Echonaut

Docela poutavý text na (zdánlivě) obyčejné téma.

To bylo jen na okraj.

kvaj: Byl to dobrý postřeh. Ode mě o nic nejde, jen takový materiálový rozbor v rámci zaujetí. Některé práce řeší i korelaci používaných pomůcek a hloubky plaveckého bazénu, prostě než zajímavost, co může, nemusí být zohledňováno.

Publikovaný text sám o sobě je retro, proto pro jeho autora připojený pohled do minulosti, když už jsem se dívala. 

Mylím, že dnes se už korek používá málo. Ale já jenom, že když autor psal o molitanu, tak že to byl asi polystyrén (pěnový), a jestli nějak tvrzený, to nevím, ale asi jo.

(Nedalo mi to, jak jinak: Skutečně bylo obojí, plavecké desky z korku, tvrzeného polystyrenu, ještě před nimi se používaly i dřevěné destičky, výuka plavání s bidlem a na kurtu; od starověku frčely jako nadlehčovací pomůcky různé měchy ze zvířecích kůží a měchýře zvířat.) 

Decathlon v konzumní kvalitě: polyethylenová pěna. Už mlčím, zaujalo mě to, dobrý postřeh. 

Polystyren opravdu než pro plováky, bójky, ne? Aby se moc nedrobil, nerozlamoval pod vahou těla atp. Ani ten dnešní hutnější styropor, co se používá tuším na namáhanější části zateplení nevydrží kdovíco, když se vystaví troše násilí. (z hlavy přesné klasifikace fakt nevím, zrátka s.r.o.)

Nebo z lisovaného korku bývaly destičky, takové zahnědlé, občas na nich červená razítka, které tělovýchovné jednotě nebo provozovateli patřily; ale zda šlo o pravý či umělý korek, to nevím; 

dneska jsou asi ty jásavě barevné z EVA. (že dobově usadit)

Stačí polystyrén, to je známé.

Děkuju! A je to vlastně pravda, molitan by šel ke dnu, bylo to asi něco, jak říkáš. Musím to pak opravit:)

Bylo velmi příjemné se nechat unášet tvými světy. Zaslouženě jsi vyhrál Prózu měsíce.

(Jen technická poznámka: To, co se používá na plováky v bazénech, je pěnový polystyrén. Molitan je pěnový polyuretan, který se používá do matrací a moc nenadnáší, protože se nasákne.)

Děkuji moc

Hezké přelévání zvuků a pohybů, zajímavě napsané.

Tedˇjsem se lekla, že je to šestá děkovačka:-)... tak fajn.

Určitě jo, ale já dal jen jedno :D Asi nějaká chyba.

Pět poděkování by asi stačilo, co myslíš?.)

Děkuju

Fantazie, slušná slovní zásoba, zajímavý obsah...

Zvláštní skvělý novotvar.

Děkuju moc za pochvalu, ysslandie!

Luzz/Próza měsíce, rozhodně, budu moc rád! Děkuju vám moc!

Jde, napíši. 

Silene, jak jsi to našla? Ten song jsem napsal asi v osumnácti a vymazal z internetu krátce po zveřejnění, když mi došlo, jak to je pitomý...ale někdo ho stihl stáhnout a pro pár kluků se z toho stala taková lokální hymna :)) ale já se za to spíš stydim...)) ale to je jedno - fakt by mě jenom zajímalo, jak jsi to vypátrala...klidně napiš zprávu (jestli to tu vlastně nějak jde..?), ať tu nespamujem :) Děkuju :) 

Oslovila ma najmä akustika vykreslená do mazlavej hmoty, tvárna, plastická..už len z nej vymodelovať oko, prípadne ucho. Pre moje oko výslovne modelujúca predstava,takisto ako celý textik. Príjemné čítanie.

(A že jsem si našla lokální star. Sympatický textařský počin.

Modrobílá karosa! Must be.) 

Cookie: rozumím a respektuji. 

Osobně se potom domnívám, že vždy může autor variovat motiv.  Ostatně, běžná literární praxe. (Říkat, co vymyšleno, co tvé, snad ani není zapotřebí. Ne že by mě to nezaujalo, spíš... kvůli autorovi tak píši. Ujištění.)

(Stran aktivity v rámci Prózy měsíce: Dobré podívat se na stránky nicku Próza_měsíce, co to technicky obnáší. Ale vlastně už ses asi zapojoval, a tak víš.) 

Cookei Moon, mohli bychom tuto tvoji minipovídku zařadit do Nominací na soutěž Próza měsíce? Pokud ano, napiš sem, dík...

ráda bych nominovala do PM za únor, souhlasíš?

Děkuju, Silene, já to beru všechno jako takový zárodky nebo klíčky, ze kterých může něco vyrůst a věřím, že se to i vzájemně jednou nějak propojí - už teď se mi vrací určitý druhy postav i prostředí a motivů...tyhle věci si dávám bokem. Akorát tady je to (stejně jako s tou garáží) vážně jen stará vzpomínka - vlastně v ní není nic vymyšlenýho a v tom pro mě byla i určitá hodnota..ačkoliv jinak si domejšlím a vymejšlím rád :) Děkuju každopádně za hezkej komentář a zpětnou vazbu!

(Ze všech autorových miniatur bych asi zrovna tuhle nejvíc chtěla vidět přejít v nějaký pokus o povídku. (Pochopitelně respektuji, pokud se na to autor stále necítí.) Každopádně jestli ne víc postav, nechat kluka zapomenutého v budově bazénu třeba přes noc. Snad by v budově ještě nutně nemusel být kdejaký vševědoucí monitorovací systém, a že by to jako šlo. Pokud jej rovnou neumí odstavit. 

Odpusť úkolování, autore, a nic si z něj případně nečiň. Totiž... citelně mi schází jiná odsud smazaná povídka jiného autora, tak mě napadlo obdobné pojetí očima autora nově přibyvšího jako alternativní řešení. A klidně ne tak rozsáhlé.

PS. Sepsala bych si sama, leč asi bych byla příliš geniální. (nezbytná ironie obsažena)

Jako že jsem věděla, proč mi speciálně Echonaut vrtá v hlavě... jen si další přidružené příčiny vybavit.     

Díky moc, Annie :)

Osmdesátky jsem nenáviděla a zůstalo mi to dodnes a navěkyvěkůámen. Ale tvůj text je výbornej. Tip a.

Však neříkám, že bych je tam chtěl mít :D pár let na to jsem začal poslouchat úplně jiný věci, spíš to, co posíláš :)) Ale prostě tyhle rádiovky byly první věci, který jsem nějak vnímal...a furt na tom je pro mě něco kouzelnýho ;)

Spíš tyhle fláky mi z hlavy nikdo nevymaže :)

https://www.youtube.com/watch?v=GVIrsFe2Ks8

Děkuju moc Luzz a Majaksovi. Otevřhuba: takovýhle tvrďárny z tama úplně nepamatuju :))

zase (asi ti nenapíšu nic novýho) - baví mě to prolínání, zvuky, pocity, ztrácení se v té hmotě... živý, vtahující text. fajn.