Kdyby ke mně někdo takhle po ránu přistoupil s hořící cigaretou a s úsměvem těžko odmítnu

vždyť já mám taky rád pohádky mýty a legendy řecko a babylónii fašistický německo a fašistickej egypt

několikrát jsem se o tom ve škole učil

když jsem měl krátký vlasy poprvé v šesté třídě když jsem byl zakřiknutej když se ve mně všechno klubalo

tenkrát jsem dostal jedničku byl jsem vzorem byl jsem socha pomník modla

dávali mě za vzor stříhali mě dohola

každej měsíc jenom aby si mě náhodou nikdo nevšiml.

Lidové písně a tance neobjevení přátelé automatický texty od lidí do kterejch bych to v životě neřekl

ve třinácti letech jsem se zajímal o planety nekouřil jsem a učil jsem se i když jsem se na gympl nehodil

chodíval jsem hrát hokej lámal jsem kamarádům ruce a cigaretu jsem nemohl ani vidět

měl jsem rád Ameriku a nesnášel jsem školu nesnášel jsem Beatles nevěděl jsem nic o Radiohead

bože vždyť tenkrát vznikal OK Computer a já jsem u toho nebyl

Vytáhněte nože

Vytáhněte nože!

Vytáhněte nože!

Nesnil jsem nikdy o ničem nesnil jsem nikdy o ničem

každý ráno chodívám na autobus má mě odvést tam kam patřím

nikdy mě tam neodveze vždycky do školy

kouřím kvanta cigaret a všeho

čtu hromady knih poslouchám hromady hudby zítra jdu do divadla

zajímám se o socialismus o jiřího wolkera a dobrého Ježíše Krista

miluju nezvala a miluju thoma yorka a svoje přátelé a svoje hvězdy

a nadevše miluju večery zvlášť když můžu meditovat v parku sám a přijímat jako magický zrcadlo

ubohý pohledy kolemjdoucích čtu básně o borůvkách

umřelo mi morče a já jsem brečel sestřenici na rameni vnímal jsem její tělo

jako by to byla moje opravdová matka ne ta kterou mám teď vnímal jsem ji celou a brečel jsem

osud si se mnou nechci říct zahrál protože to by bylo zbytečný

osud mě má rád patřím sem

cítím se jako dítě přírody protože to jsme všichni

spoléhám se na nebeské zákony spoléhám se na štěstí spoléhám se na slunce

vnímám slunce jenom jako symbol všeho co na mě kdy půjde se zbraní v ruce

vnímám to všechno celoplošně jsem surrealista a někdo si myslí že i básník

dneska jsi mi to přece řekl kamaráde mám rád ranní zvony mám rád všechno ranní a večerní

nesnáším cokoliv co se periodicky opakuje. Spousty let chodím do školy a doufám že ještě dlouho budu

možná je to všechno špatně zdají se mi sny o tom že jsem pod vlivem nějaké drogy

směju se jako bych byl ve snech vidím moje kamarády za sklem

miluju polní květiny

miluju všechny květiny jsem zatracenec a pirát

vzývám svého bratra vzývám Sylfaena až se narodí půjdu mu ke kolébce položit na čelo pampelišku aby věděl že ho mám rád i když nežije i když nikdy žít nebude

snad jenom v představách miluju celou rodinu celý město celej svět

miluju všechny a všechno mám v sobě tolik lásky že ji můžu rozhazovat na ulici těm kteří ji nemají bude to doufám stačit

je jich tak moc že se mi dá nespravedlivý že zrovna já

ačkoliv si to vůbec nezasloužím jí mám tolik

miluju tě

miluju tě

celým srdcem a duší poznám to

mám skoro sedmnáct let mám dlouhý vlasy a krabičku cigaret

mám spousty knih a mám srdce a v kapse mám kousek slunce abych si mohl svítit na večerní procházky

takový malá anarchie.

Možná je to všechno špatně..

..možná jsem špatný.