Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSny . . .
21. 02. 2003
3
0
1813
Autor
Lukri
nevím co bych k tomu dodala...
Mívám sny, které se stávají
- malé naducané představy, které jednoho dne prasknou . . .
Varování, která tvrdohlavě přehlížíš,
až jsi v nejhlubší propasti a kousek po kousku, nehet po nehtu,
chceš mermomocí ven...
Uhodí ze vzteku,
snad z nevyrovnanosti,
bije z neštěstí
nezabijí ze zbabělosti...
Modřiny odpustily,
duše je ale zamčená...
Až někdy otevřeš zase dveře náhodě, raději se podívej kukátkem, jakou že má masku tentokrát...
Mé sny se staly, stávají a stanou se . . .
"malé naducané představy, které jednoho dne prasknou "
"nehet po nehtu"
"Modřiny odpustily..."
tip
a ještě bych to dílko s laskavým svolením zařadil do "Klubu přátel literatury o hnusu v nás a kolem nás", protože tematicky dost zapadá ...
clovrdik: jeee .. cmuk:o)
je dobrý shodit ze sebe tu ošklivku a cítit se tak nějak lehce ...
... smutný, takový jakoby osudový; člověk aby se skoro bál usnout ze strechu, co se zase bude zdát ... tak až si půjdeš lehnout, tak si nech zdát něco pěknýho, třebááá ..., no, jednou jsem ti to vykládal :-))