Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se1+1
Autor
Dirty
ten, kdo poslouchá najde si souvislosti...
Nemusíte nic chápat, abyste se směli zabít.
Jednoho dne se kdesi v zemi snové, s příslibem blízkých časů automobilových, narodil malý skřítek. Není známo komu, tak to u skřítků už bývá. Jmenoval se Radost, ale to jméno se k němu vůbec nehodilo. Bůh všech skřítků, který vymýšlí jména měl asi krámy, protože tak blbý jméno mohl vymyslet jen někdo s velmi intenzivními pocity. Skřítek Radost byl permanentně smutný. Měl krásný pokoj v dubu, ale neuměl se z něj radovat. Vlastně se z ničeho neuměl radovat. Jedi
né jeho přání bylo, aby se jmenoval Odvaha. Měl by odvahu ukončit své již dávné nebytí. Jak se ale mohl zabít, když vlastně nežil.Svět je ve svý podstatě neskonale krásnej, ale nedá se žít. Dá se jen přežívat. A když už tohle zjistíte je těžký přestat si to uvědomovat. Okamžik moc dobře ví, proč se tak jmenuje, nenechá vás radovat se příliš dlouho.
Ale nemůžete přežívat celý život…
A skřítek věděl všechno. Uvědomil si to a nedokázal se radovat. Všechna radost se v něm obrátila a způsobila mu nezměrné rány. Byl to takový zvláštní systém jeho pocitů. Když se začal smát nebo mít z něčeho radost, najednou pocítil velké zoufalství. Jakoby uvnitř jeho těla byli červi a chtěli ho celého vyžrat zevnitř. A proto bylo jednodušší neradovat se.
Ale skřítek se snažil. Opravdu se snažil. Hledal protějšek, který by rozuměl jeho pocitům. Který by byl totožný a nemusel by mu nic vysvětlovat. Prošel celý svět ( a snový svět s příslibem blízkých časů automobilových není až tak velký) a nenašel. Ostatní skřítkové ho viděli
a pozorovali, ale ani jeden nebyl jako on. Potkávali se a chodili kolem sebe, ale ani jeden vlastně nevěděl kam jde a co hledá. Neptali se, ale kdyby to věděli, řekli by mu, že to najde. Ale jen sám skřítek tušil, že čím dál je od svého dubu, tím menší naději má, že najde někoho komu by nemusel vysvětlovat, jak špatně mu je. Hledal totiž sebe.Nemůžeme najít dokonalost, protože neexistuje, nemůžeme být spokojení, když nám něco chybí. Nemůžeme milovat, když se neumíme vcítit. A neumíme, ani nebudeme umět, nik
dy…A tak se vrátil zpátky domů a pár starých známých, když vidělo, že je doma, přišlo a vyjedlo mu celou spíž. A skřítek neudělal nic, protože neměl sílu vyhánět. Nikdy neměl odvahu (kdyby se tak jmenoval…) Věděl, že odejdou (vždycky to tak dělali). Při odchodu se ze slušnosti zeptali, jak se má a pak jen zamávali. Nebylo to nijak ironické, prostě byli takoví.
Svět je ve svý podstatě neskonale krásnej, bez většiny lidí.
Večer se šel Radost podívat na západ Slunce. Jak dlouho ho už neviděl?
Stál na nejvy
šší hoře vesmíru, Prozíravosti. Během chvíle viděl všechno. Měl všechny v hlavě, běhali mu v myšlenkách. Obvykle neměli tváře, ale tentokrát to bylo jiné. Viděl tvář, která se dívala přímo na něj. Zdálo se, že se mu pálily oči. Chtěl uhnout pohledem, ale nedokázal se odpoutat, někdo z jeho fantazie měl větší sílu než on. To bylo nemožné. Ale přesto to tak bylo.Jestliže připustíme, že neexistuje realita, není nic nemožné, to už bys měl skřítku vědět!
Ten člověk se jmenoval Muki a byl to prozíravý člověk, dalo by se říct Bůh. Lidé ho neznali, protože byli zaslepeni úkolem přežít a tak nemohli tušit co to prozíravost je. A Muki navíc zná budoucnost..to se lidem také nelíbí. Muki řekl skřítkovi: “Dávám ti možnost žít, ale musíš přestat myslet nad věcmi jako
je Smysl. Souhlasíš?” A skřítek věděl, že kdyby přestal myslet, ztratil by vše a už by neměl šanci jen tak si plout v obloze. Byl by odsouzen plahočit se světem sice s úsměvem, ale bez rozumu. A když tak přemýšlel nad svým dosavadním životem, uvědomil si, že je to možná jeho poslání, být takový jaký je.Narodit se, nemůže být chápáno jako dar. Když nic jiného neznáme, z čeho můžeme vybírat a posuzovat?
Zavřel oči a obhopkal si do minulosti. Chvíli v ní pobyl, ale když cítil na mozku tlak, musel se otočit k
budoucnosti.Zpátky můžete hopkat, ale dopředu se můžete pouze otáčet.
Přilétlo k němu tisíc černých vran, nejdřív pomalu, jakoby zpomaleně, ale čím blíž byli tím víc zrychlovali. Nakonec je ani neviděl. Byli rychlejší než myšlenka na smrt, a tak umřel dřív než to vlastně chtěl.
Minulost je daleko jistější než budoucnost; a kdyby nebyla prozíravost, jak krásné by bylo nemyslet a neumírat…