Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 468 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Vyhnálovská "až"
datum / id07.03.2022 / 529403Vytisknout |
autorAlenakar
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
témaPsychologické
zobrazeno467x
počet tipů16
v oblíbených0x
Prolog

Už se kácí v našem lese.

Vyhnálovská "až"

 

 

Sbohem, ty letních dnů, žel krátkých, jase skvělý,

brzo se vnoříme do temnot, kde je chlad!

Už slyším polena, jako by hrany zněly,

na dlažbu dvorů všech s duněním dopadat.

 

Charles Badelaire: Zpěv podzimu, 1. sloka

překlad František Hrubín

 

 

 

Vyhnálovská "až"

 

Až z polních ohňů dým vráz zahalí mou vísku

a nekonečná šeď změt barev nahradí,

jen ztěžka budu psát své verše do notýsku,

dál se slovy se prát, leč lid svůj nezradím.

 

Až statných jedlí pád, pak bubnování seker

mi bude plnit sluch v mém teskném údolí,

až odvrátí se Bůh od dámy sešlé věkem,

až příroda mi dá nejtěžší úkoly,

 

snad zůstane mi les, mé sosny a mé buky

i u cest haldy z klád i bláto a řev pil,

kraj, v kterém kdysi žil On - básník jednoruký...

 

Kéž jednou by mne též jak jeho pochopil

náš prostý dělný lid, ten od nás z Vyhnálova,

až jiná a přec táž jak Bezruč zvládnu slova.

 

 

 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.04.2022 09:31:51dát kritice tipAlenakar

Radku,

takže bez hlubších rozborů: jsem ráda, že se ti to líbí.

05.04.2022 18:23:54dát kritice tipR. Kedar

Aleno, v rámci zvolené formy a jako pokračování určitého cyklu se mi tvůj sonet líbí. Jazykově čisté, vytříbené v souladu s formou a navíc obsahově se s tím dokážu naprosto ztotožnit. Nejsem zastáncem hlubokých rozborů, buď se mi něco líbí, nebo ne. U Tebe je to ten první případ, jak jsem psal výše:)

 

05.04.2022 09:20:30dát kritice tipAlenakar

2.4. 2022

 

Vyhnálov, dubnový sníh

 

Sníh padá do zahrad a ptáci jsou dnes tiší.

Spí v hnízdech schoulení...  I lidem se chce spát,

jak myši do svých děr se vrací na pec v chýši

a nevystrčí nos...  Čas vázne, nemá spád,

 

když duben klopýtá přes závěje a louže,

když flintu do žita chce jaro hodit snad,

mráz na nás dotírá a chodník zrána klouže,

Pan Básník mění styl, neb do osidel pad,

 

ten sníh jest pro něj past - už nebrání se splínu:

vráz růže uvadá, květ náhle třísní prach...

Čas vázne, nemá spád, když duben s lednem splynul,

 

jamb postrádá své "Ó", do slov se vkrádá "Ach",

žal vládne slabikám, stesk zaťal tipec větám,

jež chtěly ke slunci jak Ikaros prý vzlétat.

 

18.03.2022 09:20:42dát kritice tipAlenakar

Silene,

posílám ti ona  Vyhnálovská "ó", která měla cyklus původně uzavírat a která jsem nakonec vyřadila. Sonet navazoval na Baudelairův sonet Mlhy a deště. Zatímco Ch.B. si libuje v melancholickém zimním počasí pro dekadenta jako stvořeném, naivistka z Vyhnálova má ráda sluníčko a pozitivní životní hodnoty.

 

Vyhnálovská "ó"

 

Ó kráso bílých zim, ó mnohoslibné tání,

mám ráda sněžný třpyt, lesk čistých potůčků...

Už zmizte, havrani, a dítka za ručku

už chyťte matičky a hajdy k jarní stráni

 

a jako Heidi z hor je berte na procházku

pod křídla žluťásků a skřivánků, ne sov!

Prokletí básníci? Dost bylo temných slov.

Do pekla kaváren čert odnese tu chásku

 

ať si tam tlachá dál o zvrhlé poézii,

dál pudy nezvládá a skládá ten svůj brak,

dál hýčká velké JÁ to klubko městských zmijí

 

pan Baudelalaire, Verlaine a kluk Rimbaud, jejich žák.

My pěvci Tradice od Vyhnálova k Praze

máme přec na více než bláto na svět házet.

 

Kniha Heidi, děvčátko z hor od Johanny Spyri byla oblíbenou knihou mé babičky. Vyrůstala totiž ve Švýcarsku, v Alpách, v prostředí, kde se děj knihy odehrává... 

17.03.2022 09:53:31dát kritice tipAlenakar

Silene,

vždy záleží na tom, jaké sociální postavení ten který člověk v dané době zaujímal, kolik měl let, jak utěšený nebo neutěšený byl jeho rodinný život. Někdo může se slzou v oku vzpomínat třeba i na válku nebo na padesátá léta.

15.03.2022 12:27:03dát kritice tipSilene

Alenko, nebylo účelem mého příspěvku tahat z tebe rodinné informace. Osobně si, přes veškeré nesporné půvaby minulosti, jež mě okouzlují, ani období první republiky kdovíjak neidealizuji. 

14.03.2022 10:55:36dát kritice tipAlenakar

Mé skutečné neteře nemají ani ponětí o tom, že píšu. Vědí, že chodím do knihovny na internet, ale myslí si, že se jen chodím vzdělávat v zoologii a v botanice.

Ztracený ráj skládáme ze starých fotografií. Máme tu výhodu, že jedna naše prateta měla za první republiky za muže profesionálního fotografa, pomáhala mu ve firmě a sama také fotila. Máme tedy tolik fotomateriálu ze ztraceného ráje, že se nám dodnes nepodařilo ho utřídit a zpracovat. Ale jedna z mých neteří se už zavázala, že se toho ujme... Kdy to ale bude, nevím. Je rozvedená, stará se sama o dítě a dojíždí do práce auteme do velkého města... Za časů ztraceného ráje vypadalo všechno jinak a možná i to je jeden z kořenů mého konzervativismu. 

14.03.2022 10:42:11dát kritice tipSilene

Alenko, za sebe jsem mínila spíše v intencích souboru pro prapraneteře a pomýšlela na vyhnálovský kolorit jako takový, zachycení rázovitosti v uceleném cyklu. Tj. obrácení se dílem (jeho výsledkem) ke skutečnějšímu prostředí i příjemcům, leč respektuji, že takový projekt pro tebe není motivační. 

Kdysi jsem si o tobě říkala, že bys při svém pozoruhodném tvůrčím potenciálu mohla být právě ty vhodným adeptem (případně i ve spolupráci s někým dalším) na tolik potřebný omlazený překlad Miltonova Ztraceného ráje. Posléze jsem však vyrozuměla, že ani to by tě asi patřičným způsobem nemotivovalo, a tak ti nesvedu nic užitečného poradit. 

14.03.2022 09:41:34dát kritice tipAlenakar

Silene,

co si místní trh vybral, to tady zůstane. Jsem tady osm let a tak vím, že básničky tady žijí jen a pouze, dokud je autor přítomen. Jen v tom případě může "oživnout" i velmi stará báseň a může se rozvinout třeba i po mnoha letech diskuse o ní. Ano - když autor z Písmáku zmizí, dál jsou jeho dílka čtena a většinou čtenost roste u těch básniček, které byly úspěšné, třeba měly zlatý výběr. K čemu je ale čtenost bez jakékoli odezvy? Bez kritik a tipů? U některých svých dílek jsem zaznamenala velmi vysokou čtenost. Ale co z toho, když je to bez zpětné vazby?

14.03.2022 09:23:55dát kritice tipSilene

Možná to tak u sebe máš či činíváš, Alenko, ale stály by za sesazení do skutečného cyklu, tvé vyhnálovské motivy. 

Písmák celkově nevyhnutelně řídne. 

14.03.2022 09:09:17dát kritice tipAlenakar

Silene,

můj kraj je pro mne stále inspirativní a už se blíží doba, kdy "se tam vrátím" z Písmáku tak nějak natrvalo...  Když jsem psala tenhle krátký cyklus "Vyhnálovský splín", uvědomila jsem si, že mi z toho postupně vychází jakási labutí píseň. Uvědomila jsem si, že se mé podvědomí začíná s Písmákem loučit, protože zde není o konzervativní básníky zájem. Tak tedy publikuji ještě tento baudelairovský cyklus a pak už to tady jen čas od času omrknu, zda se tu neopbjevil nějaký pozoruhodný konzervativní talent.

13.03.2022 09:56:551 tipů dát kritice tipSilene

Alenko, možná je právě tenhle sonet tady a teď tím správným společníkem pro jiný z tvé ruky, který mně se líbil, kousek, který mám ráda. Jelikož přes mé vlákno se tu nezachoval a tys jej možná samostatně neumisťovala, i když jistě nevím; připomenu jej.

(Kdybys jej tu nechtěla, smažeš si, ale podle mě by byla škoda, aby zapadl jehličím úplně.)

Nepojím primárně přes tvé edukativní vlákno, nýbrž přes ostatní použité motivy. 

(starší autorčina práce)

Vyhnálovské mýtiny

 

Na kraji hvozdu dýchavičná pila

kmen za kmenem zas hlodá řetězem

a gejzír pilin třísní matku zem

a dřevorubec lesu hrubě spílá,

než do borůvčí pošle další jedli,

jež bedly v mechu rázem rozdrtí.

Vrah nepřemýšlí vůbec o smrti,

jen nadávky mu do úst vždycky sedly,

když koně švihal po zádech a kláda

jak dřevěný pluh rozrývala jíl.

Les žil však dál, své rány zahojil,

neb má dost času, zmrtvýchvstání zvládá.

               To drvoštěp má stále méně síly

                a prokouřené plíce pod košilí. 

11.03.2022 08:16:15dát kritice tipAlenakar

Lyrae,

nedá se říct, že by pro mě byl Bezruč nějakým průvodcem. Spíš jenom on a Hrubín pro mě v dětství znamenali poezii. Jinak jsem celoživotně fixovaná na českou dekadenci a český symbolismus a taky na Máchu. Na Březinu nebo na Hlaváčka si tady na Písmáku nikdo nevzpomene, ale Mácha, kterým jsem se v minulosti často inspirovala, je dokonce i tady na Písmáku, kde vládne moderna, prototypem českého básníka.

10.03.2022 22:29:19dát kritice tipLyrae

Ach, to je nádherná báseň ❤️ v tom případě rozumím, když on je pro tebe průvodcem

10.03.2022 09:33:341 tipů dát kritice tipAlenakar

Sokole,

vráz nebo též v ráz je archaiký výraz pro "rázem", "náhle", "najednou" a tak podobně. Viz třeba citát z výše zmíněného Bezruče:

 

máchl jsem kladivem - teklo v ráz

na Polské Ostravě krve!      (úryvek z básně Ostrava)

 

Sosna je druh borovice: borovice lesní (pinus sylvestris)

10.03.2022 08:53:51dát kritice tipAlenakar

Goro,

v mém příspěvku pro Lyrae si můžeš přečíst, jak zpracoval mé oblíbené téma "lesy" Petr Bezruč.

10.03.2022 08:51:452 tipů dát kritice tipAlenakar

Lyrae,

já Bezruče miluji. Vlastně to byl on, kdo mě přivedl k poezii. Byla jsem v dětství soutěžní recitátorkou a taky jsem vystupovala v různých školních pásmech poezie. Bezruče a Hrubína jsem recitovala nejraději, v trochu pozdějším věku pak ruské básníky. Bezruče jsem si jako dítko četla i při baterce pod peřinou a mnohé jeho básně znám nazpaměť. Třeba tuhle lesní báseň, která se k "vyhnálovským "až" docela hodí:

 

Slezské lesy

 

Jste tak jak já, slezské les, mé lesy!

Smutek se na kmen a koruny věsí,

hledíte teskno, hledíte přísně,

jak moje myšlenky, jak moje písně.

Padá z vás jehličí v noci a v mlze,

porobeného národa to slze.

 

Padáte sekerou na rozkaz z Vídně,

hynete pomalu, hynete klidně!

Mlčíte, hynete, smrkové moře,

bez konce, bez konce, slezské vy hoře!

 

...Bezruče mám taky ráda už proto, že nesnášel Pražáky. Stačí si jen přečíst jeho básně Praga caput regni nebo Den Palackého.

Je fajn, že jsi z Ostravy. Já jsem z Vyhnálova a ten je docela nedaleko.

 

09.03.2022 20:44:42dát kritice tipsokol a lípa

nevím, co je vráz a sosna, ale

07.03.2022 12:39:38dát kritice tipLyrae

líbí se mi to až na ten přímý odkaz na Bezruče. inteligentní verše v neprůstřelné formě. hodně dobrá práce :-) Jinak ale - ty jsi odněkud ze severu? Tady Ostrava. Tak mi ten Bezruč sice trochu nesednul, ale zato navnadit mouji zvědavost :-D tip. samozřejmě.

07.03.2022 10:13:041 tipů dát kritice tipAlenakar

Goro,

jak vládnu slovy, v tomto případě - jak zvládám alexandrín  bude moci každý posoudit od příštího týdne. Pokusím se vést jakýsi dialog s temným básníkem Baudelairem - praotcem to moderní poezie. Je smůla, že nemohu vést dialog přímo s ním, který se alexandrínovým sonetům s oblibou věnoval. Neumím francouzsky a vím, že tady by Baudelairovy originály ocenili snad jen Diana, Aru a guy, kteří francouzsštinu zvládají.  Budu tedy bezděčně muset vést dialog spíše s překladateli Františkem Hrubínem, Karlem Čapkem a Svatoplukem Kadlecem. Doufám ale, že to nevadí a že se tu najde pár lidí, které klasická literatura zajímá včetně překládání.

07.03.2022 10:05:28dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Báseň je působivá, i s dobovými archaismy... ty slovy vládneš velmi dobře, klidně by mohlo být místo až - ač...

až jiná a přec táž jak Bezruč zvládnu slova.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor