Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

lidé lidí jejich lidu

02. 11. 2022
2
2
201
Autor
snezenkq

Před přečtením... Prosím, omluvte mou rozvášněnost v používání někdy úplně nekorektních slov. Děkuji za pochopení, myslím si, že je to věc, která dělá moje dílo takovým, jakým by mělo být :D.

Skřípající odezva na smutné prosení mě vyslyšela. Dala mi přesně to co jsem chtěl, možná potřeboval. Kouzelné stopy života zmizely jako voda po dešti. Jak levné přirovnání, co kdyby jsme si povídali jazyky lidí co neznáme, ani jeden z nás je znát nebude. A popravdě, to jich dohromady známe víc než dost. Budeme se stejně hádat jejich jazyky, milovat i prosit. Pomalu se učit jak stavět věty v jejich ústech, bez silného přízvuku. Hlasitě si předčítat noviny z pěta-padesátýho. Dobrý ročník prý, podle vína z dědečkova sklepa. Dávno, dávno jsem usínal s představami o sklenkách, až moji nenucenost dopil alkoholismus. Tak moc velká přání, že předešla v monumentálnosti i továrnu Williho Wonky. Že dětské, malinkaté sny se mění v chtíč po něčem víc, po větší moci, prý znalosti. Ale co když my, naše generace utopená v nikotinových tyčinkách, chce pouze a jenom přežít. Nechtějí reinkarnaci v smutečním oděvu po slevách o Vánocích. Že celé ty prázdniny sladké jako cecek, že jsme je nikdy nechtěli, že jsme si nic z tohoto světa nepřáli, ale nyní musíme prý za naše nesplacené dluhy zaplatit. A jako exekutorům, jsou jedno matky samoživitelky, tak my jsme ukradení světu, dostáváme na prdel. Vařečkou. Tak proč jsou tak udivení, že nás to nebaví. Že nás nezajímá historie, literatura ani ekonomická krize všemožných států o který jsme neměli dostatečný zájem, aby nám utkvěli v hlavách. A proto jsme prý špatní. Avšak nedělejme závěry, podle filmu Gympl, který jsem si dal za příklad správného života a zdravé životosprávy se tak již chovala generace před námi. A možná i ta před nimi, jenže z těch lidí co byli ve svým městě uznávaný se stali smutní rapeři nebo sociální pracovníci. Nebo maj dredy a dva psi. Možná až babí léto zamává na sbohem. dobrou noc i jdi už kurva chrápat. Přijdeme na to, proč si svět zakouřil po tom co nás omrdal.


2 názory

K3
08. 02. 2023
Dát tip

Vrátil jsem se i sem, abych si přečetl. Souhlasím s kritikou výše. Ty problémy jsme měli všichni, jen v jiném provedení. Myslím si že máš talent tak piš. Třeba i delší povídky.


Luzz
09. 11. 2022
Dát tip

bavilo mě to číst. některý postřehy dobrý, mohly by se stát výchozími body pro další prózy - anebo možná spíš pro básně (osobně bych si to jako poezii dovedla představit)... ta rezignace a deziluze je docela dobře zachycená. a zároveň ten text nikoho a nic neodsuzuje, nehodnotí, prostě "jen" trefně konstatuje... ostatně... ono se toto rozčarování děje opakovaně, každá generace jej svým způsobem prožívá (jak autor naznačuje v závěru). 

a jasně, jako celek je to takový rozháraný, neučesaný, zasloužilo by to nějakou koncepci... aby to prostě nebyl jen proud myšlenek... ale určitě je to pro mě mnohem snesitelnější i uvěřitelnější než dnes populární rádoby angažovaná poezie gymnazistů.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru