Smolařka

   Bývalá přítelkyně přichází o půlnoci za Maxem, aby se s ním konečně po dvaceti letech vyspala. Vdávala se jako panna a myslí si, že je to Maxova vina. Její manžel je na služební cestě, rodičům svěřila děti a řekla jim, že přespí u kamarádky. Jenže Max je nový člověk, dříve spal s každou, která si o to řekla, protože nevěřil, že by si moh někdy něco začít se svou milovanou holkou Zuzanou. Ukázal mu ji kdysi jeho kamarád a bral ji jako jeho holku. Ale je to pár let, napsala mu, že ho miluje. Takže i když je vdaná a nechoděj spolu, je jí už čtyři roky věrnej.

"Nebudu s tebou spát," říká Max Martě po několika společně strávených hodinách, "ani se tě nedotknu."

"Ale chodili jsme spolu."

"Je to dvacet roků. A spal jsem s Ivanou, Darinou, Svatavou," jmenuje její spolužačky.

"A proč jsi nespal se mnou?"

"Nechtěla jsi. Nemá to cenu, je už půl pátý ráno, odvezu tě domů."

"Máš vztek, že jsem tě zkompromitovala?"

"Ne, Zuzana mi důvěřuje. A Zuzana i její manžel si myslej, že ho miluješ. Že jsi mě tehdy před dvaceti lety přivedla za Zuzanou domů, když měla malinký děti, abys rozbila jejich manželství."

"To není pravda."