Vzpomínka ....

Jeden muž a jedna žena,

píseň dávno obnošená,

jedno dítě, jeden dům,

navzdory všem předsudkům.

Přežívat pod šťastnou hvězdou,

chtěl by každý, sám či ve dvou,

ne vždy má to dobrý konec,

občas zazní smutný zvonec.

Jeden muž a jedna žena,

jedno dítě beze jména,

započnuto bylo z lásky,

teď dělá rodičům vrásky ....

Nikdo nikdy nezjistí už,

co vše jsi chtěl dokázat,

mít svou ženu, být jí muž ....

.... pak Život zavelel STÁT !