Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Alchymie I.

18. 05. 2003

1169

Autor

a_L_ch_Y_m_I_s_T_a

Nevím jak, stál jsem tam,

mlha hladila kraj v mých očích,

ta bílá vzdušná voda zkapalněla s jemným dotekem

a dál se spouštěla po tváři.

Nevím jak, stál jsem tam,

pohlédla mi do očí, mlhovina chladnoucí,

dlaně pokryla svým závojem

a dál se plížila mým tělem.

Nevím jak, stál jsem tam,

ponořila se mým dechem do plic,

nohám vzala zem

a dál se vznášela, aby krajinu zavřela.

Nevím jak, stál jsem tam,

smysly otupila svou němotou,

svaly uvolnily sílu svou

a dál?

Snad fantazie unesla duši mou,

snad stal jsem se kapkou dešťovou,

jakoby chtěl letící posel něco říct,

však pouhý smích prozradil, nic víc.

Vše stalo se jednou oblohou,

světlo prostoupilo tmou,

čas ztratil víru pomíjivou,

a já našel cestu svou.

1 názor

Milly... ...je moc zajímavý ten hluboký pocit, který objevíme v meditaci či ve chvíli, kdy se nás dotkne láska, že jo? ;-) A tajemný se možná zdá, protože si nejsme jisti co se to vlastně děje... ...co je to za krásnou a neobvyklou vůni... Děkuji ;-)

Milly

15. 01. 2004

Dát tip

Meditace??To byla meditace???? V tom případě už je mi jasnější, proč jsem si po meditaci vždycky vzpomněla na jednoho člověka a tak mě to zaujalo, že jsem něco napsala a dala sem... Jo, je to zvláštní pocit.....a těší mě, že to má i někdo jinej... :-)