KRÁLÍČEK

KRÁLÍČEK

Mám jednu přítelkyni a ta má krásného králíčka pro radost. Ovšem má taky hodnou babičku. Přítelkyně se jmenuje Lenka, králík Baltazar a babičce budem říkat prostě ..babička.

Babička žije na venkově a čas od času jezdí navštívit svou vnučku, aby zkontrolovala jestli nestrádá, v tom hrozném velkoměstě.Vždycky když jede na kontrolu,tak napeče voňavé buchty, pečlivě zabalí žluťoučká domácí vajíčka a vybera ta nejkrásnější jablíčka, prostě milující babička jako z pohádky.

Lenka se na babiččiny návštěvy opravdu těší,ale jednou se stalo , že byla moc pracovně vytížená a nemohla se jí věnovat.Nedalo se nic dělat a tak si babička u Lenky jen odpočinula a odjela večerním vlakem. Pozdě večer má přítelkyně přišla domů , zakousla se do buchty a volala na svého králíčka , aby se s ním o kousek té dobroty podělila.Baltazar byl ochočený mazlíček, který většinou hned přihopkal, ale tentokrá nebylo jeho podupávání odnikud slyšet. Lenka začala hledat, hledala na všech obvyklých místech , z králíčka  ale nikde ani chloupek. Trochu nesvá se vrátila do kuchyně, pro další voňavý dietní hřích a její pohled se zatoulal na stůl. Uprostřed stolu , opřený o slánky, se bělal dopis od babičky.

Milá Lenuško,

Moc mě mrzí , že jsem se nemohly vidět, a tak ti tu nechávám alespoň vajíčka od mých slepiček.Pořádně jez,ať nejsi hubená a nechoď v zimě s tím holým břichem.

Tvoje babička

A pod tím bylo ještě připsáno, toho králíka jsem ti stáhla a vykuchala, je v lednici. Kůži jsem si vzala, ty bys jí zahodila a to by byla škoda.

Celá uplakaná mi tenhle dopis četla má přítelkyně do telefonu.Mám Lenku ráda a tak jsem se hned k ní rozjela , protože jsem věděla jaká je to pro ní ztráta, Baltazar byl v tu dobu její jedinný přítel. Našly jsme velkou krabici od kozaček, do ní  Baltazara uložily a s lopatkou se v noci vydaly do Letenských sadů, mazlíka pohřbít.Ona uplakaná a já strachy bez sebe, jsme se plížily parkem a hledaly vhodné místečko, kam králíčka uložit k věčnému odpočinku.Nakonec jsme našly opravdu tak krásné místo , že bych tam snad chtěla ležet i já.

Domů jsme se vrátily špinavé a vyčerpané ona smutkem, já tím strachem.

Babička se od Lenky asi nikdy nedozví , že to nebyl obyčejný králík.Babičku má přece tolik ráda .........

A to je celý příběh, jenom se trošku bojím , aby si Lenka domů nenastěhovala nějakého " zajíčka ", co kdyby zase přijela babička  :-)))