Pinglice

Z černých očí svázaných do culíku
z vlasů
stáčíme řeč na obsluhu
stáčíme i pohled
Za oknem tma v rybníku omývá si nohy
když jiskry z kamen v černovlasém stohu
hrají hvězdy na obloze
že i v hlavách misantropů
bleskne: Nechci ale mohu!

A platíme co je třeba bez hádek a třenic
až magnetické panenky zřítelnic
zakroutí krkem proti mysli obratlů
Jako auto z papíru
ztěhotnělé železnou koulí
co samo jezdí po stole kam ruka ferit vede
tak otáčím si páteř za pinglicí
až židle vytočí se ze závitu
a tři duté rány odstartují salvu
- to přidají se sousedé

Už odcházejí naše společnice
z uražených citů
studenou večeří
... k zamčeným bytům

---