Ruka na papíře

Leží, nesvírá

už

nic.

Potí se, je

jí

"hic".

V postupném rozkladu

propaguje náladu

klidného bytí,

ne.

Ne, tužku nechytí.

Ruka na papíře volně

                                          dýchá

                                                        umírá

a druhá  na klávesnici se  jí  vysmívá.

Pět prstů zbývá první,

nedá ani jeden,

...

Ruka je v křeči,

druha ji léčí.

A hlava ještě pár adres zná.