Voda

"Proč jsem tu a nač?",

pak neuslyšíš slova,

ale jenom jeho pláč.

A uslyšíš i slzy padat,

to déšť je příteli.

Někdy je to bouře,

jindy v rosu se ty slzy převtělí.

V těch slzách pravda je.

A ten, kdo se jí bojí,

ten se před nimi ukryje.

A když skrápí jej jen jediná,

tak před další uteče,

"Vždyť je to jen voda,,

milý člověče."

Ty měl bys vodu vítat,

jak svou sestru příteli,

či jak v týdnu neděli.

A slunce, tu hvězdu hvězd,

a život, tu nejzvláštnější cestu cest,

a stromy a keře a kameny

a brouky co lezou po zemi

a vůbec celou přírodu,

ale hlavně nezapomeň na vodu !!