Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 444 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Na cestě k řece zvedá se prach
datum / id06.11.2002 / 65265Vytisknout |
autorRowenna
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
sbírkaJen poezie pocitů bez metafor,
zobrazeno3018x
počet tipů12
v oblíbených0x
Prolog
Na cestě k řece zvedá se prach

Timor mortis conturbat me. <?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

Strach ze smrti mě děsí.

V co proměnil se otec můj

kterého jsem nepoznala

a který zemřel tak dávno?

Možná je řeka vprostřed luk

meandrovitě se točí mými

žilami, když ráno si vlasy

do copu zaplétám a zdobím

blatouchy zářivými, s kořeny

vyrvanými. Já přes louky

u řeky jsem se zase rozlila.

 

Mí holubi něžně vrkají, ale

já, v sobě divoká gesta řeky

mého otce tak dobře poznávám

v hněvu a bouřích zhasínám

lampičky ve staveních. Možná

že pod vrbami mé řeky otec

spí, ten , který dávno zemřel

a kterého jsem nepoznala.

 

Můj ženich má v klopě fraku

zlatý náprstník, ach, je tak

nudný, když mi řeka mého

otce v žilách huláká. Navečer

přišli noví poutníci, a ve vodě

mé chladivé, máchají si

uchozené bolavé nohy. A mí

holubi něžně vrkají a ženich

má směšný frak a náprstník.

 

Podávám sklenici orosené vody.

Přes její okraj se mi do očí

ostražitě dívá, abych mu

neodtekla. Dávej si pozor

na řeku mého táty, na její

temné zákruty. Možná by

ses mohl  v těch kolech na vodě

dost snadno utopit.

 

Vždyť i já do sebe padám. .

Do řeky tekoucí mezi

loukami. Do řeky mého

otce, který dávno zemřel

a kterého jsem nepoznala.

Timor mortis conturbat me.

Strach ze smrti mě děsí.

Strach. A na cestě k řece

zvedá se prach. My znovu

ožijeme a jako řeka budeme

téct. A všichni v objetí tančíce

do svého moře dospějeme. 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

09.12.2002 00:00:00dát kritice tiphurvinek
pekne
15.11.2002 00:00:00dát kritice tipPatti
Horror.....
08.11.2002 00:00:00dát kritice tipHladina
ťap
08.11.2002 00:00:00dát kritice tipkminnek
*Tip
07.11.2002 00:00:00dát kritice tiprainman
působivý a pěkný ***
(vajdo, je to ten další řádek...nebo ne?)
07.11.2002 00:00:00dát kritice tipvajda
...nebol som si istý...ale asi áno
06.11.2002 00:00:00dát kritice tipJenda
moc se mi líbí Tvoje poesie-snad budu mít kdy si něco přečíst více než letmo - ale i tak: obdivuju to uvolněné psaní, byť často zcela prostě a o prostém, přeci vyzařující něco originálního..
Hezký den*
06.11.2002 00:00:00dát kritice tipCorinna
některé obrazy jsou opravdu hezké :-)
06.11.2002 00:00:00dát kritice tipvajda
Timor mortis conturbat me...budem sa pýtať...môžeš mi to prosím preložiť?
06.11.2002 00:00:00dát kritice tipPescan
*
05.11.2002 00:00:00dát kritice tipLyryk
redaktor poezie
***
04.11.2002 00:00:00dát kritice tipSeregil
Velmi zvláštní a oslovující... Trošku děsivě zabarvený, ale přitom lidský... tip
03.11.2002 00:00:00dát kritice tipbreta
*
01.11.2002 00:00:00dát kritice tipArmand
*☼*
01.11.2002 00:00:00dát kritice tiphermit
tady ode mě nic, přísnost musí bejt, ale grády to má i tak :-)
01.11.2002 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
mně to přijde pěkný, řeka, otec, hezky přesymbolováno, ale lidsky... :o)
*
01.11.2002 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
podle jungiánů je otec, ten vnitřní - ten fantazijní jeho obraz - něčím jako kostrou v Já, tou, která snaží člověka dirigovat...
ženich pak složkou novou, přijatou vývojem, takže se to lehce pere...
:o)
01.11.2002 00:00:00dát kritice tipRowenna
No jo, pere, jako v životě. :-))) Mudrci. ?:))
01.11.2002 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
ovšem ten tvůj otec je skutečnej a moje pindy neskutečný... :o)
01.11.2002 00:00:00dát kritice tipPája
bez posledních dvou slok by se mi to líbilo víc ale*********************
*************************
01.11.2002 00:00:00dát kritice tipRowenna
Kdepak, žádný pindy, nutíš nás promýšlet věci v širších souvislostech. :-))))
01.11.2002 00:00:00dát kritice tipMarthin
Hmm..tohle líbí víc..lyrika..;-)


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.