Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Statečnost

12. 10. 2002
0
0
1112
Autor
Jenda

 

 

Statečnost

 

Po vlnách života máme plout

pořád nahoru a dolu,

hledat láskyplný kout,

kde budeme spolu

 

my a láska, my a radost,

byť jen krátce, byť jen krátce.

V duši chovat věčnou mladost.

Jako tráva na zahrádce

 

každé jaro bez pomoci

znovu hlavu zvedne ;

i my po probdělé noci

na své koně sednem,

 

hnát se cvalem, místy tryskem

a kopyta neokovat.

Nechat slzu ať vytryskne,

naději však nepochovat.

 

Strhnout vůli, strhnout síly

vždycky pevně na svou stranu,

krok za krokem jít až k cíli,

nedbat na zvonící hranu.

 


Jenda
14. 10. 2002
Dát tip
Astalavista: díky za hlubší kritiku, máš pravdu, je to sladké a plytké - vždyť jsem to také v takové náladě psal*ale promiň, tam není nic o chytání se za ruce, to má být spíš chytání se příležitosti, nebo uzdy toho koně.. ufo: jo, rýmovačka to je, ne báseň.. máte oba pravdu, možná to nepatří do lyriky..

Astalavista
12. 10. 2002
Dát tip
A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní Tobě!!. Upřímně, málo původní, otřelé obrazy a laciné rýmy, přeslazený obsah, jasně, láska je krásná věc, ale dá se podat taky trochu jinak, než "chytnem se všichni za ruce". V ropzpru s názvem básně, zde ona vzývaná statečnost vůbec nevystupuje, je nehmatatelná a ačkoliv vše ostatní líčíš plně, statečnost se v básni vyskytuje na úrovni polotučného mléka. Omlouvám se za trochu expresivní výrazy, ale zaškrtl jsi hlubší kritiku, tak jsem se v rámci svých možností o ni pokusil.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru