Měl jsem rád Krysaře i Klárku.....teď mi zbyl jen Krysař.... :-)))

 

Prolog

 

STAŘEC

Když slunce vysuší zem,

 jež praská  a napíná se potají,

Přijde muž – má blizzardem ošlehanou tvář a stovky jmen – I Shadow mu říkají

 

Asfaltovou cestou blíží se ten

Kdo naději svou změní v strašlivý sen

 

Však ne on, ale my budem ten zlý sen snít

Jediný povaleč v tomto městě nenajde klid

Bledý svit

Zalije, polední orgie, metalová melodie

Ostrá jak břit

 

 

Dodavatelé

 

ŠTĚPÁN

Mně sto korun chybí,

Dvě stovky, jsou přece málo!

Já dodal jsem pivo!

 

HOSTINSKÝ

No a co se stalo?

 

ŠTĚPÁN A ZÁVOZNÍK

No co se asi stalo!?

 

HOSTINSKÝ

Jen si sbalte zpátky

Svý vyčichlý pivo!

Na mně jste moc krátký.

 

ŠTĚPÁN

Dopouštíš se chyby!

 

ZÁVOZNÍK

Sám víš, že za chvíli, by nám zteplalo.

 

ŠTĚPÁN

Dej nám sto korun, my pojedem dál.

 

HOSTINSKÝ

Co to tady žvaníš!

Dostali jste tři sta.

Jen prachy marně sháníš!

 

ŠTĚPÁN

No to dozajista!

Dal si jenom dvě stě,

tenhle pán to vidí.

A my řeknem v městě,

že okrádáš lidi!

 

SHADOW

Mě, prosím, vynechte.

 

HOSTINSKÝ

Teď nasral jsi váženého hosta.

Krokety s dvojitou tatarkou chtěl večeřet.

Ty a tvá společnost prostá

Odpal! A hned!

 

 

Aj, aj, aj !

 

HOSTINSKÝ

To je nadělení, Stína v hospodě mít.

Cítím v kostech, že bych ho měl vyhodit.

S takovou pakáží přichází jen neštěstí

Místo zlata, dostanu jen ránu pěstí.

Za to, že největší špínu všech špín

v domě mám.

 

Aja jaj, aja jaj Shadow dneska u mě spí.

Aja jaj, aja jaj na tři dny tu zakotví.

Pro člověka z Habartova

pohroma je hotová-

- Shadow v domě.

To není pro mě.

 

Doufám, že brzy přijde den, kdy bude muset jít.

Chlastu mám dost, a toho dne budu hodně pít

Co jsem komu já, sakra, udělal ?

Každému dobrou cenu jsem dal.

To snad lepšího hosta jsem si zasloužil.

 

Aja jaj, aja jaj Shadow dneska u mě spí.

Aja jaj, aja jaj na tři dny tu zakotví.

Aspoň mi a ne, že ne,

Šmejdy z domu vyžene.

Shadow v domě

snad to pro mě

udělá.

 

 

Město usíná

 

STAŘEC

Město v stín se pokládá,

V peřinách si usíná.

Teď každý svíčku zhasíná.

Temná vládne nálada.

 

Ale Smrt si brousí kosu

A Osudu teče z nosu.

Když děti spí

Zrovna nezlobí,

a Sandman kouká do duší.

 

 

POHOVOR

 

STAROSTA

Pěknej bordel tady máme,již týdny nepršelo

Dehydratace – to již pěknejch pár lidí do pekla vzalo

 

SHADOW

Svět smradlavá je díra, za to můžou lidi

Nemusím nic říkat, vždyť to každej vidí

Kdy  tu naposledy byl déšť?

 

STAROSTA

Tak šestnáctého listopadu, uvidíš za chvíli.

Městu snad vládne jen žebráků špína.

Věříme ti. („Ty kůže líná!“)

 

KLÁRA

Promiňte, že ruším, já jsem netušila....

 

STAROSTA

To je...

 

SHADOW

Shadow.

 

STAROSTA

A to Klára. Dcera moje milá.

 

KLÁRA

Klára.

 

STAROSTA

Kláro, koukej domů, večerka snad byla

 

KLÁRA

Přišla jsem, že bráchovi chybí barva bílá

 

STAROSTA

Už ani slovo! Přijdu za chvíli.

 

KLÁRA

Tak tedy sbohem. Jsi velmi čilý!

 

SHADOW

Překrásná slečna.

 

STAROSTA

U čeho jsem skončil?

Á… že žízeň je tu věčná

Jak kdyby na nás Smůla močil

 

HLAS

Bůh mraky jako prasátka

Po nebi rozsypal

Větry však zaměstnal,

A divnou duší obtěžkal

Potom se jen smál.

Nebo spíš plakal.

 

 

ŽIVOT JE KÁMOŠ

 

JAKUB

Á, starý kamarád, pivařů  král.

 

ŠTĚPÁN

Bejt tebou, tiše bych se smál.

Zase mne obrali, a brzy přijde čas

Abych někde pozvedl svůj hlas

 

JAKUB

Nevěř tomu kamaráde,

Že slova pomohou

Nepomohou tady ani jinde

Spíš bohatí tě dokopou

 

ŠTĚPÁN

I oni  jsou z Habartova

 

JAKUB

Doba je taková.

Musíš se s tím po svém srovnati.

 

Každej má místo na týhle zemi

Někomu peníze, jinému bídu

Spravedlnost na světě není

Zlato zastává se židů.

 

Osud dává někomu bohatství

A tobě dal šach

Však jen on dobře ví

Proč máš mít strach

 

Život je kámoš, hajzl a šmejd

Tady je horko, tudle začne lejt!

Děláš co umíš, nakonec čumíš

Na jatkách  z tebe je prejt…..

 

Radost je chvilková

Když bolest tě trápí

Má povaha je taková

Že slabost mne sklátí

 

 

OBA

Život je kámoš a hajzl a šmejd,

tu slunce zasvítí tam začne lejt.

Děláš, co umíš a stejně pak čumíš.

Tak zavři voči nech to bejt.

 

ŠTĚPÁN

Tak zavřu oči a nechám to bejt.

 

 

ZHNUSENÍ

 

STAROSTA

Jen se podívej kolem, Stíne,

Jak je tu kolem sucho, od hub se paří

Jen hospodským a sprchám dobře se daří

.

 

SHADOW

Ten pohled znám,

zkušenost mám.

 

STAROSTA

Bodejť ne ! My tady nejsme lháři.

 

SHADOW

To netvrdím, i když svý vím.

 

STAROSTA

Při pohledu na ten hnůj krev se mi vaří.

 

SHADOW

Jen si dejte pozor až se stíny začnu tancovat,

Ať nikdo nespatří, co není pro jeho zrak

 

STAROSTA

Ani noha v ulicích, ani ruka ve stínech

Nebude se zdržovat

Každej člověk, každé zvíře najde pelech

Všichni budou pokojně spát

Je-li to v tvé moci, spusť déšť v noci

 

SHADOW

Klidně kdykoli, mě to nebolí.

 

STAROSTA

Tím bys mi mohl velice pomoci.

Zařídím všechno dle tvého přání,

když vyvoláš déšť, zaplatíme z daní.

Zítra je vše jak chceš - bez odmlouvání.

 

SHADOW

Chci slovo mít, že plebs bude snít.

 

STAROSTA

Dávám ti slovo, že ulice budou prázdné

O to starosti neměj žádné

 

SHADOW

Musí pochopit, že pak nebudou žít.

Že blesky zabíjí, měl bys jim osvětou osvětlit

 

STAROSTA

Nestarej se Shadowe, vše zařídím,

Nic neříkej, jak ztrestat lidi, to moc dobře vím

Promluvme si o placení, jak to bude s tebou

Nasadíme dobrou cenu, pro někoho zlatou

 

Tisíc ti nabízím, buď spokojený s tím.

 

SHADOW

Spokojený jsem s vaším obnosem.

Snad slovo dodržíš.

 

STAROSTA

Nejsem lhář, to už víš!

Pojď!

 

 

NENÁVISTNÁ I

 

ŠŤEPÁNOVKA

Proč jenom marníš čas starosto?

Starej se o jiné, starej se o město

My jsme ta chudina, co dře na vás věčně

Co zalévá, pěstuje a sklízí ječmen

 

Slépka k slépce sedá

Tak jdi si kvokat jinam

Nebo mi to nedá

A facku ti přidám!

 

Tak to je a bude

A bylo to tak vždycky

Že vidím prachy jenom rudě

Když držíte je – Nicky!

 

Tady u nás, dej si majzla

Všude kolem, chudý jsou

Zato když chceš najít hajzla

K bohatším tě odnesou

 

Co je dobrý,

Co je zlý

I já blbá, dobře vím

 

A ten kdo si proti proudu klidně pluje

Sám o osud koleduje

Však oni rádi zaplatí

Vždyť jsou bohatí

A krve je jim líto

Budou bití, jako žito….

 

Radši vodtáhněte z města,

nejste ze stejnýho těsta.

Našinec vám jenom překáží.

 

Vy co prachů tolik máte

Že s nima nic neděláte

Jen ať se dál hromadí

Až potom uvidíte, co dav s nima provádí

 

Z lidí dělat jenom cvoky,

abyste líp mohli žít.

A půjčovat na úroky!

Je fakt škoda nezabít

 

Nikdo vás nepozval!

Tak táhněte o dům dál!

Někam pryč!

 

Jen odpadky tady suším,

Klidně přirovnám je k vaším duším.

Dál!

 

OBČAN

Já bych vás hnal!

 

ŠTĚPÁNOVKA

Jestli to tak má jít dál,

asi brzy něco stane se.

Ten, kdo přihlouple se smál

Jako první si to odnese

Vypadněte a necháme vás žít

Jenom jděte, ať tu vládne soudce lid

 

STAROSTA

Nemám strach,

Jím teď hrách

Jestli něco stane se

Vítr spoušť tu roznese!!

 

ŠTĚPÁNOVKA

Poslední to byla slova,

nehodlám to říkat znova.

S Pánem Bohem!

 

VŠICHNI

Radši odtáhněte dál

Nikdo si vás tu nepřál

Vaše slova, vaše gesta

Tudy vede vaše cesta

 

Ještě pár těch urážek

Zbavíme vás podrážek

A nejen jich

Ztuhne smích

A ztuhne také krev

Z vašich střev.

 

STĚPÁNOVKA

Jen dělej, že neslyšíš,

přijde doba jinačí.

Přijde den, a ty to víš,

kdy omluva nestačí.

 

Jen se nám klidně směj!

Pak se na pozoru měj.

Propříště.

 

VŠICHNI

Všichni o tom tajně sníme,

že nad váma zvítězíme.

Možná. Jednou!

 

STAROSTA

To určitě!

 

 

ZÍTRA

 

STAŘEC

Zítra chlad se změní v plamen

Zítra změní láska kámen

Ten co studí v hrudi

Tomu, který se za city stydí

Zítra, pohlédnou si do očí

Ti dva. A plamen vášně přeskočí

Rozhoří se, to co zůstat mělo

Ledem, sněhem, bouří bylo

 

 

Basně o lásce a boji, psané krví

Jak budou zazpívány, to nikdo neví

Jestli bude stát, co vždycky stojí

To nikdo neví, ani vy, přátele moji.

 

Zítra se změní stín v člověka

a všechny čeká cesta daleká.

Tuhle zvěst nikdo z nich netuší.

Smích a štěstí zatím přehluší.

 

Basně o lásce a boji, psané krví

Jak budou zazpívány, to nikdo neví

Jestli bude stát, co vždycky stojí

To nikdo neví…..

 

 

TEMNÝ STÍN

 

KLÁRA

Temný stín tam v rohu stál

Bratr řekl by, že noc tam byla

On jediný, jak strachu by se smál

Jak kdyby víla bolesti jeho duši smyla

 

Z jeho očí čiší chlad

Jak jen mohla bych nicotu milovat?

 

On se stíny je kamarád

Nikdo ho tu nemá rád

Napsáno má ve tváři

Že život ke smrti ho lanaří

 

Ani mně se nechce zdát

Že někoho by mohl mít rád

Že třeba s ním bych mohla žít

Tomu se nedá uvěřit

 

Plášť z kůže vlků na pravém rameni

Jeho oči, jak leskly by se plameny

 

Zkouším se marně s city prát,

asi zasáhl mě černý šíp.

Snad zaúčtuji svou lásku do knihy ztrát

Snad nepřestane pro tuto noc srdce bít..

 

Proč mě Bůh touhle láskou, potrestal.

Tak jak dřív radši bych žila dál.

Asi to takhle musí být.

 

 

HÁDKA DVOJČAT

 

PAVEL

Kláro, vzbuď se, otevři oči!

Není z Habartova, je horší než lid.

Každou chvilkou sem lůza skočí

Já chci jen trochu klidu mít.

 

KLÁRA

Co mám provésti svému citu.

Tys nezahlédl ten ledový zrak.

 

PAVEL

Vždyť podobá se ohavnému mýtu!

 

KLÁRA

Nech nás být, nech to tak!

 

PAVEL

Kláro, Kláro, kam jsi oči dala,

komu jsi to duši zaprodala!

Černá, černá je řeka osudu.

Nedělej našemu rodu ostudu!

 

Hezký, mladý jsou i jiný muži.

Nepřinesou ti nikdy černou růži.

Kolik jich jen tvé panenství chtělo.

Čekali v lese, jen kdyby se tak smělo.

 

KLÁRA

Kašlu na všechny, kdo pod smrky stoji.

Buzíci se o buzíky rvou.

Pro mne přijde ten, jehož se smrt bojí.

Jen on pozná lásku mou.

 

PAVEL

Vždyť jen ošuntělý plášť krajinou nosí.

Nic o něm nevíš, má ruce žebráka.

Kašli na něj, jako bratr tě prosím!

Ty nejsi děvka lecjaká.

 

Kláro!

 

KLÁRA

Pavle! Jestli mě máš trochu rád.

Nech už řečí, důvěřuj instinktů mých.

 

PAVEL

Černé sukno přes mé sny padá,

Slyším pláč, krutý a studený smích

 

OBA

Dvojčata vždy při sobě stojí.

Umřít může jedno pro druhou,

stejná, stejná, stejná krev nás pojí.

 

KLÁRA

Já mám ráda bratra svého.

 

PAVEL

A já zase dceru otce mého!

 

 

STÍNOVA ZPOVĚĎ

 

SHADOW

Nevím, proč jsem poslední noc musel probdít,

Do němoty musel jsem se zpít,

Každý den, jak akt pomsty musí se zdát

Když probouzím stíny těch, které měl jsem kdys rád

 

Musím své deštné ovce na cestu hnát

A doufat, že je Pán Bouří po cestě nerozkrad

 

Co je to za světlo, co v duši mne pálí

Snad přemoci má mne cit, a kdyby mohl , má-li?

Vím co je umírat

Znám všechnu bolest tohoto těla

Do masa značky vyrývat

Železa rozžhavená do běla

 

Mně neublíží nenávist, už vůbec ne zlá věta.

Když cit se zvolna probouzí, to se Stínem je veta.

Musím odejít hned, jak dozní báseň staletá.

 

Raději uteču, ať za zbabělce mne mají

Vždyť co záleží na těch, co neznají

Jak hluboko zatlouká láska svůj hřeb

Hluboko do srdce – zralé to na pohřeb

 

Láska nepatří do mého srdce

Osude? Co mi to děláš?

Všechno šlo tak hladce

Copak Štěstěno, že si  Stínů  všímáš?

 

Proč jen podíval jsem se té ženě do tváře

Teď vše ve mně, i na povrchu vře

Jak voda kalná cítil jsem se být

Teď něco snaží se mne očistit!

 

Na obzoru vidím matně,

rudou skvrnu, je jako krev,

k tomu slyším, a to je špatně,

lidí řev.

 

Nemám rád lidi

Snad přátel pár

Jak každej vidí

Jsem stále sám

 

Vidím jak cosi se boří

Osud lidské osudy maří

Krev se ulicemi valí

A už ji nic nezastaví

 

Musím zůstat tím, kým jsem byl,

jako chladný pokoj v severním domě,

díky za to, že jsem pochopil,

že láska není pro mě.

 

Osude, jak jsem ti teď za výstrahu vděčný,

Hned zítra tohle město opustím.

Pro tenhle kraj jsem velmi nebezpečný.

Díky za to, že to vím.

 

 

KLÁRA A SHADOW

 

KLÁRA

Stůj, ty, jež tmě se podobáš

A chlad v srdci máš

Tvůj plášť tě prozradí

Ty zajal's mou duši

a srdce mi buší,

když stojíš v pozadí.

 

Nejsi jak ostatní

Mužů posedlých životem

Co vždy rande promění

V setkání s prasetem

Nikdo z nich nevěděl

Že čekám jen na tebe

I kdyby poznat chtěl

Vždyť milují jen sami sebe

 

SHADOW

Nediv se, že schovávám pohled do vlasů

Nejsem zvyklý dívat se na krásu

Víš, proč musím odejít

Když zůstanu, nenajdou klid

Jsem totiž tmou.

Ano, snad jen tmou,

Kdybych šel za tebou!

 

Jdi domů a zapomeň

a někdy se šťastně vdej.

Moc divnej je svět,

tak jdi pryč a hned.

Na mě nečekej!

 

KLÁRA

I kdybys šel do Citic,

já půjdu za tebou.

 

SHADOW

Ty nevíš, co říkáš!

 

KLÁRA

Proč se mne zříkáš!?

Vždyť dávám ti duši svou.

 

SHADOW

Můj dotek zabijí.

 

KLÁRA

Lásko má -

 

SHADOW

Vášeň opíjí.

 

KLÁRA

- ztracená -

 

SHADOW

Z toho strach já mám

 

KLÁRA

- příbuzná.

 

SHADOW

A tak se proklínám, že zase utíkám!

 

Když jsem tě uviděl!

 

KLÁRA

Duši mou si vem!

 

SHADOW

Zmizet jsem hned měl.

 

KLÁRA

Kdy odejdem?

 

SHADOW

Až skončím práci svou.

 

KLÁRA

Áááá...

 

SHADOW

Připrav se na cestu plačtivou, dalekou!

 

OBA

Až bozi nás zasnoubí

Budem oba mimo svět

Za svědka Sandman

Už nepoznáš jiných jmen

Jen tichou bouři vět

 

Shadow:

Až skončím práci, buď připravena.

 

Klára:

Přijdeš pro mne?

 

Shadow:

Přijdu si pro tebe.

 

 

OPILECKÁ

 

ŠTĚPÁN

Dneska to je sqělej den, zas se všichni vožerem,

Jó, zítra bude opice!

 

DAV MUŽI

Nalejem si palice.

 

ŠTĚPÁN

Této noci bude venku chcát!

 

DAV MUŽI

Musíme si zachlastat.

Špatně se nám totiž spí,

když nejsme nalitý!

 

DAV ŽENY

Kdopak po vás uklidí

A kdo zítra uvaří?

To se ještě uvidí

Jestli slunce mlhu prozáří

 

DAV MUŽI

To jsou tedy kecy

Zřejmě chcete lekci

Od chlapa, co dobře vám to udělá

Jděte radši k dětem

My účty ze stolů smetem

Pak přijdeme za váma.

 

DAV ŽENY

Co si vlastně myslíte.

 

DAV MUŽI

To vy těžko tušíte.

 

DAV ŽENY

Proč se ženský vdávají?

 

DAV MUŽI

Neštěstí se stávají!

 

ŽENA 1

Mažte domů, maníci!

Jardo! Polož sklenici!

 

ŠTĚPÁN

No tak, jeď již domů ženo moje

Pozdě v noci, nejezdí už spoje

 

ŠTĚPÁNOVKA

Hele, tys ňák povyrost!

 

DAV MUŽI

Do rána je času dost.

 

DAV ŽENY

Ještě slovo a špatně dopadnete

 

DAV MUŽI

Vy nás matete!

Copak můžem domů, ulehnout vedle vás

Když před námi je vinný kvas?

 

DAV ŽENY

Náladu na žerty stranou

 

DAV MUŽI

Máme na vybranou?

 

DAV ŽENY

Tak alou pánové na kutě

A pro dnešek zapomeňte na chutě

 

STAROSTA

Dneska se bude spát

To vám musím přikázat.

 

POŽEHNÁNÍ

 

STAROSTA

Za chvíli si Stíne můžeš pískat

Dokázal jsem tohle město pěkně zlískat

Počkej na půlnoc

Pak spusť svou moc

Já půjdu teď si schrupnout

A ty si můžeš na mraky dupnout

 

SHADOW

Doufám že Citice budou jak město duchů

 

STAROSTA

Zažeň podezření stín a dopřej ticha sluchu

 

Ještě chtěl jsem ti říci

Že sejdeme se na radnici

Tam se snad naposledy uvidíme

Tak nashledanou Stíne

 

SHADOW

Počkej, starosto! Neměl bys ses raději přesvědčit

Zda v celém městě vládne klid?

Zda prázdné jsou hostince, stáje i chlívy

Nezabere to hodin, jen pouhou chvíli

Kde bereš jistotu svou

Že všichni berou radu tvou?

 

STAROSTA

Přesvědči se sám

Že pravdu mám

Kdo vůbec jsi, že o mně pochybuješ

Drzostí svou provokuješ!

 

SHADOW

Dobrá, tedy přeju vám, abyste hezky spal.

Nezapomínejte však, že jsem vás varoval.

 

STAROSTA

Jistě, jistě, Stíne, odpovědnost přebírám,

když se něco stane, pokutu si dám.

Hahaha.

 

 

UDEŘÍ-LI BOUŘE

 

STAŘEC

To je město, které dávno shořet mělo

Že žilo životem, jakým chtělo

Kdyby všechna sůl zaschla jen

Co v slzách promarnil jsem

Nemělo by to jezero jediný mokrý bod

Co je to jen za život?

 

Kdosi, zřejmě ten nejvyšší lidské stvoly poseká,

proto, aby další trávník rostl znova.

Á, už slyším báseň, přichází z daleka.

Děsí mne ta výslovnost, nemá cit pro slova.

 

Udeří-li bouře, nezná slitování.

Vinu či nevinu v údolí rozdrtí.

Konec je všem marným touhám po poznání,

vesmírná tlama je vždy při chuti.

 

Za oknem noci, pohnula se záclona

Jedno z mnoha oken, otevřené do dvora

Smůla stejně tu, jak jinde

Na člověka vždy jen přijde

 

Nikdo netušil, že probudí se opilý

Všichni měli spát

Zážitek pro člověka nemilý

Který již nikdy nebude se opakovat.

 

Udeří-li bouře, nezná slitování.

Vinu či nevinu v údolí rozdrtí.

Konec je všem marným touhám po poznání,

vesmírná tlama je vždy při chuti.

 

 

POVOLÁNÍ DEŠTĚ

 

SHADOW

Plameny hrejte a Stíny tančete, splňte můj cíl

Přivolejte vodu, déšť, bouři, to jest práce vaší díl

 

Otevři se bráno nebeská

Otevři se a nech svůj déšť

Ať zazní píseň radostná

A nech mne vodu vést

 

Pane! Vracím ti tvé sladké slzy

Pane! Vezmi zpět vše, co tě mrzí

 

 

SESTRA A BRATR

 

KLÁRA

On se pro mne vrátí!

 

PAVEL

Vrátí se vrátí a z toho tvůj Adolf strach.

Skřípění dveří, tvůj vzdech ho každou noc probudí.

Ten, jemuž  zaschla krev na rukách,

řekl "Jdu, ale vrátím se !" Strach tuze zastudí.

Každou noc do snu hrubě se vtírá,

nenechá Adolfa z obavy spát.

 

KLÁRA

Žiju jen proto, že moje je víra.

On vrátí se!

 

PAVEL

Vrátí. Ten stín má tě rád.

 

KLÁRA

Pohledem dotkl se a cosi ztratil.

Ruce mu mrzly, to smrt byla v nich.

Ať všechny pobije, kéž by se vrátil.

 

PAVEL

Kláro, tak nemluv, vždyť je to hřích!

 

Shadow odešel, pomsta z očí plá.

píseň zlověstná.

 

KLÁRA

Píseň milostná.

 

PAVEL

Láska naruby.

 

KLÁRA

Brzo přijde čas.

On se objeví.

 

PAVEL

A pak zhubí nás!

 

KLÁRA

Kdopak by se smál, kdyby na dno sáh!

 

PAVEL

Všechny zabije!

 

KLÁRA

Shadow není vrah!

 

PAVEL

Co pak bude? Klárko já mám strach!

 

KLÁRA

Ztracen je ve hvězdách.

Cítím, jak milý můj do města vchází.

Tiché šlápěje a chvatný krok já znám.

Jen měsíc, klouzajíc po střechách obrázek kazí.

Myslím, že této noci tomuto domu sbohem dám

 

PAVEL

Sestřičko moje, co s tebou se stalo?

Tvou duši, jak Satan, Shadow nám vzal.

pán Bůh ho zatrať, to by tak hrálo.

aby tě svou nocí očaroval!

 

 

DECHOVKA

 

ŠTĚPÁN

Myslím si, že Shadow ji má moc rád.

 

ŠTĚPÁNOVKA

Neměli se nikdy potkávat.

 

ŠTĚPÁN

Neměl pryč vodcházet, bude mi scházet.

Uměl krásně hrát.

 

ŠTĚPÁNOVKA

To se zase vytáhli.

 

ŠTĚPÁN

Ostrovani milí!

 

STĚPÁNOVKA

I Stína nasrali!

 

ŠTĚPÁN

To dělaj každou chvíli.

 

STĚPÁNOVKA

Myslím, že to přehnali

Ďábla vyvolali

Ti co se jen smáli

Poznají déšť nejen z dáli

Vrátí se a s ním vztek

 

ŠTĚPÁN

No to bych řek!

 

STĚPÁNOVKA

Odnesem si to

S nima jako vždycky.

 

ŠTĚPÁN

Nám hodí to na triko!

 

ŠTĚPÁNOVKA

To je nelogický.

Vždyť za to nemůžem!

 

ŠTĚPÁN

Stíny ublíží všem.

 

OBA

Snad to zas ve zdraví přežijem!

Raději dobře se ukryjem

 

ŠTĚPÁN

Kéž by se tak Shadow někde chtěl ztratit!

 

ŠTĚPÁNOVKA

Nevěř tomu, ten chce se vrátit

Nedivím se, pro peníze

A pro lásku svou

Copak se divit mu lze?

Že běží za Klárou?

 

ŠTĚPÁN

Zkáza je blízká,

už slyším jak písek bot píská.

 

OBA

Životy chce naše zhatit.

 

ŠTĚPÁN

Ježišmarja!!!

 

STĚPÁNOVKA

Vždyť je to vlastně tak jedno, co bude.

Tetička zubatá chytí tě všude.

 

ŠTĚPÁN

Já nechci teď odejit!

Na onen svět ...

 

STĚPÁNOVKA a SBOR

Tam je klid.

Tam přestáváš slyšet pozemských vět

 

SHADOW:

Buď zdráv, Štěpáne, a i tebe zdravím, ženo

pivařovo.

 

Proč bych neměl mít vás rád

Jen proto, že sousedem je takový Smrad!

Vždyť nemáte žádný hřích

Co viděl bych  na očích

Nepřišel jsem se mstít

Jen dílo své dokončit

 

///Asi jsem přeci jen netvor

Každý ustrnul, když ve dveřích jsem stál

Vždyť nemám žádný přebytečný otvor

Se kterým bych si pořád hrál…///

 

 Asi jsem přeci jen netvor

Každý ustrnul, když ve dveřích jsem stál

To že jsem vládce nehmotných potvor

To neznamená, že bych nenávistí plál

 

Raději půjdu dál…..

 

 

TANČÍCÍ NA HROBECH

 

SHADOW

Jak jen chtěl bych nyní zpívat

O tom, že dokáži tě milovat

Však soumrak dnů halí mysl do záhad

Vždyť ani netuším jaké to je - mít rád

 

Odpusť mému srdci tu prokletou upřímnost

Cítím k tobě cosi, co popsati nemohu

Chtěl bych se tě dotýkat, jen tak pro radost

Zadržet tok myšlenek, to vskutku nemohu

 

Cítím tvou bolest a cítím tvé rozhodnutí

Odpusť mi, že jsem jen nahlédl a nechal tě být

Promiň tu drzost, ale cit mne nutí

Zavřít, zamknout a tiše odejít

 

Zapomeň na stína s hlavou v oblacích

Nech, ať na hřbitovních zdech zazní smích

Hvězdičko promiň, ale nemohu za tvůj svit

Který mne oslepil a nenutil zemřít

 

Jsem s tebou a přesto jsem sám

Nebojím se ničeho, ale nechci se tě vzdát

V životě i ve smrti všeho se vzdám

Jen abych mohl tvůj svit milovat

 

 

VYPRAVĚČSKÁ

 

STAŘEC

A další důchodčí starcova návštěva

Možná nudím, možná zájem v očích plá

Jen chtěl bych naznačit

Jak věci budou se onačit

 

Hádanku, kdopak asi jsem,

Zkuste uhodnout, dřív než pozdě bude

Možná vyprávím jak starý blázen

Věřte však, že oči mám všude

 

To je Dobrozlák a to zas Zlodobrák.

Potkáváš nás všude, nejen na ulici

Každý nás zná, nechcem se prát

Vidíme tě, věčně bdící, věčně putující

 

Právě teď spouštíme zloby stavidla.

Vyvoláváme spolu strašidla.

Hádejte teď kam asi jdem -

dva Dobrozláci s OSUDem!

 

 

SEN

 

ŠTĚPÁN

Mám divnej pocit, jež od žaludku je

Že ti nahoře na nás koukají, jak do hnoje

Jediné co od nás čekají jsou daně

Mám čím dál větší chuť, srát na ně!

 

Ve vlastním městě jsme jako cizí

Pod rukama nejen prachy, i ideály mizí

Ulicemi jen tak si procházet

A optimismus ztrácet, to je hned

 

Vyšel jsem na trhy prodávat pivo

Potvrzení chtějí tam, kde je jen živo

To okrad mne úředník o mojí hrdost

Tam kde je korupce, přijde i tvrdost

 

PEKAŘ

Štěpáne!! Vím, na co asi narážíš,

myslím však, že není tak zle.

 

ŠTĚPÁN

Zrovna ty mě zarážíš.

 

PEKAŘ

Mluvíš jak darebák!

 

ŠTĚPÁN

Hle!!

Kdosi na odvetu

hodil šutr - já bych řek,

možná, že se pletu,

že měl pekař vztek!

 

Oni bratři, asi jiní jsou než my

Jejich prachy boří nám sny

Tolik je jejich, jsou líní, tak co je?

Za chvíli změní se vlastnictví z cizí na moje

Copak jsou něco víc?

 

VŠICHNI

Stačí jen mžik a už nemají nic!

 

ŠTĚPÁN

No! Přesně tohle je ten správný lék,

jak vím, jsme stejná krev, a já bych řek,

že vy jste ti nejlepší, jste totiž naši!

Dáme se do díla, pomozte braši!!!

 

VŠICHNI

Seberme brokárny,na co teď čekáme?

Najděme náboje, do hlavní ládujme

 

ŠTĚPÁN

Jak symbol práva!

 

VŠICHNI

Národu sláva!

 

ŠTĚPÁN

Končíme s poklonou

Tentokrát ne na kolenou

Nikam se neschovaj

Ti co nás okrádaj

 

VŠICHNI

Vezměme bič

A od záchytky klíč

Hrr na ně!

Už žádné daně!

 

ŠTĚPÁN

Teď běžte domů, vedeni stranou.

Pro vaše děti, pro zem milovanou

zítra se sejdem všichni zas tady,

ať alespoň trochu prořídnou jejich řady.

 

PLÁN VRAŽDY

 

HOSTINSKÝ

Aj jaj jaj ajajaj, tak tu máme pohromu.

 

STAROSTA

Čerta na zeď nemaluj!

 

HOSTINSKÝ

Aj jaj jaj ajajaj, Shadow vlezl do domu.

 

STAROSTA

Tak už sakra chvíli stůj!

Poslouchej co udělám

Na vývěsku zítra dám

Ať zítra Stín pro odměnu se vrátí

Místo zlata, však tady budou hoši vysmátí

 

RYCHTÁŘ

Nemám z toho dobrý pocit

Naše síla je na něj krátká

Jak jsme u něj, v jeho moci

Nechejme si zadní vrátka

 

STAROSTA

Ten muž se vlastně už sám odsoudil

tím, že do města pomstít se vrátil.

Líp, když Shadow zmizí...

 

RYCHTÁŘ

Vždyť stejně tu byl cizí...

 

VŠICHNI

Ten, kdo seje vítr bouři sklízí.

A on sil a řekl bych, že to přehnal

Sám sebe na smrt vehnal

 

Nemá cenu pro něj plakat

Když už přestal tady makat

Ani jméno na hrobě nemusí mít

Měl už šanci, mohl jít

 

RYCHTÁŘ

Když jsi mluvil o vysmátých

Kteří to budou?

Kolik zaplatíme za ten hřích

Který pyšní se zlobou

 

HOSTINSKÝ

No tak rychtáři, srandu nedělej

Pár vrahounků z vězení povolej

A něco jim slib

 

STAROSTA A RYCHTÁŘ

Teď z vyšší moci můžou jít?

 

HOSTINSKÝ

Pár jich pustíme, co má být?

 Mně radost činní tady žít!

 

STAROSTA A RYCHTÁŘ

Zítra najdeš Stína, že mu chcem dluh vrátit.

 

HOSTINSKÝ

Doufám, že mu nebudem ty peníze platit!

 

RYCHTÁŘ

Zítra dorazí sem dva, co umí řešit

Problémy, které nás tráví

 

HOSTINSKY

A já řeknu Stínovi, ať se tady staví.

Smrt teď slouží pro dobrou věc!

 

HOSTINSKÝ A STAROSTA

Smrt teď slouží pro dobrou věc!

 

VŠICHNI

teď slouží pro dobrou věc!

 

SMRT

Už si brousím kosu,

Vám co ještě teč mléko z nosu

Pořádně se znelíbí

Co se stane za chvíli

 

 

SHADOW A OSUD

 

SHADOW

Kam se řítí

tahle situace?

Budem v řiti?

Sranda bez legrace.

Kvůli mně se

Bůh bouří třese.

Já si neurčil

vlastní cíl.

 

OSUD

On se diví,

snad měl lidi rád...

Zešediví,

jestli se bude s každým prát

Kvůli MNĚ! se

země třese.

Já jsem jeho díl

předurčil!

 

SHADOW

Do propasti

stáhnu všechny s sebou.

 

OSUD

Kosti chrastí.

Pak ho ruce zazebou!

 

SHADOW

Lítost žádná,

pomsta chladná.

Žádá můj meč!

 

OSUD

Moje řeč!

 

SHADOW

Pro jejich chamtivost, od krve mám ruce

Nemám již náladu, nemám již srdce

 

Ty kdo v nenávist věří

Pro ty, který zlem dobro boří

Pro ty, co chudáky moří

Pro ty, můj meč ohněm hoří

 

Lidi jsou zlí a život je v sázce

Musím jen splnit slib daný lásce!

Možná netuší, že tato bytost.

Zavrhla soucit a také lítost.

S nimi….

Projdu se po náměstí a bude to  brzy...

Místo vody, potečou po cestách jejich slzy!!!

 

OSUD

On si brečí,

je to egoista.

Vždyť mi vděčí

za to, co jsem přichystal.

Díky žádné...

Srdce zrádné.

Vždyť, až bude klid,

můžeš jít.

 

SBOR

Pro lidskou pýchu ruce ho svrbí

Pod lidským neštěstím, již teď se hrbí

 

Lidi jsou zlý a život je v sázce

Musí jen splnit slib daný lásce!

Ostatní netuší, že tato bytost.

Zavrhla soucit a také lítost.

S nimi….

Projdu se po náměstí a bude to  brzy...

Bude to k smíchu, až potečou slzy ?

Bude to k smíchu, až potečou slzy?

 

 

ZVRÁCENÁ DUŠE

 

KLÁRA

Duše má je ztracená

Kdo nalezne její cíl?

Jsem snad tolik zvrácená

To jen jeho přičiněním

Kde jsi, ty kterému chci všechno dát

Kterého chci konejšit, odvracet jeho hlad

 

Proč mne tento život už nebaví?

Proč mi myslí prolétají tyto představy?

Kdy už Stín přijde pro mne

Nemohu se dosnít toho dne

 

Vždyť já čekám na probuzení.

 

Už nechci tento smutný sen snít

Vírem tanců šílených

Chci s tebou věčně žít

Tvoje láska není hřích

 

Tak se vrať pro svou Kláru čekající!

Dokud hoří ještě jedna ze sta svící

Netrap mne, a netrap duši svou

Přijď dokud ještě stojím na nohou

Snad jsi dal mně svůj slib

Splň ho, a oběma nám bude líp

 

Cítím, že jsi blízko.

Přece se nedopustím takovéhle zrady.

Smrt ať si lítá nízko,

nikdy se neotočím ke Stínovi zády.

 

Kdo umře v tomto boji,

Jako vítězství rukou dotkl by se

Ať cena je jakákoliv

Musí být splněna tato mise

Dokud budu stále živá

Nikdo se na mne už takto nepodívá

 

Cítím ho tady,

Vnímám  svého srdce hlas.

A mne odvede si odtud,

Vidím v jeho očích šedý jas

 

 

SBOHEM

 

STĚPÁNOVKA

Nashledanou Stíne

Škoda, že se takto rozloučíme

Věřím, že někdy příště

Poslechnem si tvoje písně

 

Dnes už víme

Že po zbraních zatoužíme

Kdo by řek,

Když to zní

Že nakonec vztek

Zvítězí

 

Cesty již nejsou zpátky

Všechny mosty shoří

Spravedlnost projde úzkými vrátky

A panty rozboří

 

Když o smrt jde, tak krutí jsou

Zeptej se rváče

Jen ruce pozvednou

Neleknou se pláče

 

Zítra snad půjdu s davem

S nenávistí, se vztekem

Nenechám, mořit se hladem

I když skonči to brekem

 

Buď jak buď

Bůh jen suď

Na nás není

Boží zalíbení

 

 

 

VRAZI

 

VRAH 1

Ty ho pozdržíš a já ho střelím sem!

 

VRAH 2

Spíš dej dávku, je tak jistá, a pak oba utečem.

 

VRAH 1

Když mám peněz plné kapsy, tak mi krev nevadí.

 

VRAH 2

Nemel, vylešti a nabij nářadí.

 

VRAZI

Že jsme to my, Stín je už mrtvej chlap.

Nikdo to netušil, ale byl, už když do města prvně šláp.

 

Krev tu večer skvěle stříká,

Jak má matka vždycky říká.

Střel ho tak jak děda od pradávna.

Mezi žebra patří rána

Tahle léčka po staletí

Zabíjí tak i malý děti.

To je kulky cesta správná!

 

VRAH 1

Vražda není vraždou. V zájmu vyšší moci

jde jen vo urovnání.

 

VRAH 2

Hlavně ať je to v noci!

 

VRAZI

My jsme ti dobří, spravedlnost konáme!

Jdeme dle zákonů, na výběr nemáme!

 

VRAH 1

Musíte odpustit mu. Je trochu sadista.

Zabije kohokoliv-

 

VRAH 2

…..bílej, černej…nejsem rasista

Každej jsme přece ňákej.

 

VRAH 1

(ironicky)

To má bejt švanda

 

VRAZI

Možná tak Dudák… Smrtonosná je naše banda.

Dneska pár kulek ukončí život jednomu

Co nehodil se zákonu zrovna do krámu

 

VRAH I

Hej Stíne, nechceš trochu postát

Bojíš se? Tváříš se, jak by ses měl teďka posrat!

 

VRAH 2

Neboj se, bolest neucítíš, jen jedna rána

A před tebou otevře se pekelná brána

 

VRAH 1

Poslední slova? Já mám je tak rád.

 

SHADOW

Co stane se, to musí se stát

Vyzývám tě bouře, začni zde hrát

 

VYPRAVĚČ

Oheň z nebes padl v noci

Na dva muže, bez pomoci

Jen dvě hromádky popela

Co noc nechtěla

Ty vítr rozfoukal

A jdeme o kus dál

 

 

VŘED

 

DAV

Hej, hej, hej ...

 

ŠTĚPÁN

Co ví každý z vás?

 

DAV

Že bohatý dneska vezme ďas!!!

 

ŠTĚPÁN

Komu patří zem, tahle tady, ta tu?

 

DAV

Tobě, mně...no prostě proletariátu!

 

ŠTĚPÁN

Proč jsme se sešli?

 

MUŽ Z DAVU

Aby se do nás dvě piva vešli

 

DAV

Neklesej v kolenou

Ještě nejsme za vodou

Brzy se vzmátoří

A zase udeří

Tak dokud je čas

Zničme ty, co haní nás!

 

Teď už starosta nesemilní

Buďme silní,

Srdce jako kámen

Teď hoří jasný plamen

Dnes se trestá

Zlobou města

Výstrahou bude všem

Že je dnes vyřežem!

Vyříznem vřed

Muži s dýkami vpřed!!

 

ŠTĚPÁN

Neboj se bolesti brachu

Krev,

ta zmizí v prachu

Bojuj jak lev

Nesmíš se ulejvat,

 

DAV

nesmíš se bát.

Při sobě budeme, až začnem se rvát!

 

ŠTĚPÁN

Možná i ty zemřeš bez lásky obětí.

 

DAV

Nevadí! Víme, co děláme, pro děti.

 

ŠTĚPÁN

Zbude jen prach....

 

DAV

My nemáme strach

uvolnit z duší to letitý napětí.

 

ŠTĚPÁN

Někdo to asi dnes vypije

To co přijít muselo, tady je!

 

MUŽ Z DAVU

Tak na zdraví!

Nože to napraví.

 

HEJ!!!

 

 

PRÁVO JE SÍLA

 

DAV

Rozbijte okna a vezměte střepy.

Vytaste hole, i vy co jste slepí.

Je nás víc a víc v nejlepším davu.

Kdopak si před náma zachrání hlavu!

 

Dlouho jsme čekali, strach nás nezlomí

Kupředu žene nás, zoufalé vědomí

Přeřveme žalu bol, smrtícím výkřikem,

Není se kam schovat, všude to projedem

 

Že jste doma zdraví, HEJ, HEJ

Pěkně se nám pleteš. HEJ, HEJ

Čekáš na popravy, HEJ, HEJ

Zapalte tu veteš. HEJ, HEJ

 

Primář si pomyslel, že nemocnice je v pořádku.

Tak do ní nechodil, spravoval zahrádku.

Tvářil se, že ho nic v práci nepálí.

Viry špitál ovládli, primáře sežrali.

 

S ledovým pohledem, s rudou krůpějí

sežehnem naději, těch co nás nechali.

Zabiják touha,

A dýka dlouhá!

 

Sami je odvedem, provazy svádějí.

Rána jsou zloději!

Dech ještě zbývá,

Z plic cosi sípá!

 

Ode mne dočká se přesná to slina

Dopadne na toho, čí je to vina.

Marně se hajzl ten před námi skrývá,

Není už vteřin na otázku, kolik mu zbývá,

 

 

MELODIE SMRTI

 

OSUD

Kostelní melodie smutnejch zvonů zaznívá,

Stíny se kolem loučí tiše plíží.

A dav se chová jako holka bláznivá.

Doufejme, že mému tvoru nikdo neublíží.

 

Dnešní noci končí sladké snění

Kdosi Stína do potíží zamotal.

Zdalipak najdou v mincích vykoupení.

Neboť slitování, toho bych se tady nenadál

 

Á starosta. Ten už to má za sebou. I ředitel.

Zabili je hned, jak je na úřadu uviděli.

A teď? Táhnou sídlištěm. Asi se tam s nimi potkáme.

 

Oběšenci teď u všech vyšších stromů.

Jejich skon tu nikoho již neleká.

Nikomu z těch lidí tady nepomohu.

Niť přetrhne ten co přijel zdaleka.

 

 

PAVEL

 

PAVEL

Je kosa jak z praku a chce se mi srát

Ve snu ztraceným jdu dálnicí příjemnou.

Až dojdu na křížu, kampak mám se dát.

Třeba se slitují nade mnou.

 

Ti lidé nejsou zlí, a přec se na mne mračí.

Však proč drží v rukou zbraně a chtějí mne bít.

Peníze si vzali, to jim nestačí.

Tuším, že brzy najdu svůj klid.

 

Dvojčata vždy při sobě stojí,

umřít může jedno pro druhé.

Stejnou, stejnou, stejnou krev to stojí...

 

 

NENÁVISTNÁ II

 

MUŽ X

Teďka už tě nezachrání, ani voda svěcená.

 

MUŽ Y

Krev z ní crčí, že by málo zmlácená?

 

MUŽ X:

Copak? Ty brečíš?

To mně jenom těší.

Tak si řvi!

 

DAV

Nevím co tu vlastně řeší

Holé ruce, sevřené v pěsti

Zabte ji! Ať nemá naději!

 

MUŽ Y

Tahle děvka, co tu leží,

že prý měla krásnou líc.

 

MUŽ X

Že prý krásnou? No to stěží!

 

MUŽ Y

S touhle jizvou hezčí budeš ještě víc!

 

DAV

Jedna věc je jasná:

Zbyde z tebe skvrna mastná!

Už máme hlad.

Přiložíme ruku k dílu.

 

MUŽ X

Koukněte, již ztrácí víru

Odpadlice, už má strach!

 

MUŽ Y

Shadow? Kecy! Já jsem vrah!

 

DAV

Zničili nám krásu města

Krví se tu dneska trestá.

Pryč s touhle pakáží!

Prachy, luxus, život měli,

Teď nám sami dali to co jsme chtěli!

Kůl do hlavy snadno se zaráží,

pravda je pichlavá to bolí!

 

SHADOW

DOST!!! Zastavte své zbraně

Nechte ji být!

 

MUŽX

Hleďme na něj, nový pán

Asi budeš, jak ten starý, pěkně pobodán

 

MUŽ Y

Kdopak nám tu příkaz dává?

Pod kýmpak tu bude hořet sláma?

 

SHADOW

Skončete své hloupé řeči

Začnu mluvit k věci

Život za život vám chci dát

 

MUŽ X:

Život za život – pán je advokát

 

MUŽ Y

S právníky jsme tady, milej pane

Zatočili pěkně zkrátka

Nejdřív střeva vymotáme

Pak se houpá oprátka

 

DAV

Poslední slova, mluv rychleji

Nemáme čas

 

OSUD

Už se kolem tebe srocují

 

SHADOW

Vem vás ďas

Pane, zase tě tvůj Stín  žádá

Přijď mi na pomoc, prosím

Přijď pro dívku, co má mě ráda

Dávám ti oblaka, jež sebou nosím

 

///Bůh deště

Kdo kovové věci nosí

Když bouře přichází

Tomu, oči vyklovou kosi

Ale to mrtvého nerozhází///

 

 

POSLEDNÍ NENÁVISTNÁ

 

OSUD

Z duše

Jak bouře slin

Tryská hnusný splín

Lepivá

Dusivá

Špinavá bouře citů

Odporně podobná mýtu

Prázdná zuřivost

Bez nadějí na radost

Jen zlost

Nemá dost

 

Bouře nad městem zuří

Vichr láme koruny stromům

Blesky kostelu střechy boří

Voda splachuje základy domům

 

SHADOW

Nic není jak bývalo

Vítr všechno vzal

Bolest žal,

Podivný tvar

 

OSUD

Jediný muž uprostřed pekla

Kdysi klidný, však nyní vztek

Ledové peklo, žhaví tu nebe

A pohled očí, tak teskně tě zebe

 

SHADOW

Měl jsem jen odejít, nechat vás být

Do cesty postavili jste mi, živý štít

Kdo bolest chtěl, dostat ji měl

Nemá cenu utíkat, když zuří bouře

Nemá cenu benzínem podlívat, když dostatek je kouře

Nesl jsem déšť a teď i smrt nesu

 

SMRT

Neboj se... už brousím kosu.

Udělej něco pro mě

Snaž se, ať mám žně!

 

SHADOW

Nic není jak bývalo

Vítr všechno vzal

Bolest i žal

Zhroucený tvar

 

OSUD

Muže jež kdys pevně stál

A teď u dívky se choulí

Jejíž srdce by hřál

 

SHADOW

Ale milovat hrozně bolí!!

 

SHADOW

Nic není jak bývalo

Vítr vzal smích

To vše jen pro ni

Teď by se zpívalo

Na pláních morových

Jediný se směji

 

EPILOG

 

OSUD:

A je to.

 

SHADOW

Kdo jsi?

 

OSUD:

Osud přece, kohos čekal?

 

SHADOW

Nevím, někoho sympatického?

 

OSUD

Celé jsem ti to předurčil.

Byls dobrej.

 

SHADOW

Ale vždyť jsem všechny zabil.

 

OSUD:

No a? Kde není ani človíčka, nedějí se dobré věci-

-ale ani špatné. Zem si konečně uleví.

Co chceš ? Jsi jen Stín. Naplnil jsi svůj osud.

A navíc - úplně všechny jsi nezabil.

 

SHADOW

Já vím. To jsi taky předurčil?

 

OSUD:

Zajímavá otázka...

 

SHADOW

Jsi zlý.

 

OSUD:

Nejsem, ani dobrý, ani zlý. Kdybys byl

Křemílek, řekl bys že jsem dobrý. Vy sobci. Všechno vidíte jenom z úhlu vašeho pohledu. Zapomínáte, že tu nejste sami.

Ale tebe, tebe se to už vlastně netýká.

 

SHADOW

Jsi zlý.

 

OSUD:

Nech si to.

 

KLÁRA

Co se stalo?

 

OSUD:

Nic maličká.

 

OSUD:

Jdi Stíne. Odejdi s Klárou a buďte šťastní. Zítra

se probudíš a zapomeneš. Ona už zapomněla.

"Dokončím své dílo a vypadnu jak nejrychleji to půjde." Pamatuješ?

Tak to udělej. Teď hned,

 

SHADOW

Jak tě znám, tak zítra bude pršet?!

 

OSUD:

Stíne! Zbraň!

 

(Dobrozlákům)

Běžte, Šup!

 

Když daně, jak horká voda v lednici vřou a napínají se potají,

Přijde muž – má blizzardem ošlehanou tvář a stovky jmen – I Shadow mu říkají

 

///SHADOW

Osude? Už víš proč se říká, nasranej jak mraky?///

 

 

Poznámky:

Verše označené /// blablabla/// byly z normálního muzikálu vypuštěny, neboť převracely smutnou tvář Tanečníka se Stíny v komedii.

---