Staré Brno

Těm, co jsou z Brna, nemusím nic vysvětlovat, ti ostatní pochopí, o co přicházejí

Staré Brno

Pod tisíci ňader konkubíny
skáču přes vzorky dlaždiček
Sám a jak v pohádce
vidím
tam v dálce plát světýlko bludiček
Zas zvětšuje se
zmenšuje
to jak dýšou plíce mohutné ...

Tlustá dáma na balkóně
každý večer zadek valí
Opírá se o zábradlí
Kouří, popel pouští na mě

Motá se muž dvoumetrový
po chodníku s černým psem
Hlasem chlastem vychlastaným
chrchle na zem rudý hlen

Pivovar zmizí
v bílé pěně ranní mlhy
Utopí se
v zlatém moku
co slunce na zem v korytech
… spouští ...

Vlasy má bílé, kníry jí raší
Prodává pivo za pultem
Soudky nám plní k potěše naší
Mračí se na svět celý den

Starý pán při malém pivu
cpe si dýmku tabákem
Obdivuje krásnou dívku
- kráčí dole za plotem

V hávu přátel zelených
šklebí se zpod černého obočí
Vrásčitý až do morku kostí
Ten bručoun, co pod ním
se staletí skryjí
Skryjí
jako ti vyvržení ...

Houpe se v rytmu, sluchátka v uších
Svět nechá plynout s pohodou
Baterky nemá, hudbu jen tuší
spává pod modrou oblohou

Krásně temnou hnědou pleť
vystavuje slunku znova
Sedí v parku pro své "teď"
kde bude až k nám přijde zima

Za branou do světa pánů
co s čtvrtkou jen tak klábosí
Vcházím s bázní na duši
To oni jsou
ti co to ví
že mléko čtvrtka nahradí ...

Naráží soudky, do láhví stáčí
víno, co chutná jazykem
Peníze rovná, papírky vrší
Hladí je zbožným dotykem

---