Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seve víru tvých vzpomínek
Autor
mapato
květy magnolie krásné jsou a voní
často a rád sedávám tu pod ní
čichám tu sladkou vůni
a vzpomínám
na ta léta na výsluní
zavátá léta šťastných dní
vzpomínkami se opět probudí
proto sním a čekám
až se vrátí
jako voda vyschlým řekám
až řeka ve vodě zas koupat bude nebe
my dva zamilujeme se znovu do sebe
za sladké vůně květů magnolie
a za šumění řeky
zmizí i má melancholie
zavátá léta šťastných dní
čekám až přijde ten můj poslední
snad najdu se ve víru tvých vzpomínek
stejně jak ta řeka
pro svou vodu najde nový pramínek
2 názory
Na rýmu nebe/ do sebe mi vadí hlavně, že je rytmicky nesouladný. Jeho banálnost by mi nevadila, kdyba se báseň drala nezadržitelně kupředu. Ale tady jsme na středním nebo spíše dolním toku. Proud působí rozšafně. Víc by mu tedy slušelo tzv. dobré rýmování.
"Bude nebe" x "do sebe" - poměrně "laciný rým", navíc změna rytmu.
"Šťastných dní" a "opět probudí" se mi rovněž nerýmuje.
Přijde mi, že je tu snaha o patos, nikoli prožitek. Slova vzletná, náboj mi chybí. Něco, co zvedne ze židle - anebo něžně pohladí...