Na Písmáku publikuje 52 tisíc autorů, 469 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

" Fanda semafor"
datum / id04.02.2022 / 528487Vytisknout |
autorstromeček
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno307x
počet tipů9
v oblíbených0x
" Fanda semafor"

Fanda semafor“                                                  motto: chceš-li boha pobavit, sděl mu svoje plány

 

 

Pan Nerad starší byl považován v třineckých železárnách za odborníka na moderní obráběcí stroje. Tak se stalo, že ho strana a vláda povolala, aby pomohl vybudovat novou výrobu v pražském ČKD.

 

Byl začátek padesátých let a protože odmítnout takovou nabídku se rovnalo vlastizradě, přesídlila celá rodina z malé moravské vísky až na pražský Žižkov. Národní výbor jim přidělil hezký byt v Příběnické ulici a maminka si našla práci na nedalekém mandlu.

Malému Františkovi bylo tenkrát deset let a tak bral každou změnu jako velké dobrodružství. Pod oknem mu jezdily vlaky na hlavní nádraží a hned za kolejemi byla rušná křižovatka „U Bulhara“, na které stál dopravák s bílými rukávci, píšťalkou a řídil dopravu. Malý František se na něj dokázal dívat celé hodiny a možná tehdy se zrodil jeho celoživotní sen.

 

Léta ubíhala, ale jeho touha po uniformě rostla s ním. Základní vojenskou službu absolvoval u pohraniční stráže a ještě než oblékl civil, přihlásil se do náborové akce k SNB. Jeho sen byl nadosah. Všechny zkoušky složil na výbornou, prošel zácvikem a potom přišel jeho nejšťastnější den.

Oblékl si zbrusu novou uniformu, vyzkoušel píšťalku a hrdě kráčel na svou první křižovatku.

 

Asi by to byl příběh jak z románů, který na poslední straně končí větou „ a tak tam šťastně žili dokud nezemřeli“, jenže osud zase jednou zamíchal kartami.

 

Ten den měl službu ve Spálené ulici, kde se právě vyměňovaly koleje a on měl za úkol řídit dopravu mezi hromadami dlažebních kostek a jiného stavebního materiálu. Už od rána byl nervozní a nedokázal se na nic soustředit. Nedávno mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče a tak jeho mysl stále mizela kamsi jinam.

Přijela sklápěčka plná dlažebních kostek a zacouvala k chodníku. Jindy by byl asi ostražitější, ale dnes tam jen stál zády k bočnici a nepřítomně hleděl před sebe. Motor zahučel a korba se zvedla, aby vyklopila svůj náklad. Kostky se sypaly na chodník a jedna se odrazila tak nešťastně, že zasáhla Františka za ucho. Čepice letěla až k protějšímu domu a on se skácel jako podťatý.

 

Léčba byla dlouhá, lékaři dělali co v té době uměli, ale vážným následkům zabránit nedokázali. Fyzické zdraví se sice vrátilo, ale duševně byl František někdy v realitě, někdy zase ve své uniformě, kterou musel dávno odložit. To pak chodil po ulicích a snažil se řídit dopravu, jak byl zvyklý.

Postupem času práce psychiatrů přece jen přinesla své ovoce a František se z rušných křižovatek přestěhoval na staré město, kde v prapodivné uniformě, poskládané z toho co nabídla vetešnictví, usměrňoval davy turistů.

Lidičky, postupujte si dál.“

Tohle mi tu nemůžete dělat.“

Musíte udržovat plynulý provoz.“

Občas se s ním někdo vyfotil a dal mu pár drobných, které obratem propil. Takhle jsme ho potkávali celá léta, v létě, v zimě a nikdo mu po čase už neřekl jinak, než „Fanda semafor“. Patřil ke koloritu starého města desítky let. To, že ho najednou nebylo nikde vidět nikoho moc nepřekvapilo. Turisté nikde a všichni měli jiné starosti.

 

Teprve před pár týdny jsem náhodou narazil na krátkou zprávičku, která oznamovala, že Praha má o jednu pitoreskní postavičku méně, protože František Nerad už řídí dopravu na nebeských křižovatkách.

 

Tak klidnou službu, Fando, a hezké počasí.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

28.02.2022 13:05:26dát kritice tipstromeček

próza měsíce

Obě povídky jsou ze sbírky " Neviditelné osudy". Pokud mám vybrat z těchto dvou, pak je to asi " Fanda semafor". Děkuji.

28.02.2022 12:23:55dát kritice tipPróza_měsíce

stromečku, i Fanda Semafor by se mohl dát do Nominací, vyber si z těch dvou možností a dej, prosím, vědět... díky

06.02.2022 09:46:16dát kritice tipstromeček

Kvaj

Děkuji za názor.

06.02.2022 09:42:38dát kritice tipkvaj

Příběh ukazuje, jak člověkem dokážou náhody, nebo snad osud, zamávat. Gora má pravdu, že povídka dýchá člověčinou. Proto si myslím, že by zasloužila méně suchý a strohý styl. Možná by stačilo málo, dvě tři vybočení. Tip všk určitě ano.

05.02.2022 20:15:46dát kritice tipstromeček

Evženie

Všude okolo nás je bezpočet zajímavých figurek.

05.02.2022 20:04:33dát kritice tipEvženie Brambůrková

Slyšela jsem o něm, ale ten jeho příběh jsem neznala. Děkuji.

05.02.2022 19:39:30dát kritice tipK3

stromček, však jo, ale totéž platí o čtenáři,

05.02.2022 17:00:57dát kritice tipstromeček

K3

Tak člověk nemůže být obden za Sheakspeara, děkuji za čtení....:-)

05.02.2022 16:38:56dát kritice tipK3

Tak se mi zdálo, že to je psané zlehka vesele, takže jsem takový konec ani nečekal. Ale zase mě nijak nepřekvapil. Něco mi v tom psaní chybí, náboj, emoce... Je to takové mdlé. To je můj dojem po dočtení.

05.02.2022 10:04:43dát kritice tipstromeček

Sny jsou semínka ze kterých raší touha.

05.02.2022 09:17:47dát kritice tipAbakus

Tak si snáď zapíska niekde na križovatkách hore. Je dobré mať nejaké sny a  nemusia sa vždy splniť.  

04.02.2022 21:01:58dát kritice tipstromeček

Gora

Děkuji za čtení Ireno......:-)

04.02.2022 20:40:33dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Obyčejná povídka o obyčejném človíčku, a přitom potěší možná víc než kdovíjak složité autorské fabulace. Voní totiž člověčinou. Prima, stromečku...

04.02.2022 20:34:53dát kritice tipstromeček

8hanka

Budiž mu přáno.

04.02.2022 20:22:23dát kritice tip8hanka

smutný príbeh, žiaľ, nie ojedinelý...snáď si aj "tam" plní sen...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2023, provozuje Dobrý spolek, pravidla Wiki of 21st century Letní dětský tábor