Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStud
18. 04. 2003
24
0
2094
Autor
zirael
šli jsme na Pianistu
smutný film s krásnou hudbou
Žida tam zbili a hodili do strouhy
hvězdou mu bodali do očí
střelili dívku do zad padala jako socha z podstavce
hlavní hrdina
kráčel ulicí rozbitých domů a těl a svíral
poslední plechovku shnilých okurek
rodinu nacpali do dobytčáku
dítě udusili
piano klapalo v meziřádkách kroků v holinkách
a já jsem plakala studem
ne nad rokem dvaačtyřicet
ne nad vypáleným domečkem pro panenky
ne nad hladkým a slizkým zvířetem v člověku
ale pro tvá ústa bez něhy
krásná myšlenka a zpracování...film jsem neviděla, ale co nejdřív to snad napravím...i díky tobě:). *t
asi jako drfaust
+ ještě konec..
ten ano a objektivní taky nejsem..viděla film.
*piano klapalo v meziřádkách kroků v holinkách
(tohle je fajn)
a asi i jiné...
t
Bohužel jsem ten film viděl...
a mám z něj velmi rozporuplný pocit...
který mi zabraňuje se k tomu textu postavit objektivně...
Aha, tak já to taky nepochopil. Já si původně myslel, že si plakala studem nad tím dotyčným z posledních dvou řádek, protože sis uvědomila, že v něm je odlesk něčeho nepěknýho z toho filmu. Třeba tvrdost (ústa bez něhy), nebo lehkomyslné zacházení se životem (jizvy na zápěstí). To jsem pěknej blb:-))) Jinak tip
Tak co třeba takhle:
-autor si uvědomuje, že holocaust je něco nepředstavitelně odporného
-tento pocit se ještě zvýší, když vidí velmi působivý film s touto tématikou
-přesto v něm jeho soukromá a "malá" bolest z lásky převažuje na bolestí z hrůzy holocaustu a je mu z toho stydno
-pokusí se to vyjádřit v básni formou kontrastu
Fuj, pitvám:) Prostě - nevypomáhala jsem si neúčelně.
takhle (viz výše) by to šlo, ovšem jinak (viz ještě výše) by to šlo taky... jde o náhled, jak kdo chce, jak kdo chápe :)
schválně nebo ne, stejně je mimo... :)
(i mimózní věci mohou mít nemimózní souvislosti, mě to tu přišlo trochu kruté, "posloužit" si obrazem holocaustu)
Drownedgod
22. 04. 2003
Jizvy v duši a na zápěstí
trpkých vzpomínek i dnešních dnů
mnoho je nám překonati
za pomoci dobrých srdcí
v dojmech našich krásných snů
BARBAR *
v první řádce asi chybí "na"
ale co horšího - je velký rozdíl mezi "zbyli" a "zbili"...
děkuji všem a červenám se do krve za ty hrubky. psala jsem to ve tři v noci a nějak jsem už nemyslela...
Wopi: "Žida tam zbyli" - napadá mě, že by to mohl být trpný rod od slova "zbýt" - docela by to dávalo smysl..
Rozhodně to má sílu, ale trochu mne to mate... těch posledních šest veršů je hořká ironie nebo jsou míněny vážně?
ještě teď mě mrazí, když si na ten film vzpomenu...
báseň se mi líbí moc.