ty mají svůj význam... asi bych "hlavně zapomenout" nechtěla.

03.01.2022 09:38:501 tipů dát kritice tipBačkovský
redaktor poezie

 Nedá mi to a dodávám - tři slovesa v básni jsou podstatná, Chvět, zapomenout (hlavně zapomenout, jak autor píše) a obejmout.  To nejdůležitější je obejmout (pro mě zde blízké významem k odpustit).  Můj   subjektivní příspěvek.  

03.01.2022 09:07:44dát kritice tipKamamura

No, já bych si dovolil poznámku - jsem už přece jen starý chlap, tak můžu řečnit, je to moje poslední zbývající radost. 

Pamatuji se velice živě na jeden večer v roce 1992 - v posteli mi vychrupávala krásná holka, ale mě asi pálilo dobré bydlo, nebo co, pamatuju se, že jsem se ptal sám sebe - je tohle všechno skutečnost, nebo nějaké nedorozumění? Miluje opravdu mě, nebo nějakou svojí představu? A co až půjde do tuhého, nerozfouká tuhle tu iluzi útulné chýše kvalitně výhřáté lidským teplem ledový vítr až odněkud z Utgardu?

A tak dlouho jsem všechno zkoumal, až jsem to samozřejmě rozbil - a pak jsem si dlouhá léta přál, abych si místo volnosti a nekompromistní snahy "jít na kořen věcí" raději zvolil bezpečí, útulné teplíčko a bytelný zámek na třinácté komnatě. 

Dneska už ale vím, že ona "volba" byla iluzorní, protože jak řekl Schopenhauer (jako stařec mám právo citovat ho roztržitě pořád dokola):

"Můžeme dělat, co chceme, ale nemůžeme chtít, co chceme."

A už mlčím, už mlčím, odpusťte starému člověku bloudivost jeho myšlení...

03.01.2022 09:05:32dát kritice tipBačkovský
redaktor poezie

vyborné. 

02.01.2022 18:02:01dát kritice tipHelen Zaurak

Děkuji, kdo jste se pod mým textem zastavili, moc děkuji.

02.01.2022 13:26:10dát kritice tipannnie

Zajímavé, jak nás všechny nejvíc upoutal stejný verš... Ovšem krásné je to celé. Tip a.

02.01.2022 13:08:02dát kritice tipIwana

Bez chvění není života... moc děkuji.

02.01.2022 10:42:33dát kritice tipHelen Zaurak

S pokorou děkuji, Bruno Maria Giacintove... moc mě těší takové přijetí.

02.01.2022 10:33:01dát kritice tipsupizmus

Vynikající. Chvěju se na povrchu a předpokládám velmi, velmi bohatou hloubku *

02.01.2022 10:06:26dát kritice tipNorsko 1

Chvět



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor