Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Včerejší

25. 12. 2002
15
0
1845
Autor
Seregil

Ta melancholie a vzpomínky se mnou zahýbaly, vánoce pro mě dávno ztratily všechna kouzla, doufám, že se to nějak vrátí...

Plakal jsem.

Slzy stékaly a mísily se.

Mísily se s krví vzpomínek.

Vzpomínek, jež bolely.

Plakal jsem.

Nad sebou.

Nad svou slabostí před světem a tváří boží.

Nezakrytě a hluboce.

Před světem, který miluji.

Před skutečností, která nezakrytá jest byla.

Ach maminko, proč ...

Ach Studánko, proč ...

Vzdech.

Plakal jsem.

Ale už nepláči.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru